Po hrůzostrašné předchozí sezóně, v níž získali napříč celou 2. ligou mužů JM pouhé čtyři body a se štěstím obsadili aspoň předposlední jedenácté místo, se házenkáři Sokola II Prostějov v uplynulém ročníku třetí nejvyšší české soutěže 2024/25 přece jen zlepšili. Jak herně, tak výsledkově. Ovšem ne natolik výrazným způsobem, aby u nich mohla panovat spokojenost. Bodů tentokrát posbírali jedenáct, v tabulce skončili desátí. A hlavní trenér prostějovského mužstva Svatopluk Ordelt po závěrečné prohře s Telnicí čerstvě uzavřené druholigové boje zhodnotil.
* Nedlouho před koncem střetnutí se nepříjemně zranil Vojtěch Micka. Co se mu stalo?
„Snažil se v útoku projít přes soupeře, protihráč ho ani nijak nefauloval, šlo spíš o normální souboj a nešťastnou náhodu. Vojta špatně došlápl a vypadalo to, že mu nějak vyskočilo koleno a zase se hned vrátilo zpátky. Asi ho měl chvilku vyhozené, což samozřejmě dost bolelo, v tu chvíli to nevypadalo vůbec dobře. Hned ho vezli na vyšetření do nemocnice, snad nepůjde o žádné vážnější zranění. I když kolenní vazy nejspíš mohou být poškozené. Uvidíme, každopádně Mican se k házené vrátil po delší pauze teprve týden předtím v utkání na hřišti Hustopečí. A hned ve druhém zápase po návratu se takhle blbě zraní, což je fakt smůla.“
* Úvod jarní části vypadal z týmového hlediska slibně, potom však nastal pokles. Proč?
„Je pravda, že vstup do jara jsme měli dobrý. Porazili jsme v derby Kostelec, remizovali se silnými Bohunicemi B, dlouho doma vedli nad nejlepším celkem soutěže Velkým Meziříčím a následně přivezli vítězství z Maloměřic B. To už jsme ale nastupovali s minimálním počtem spojek, postupně na nás čím dál víc doléhala jejich zranění. Z tohoto důvodu vypadli mladí Honza Faltýnek a Radim Letocha, pak i zkušený Jirka Kosina, kterého dlouho trápilo bolavé koleno a musel s ním na operaci. Tím pádem jsme hrávali na pouhé čtyři spojky, což bylo pro kluky na tomhle postu logicky těžké hlavně fyzicky. Snažili jsme se tam prostřídávat i hráče z jiných pozic, to však nebylo ideální a naše výkony šly celkově dolů.“
* Přesto jste měli na dosah alespoň o něco větší bodový zisk, ne?
„To určitě ano. Těsně o gól jsme prohráli v Litovli s tamními juniory i minule v Hustopečích, při zmíněné remíze s béčkem Bohunic jsme klidně mohli vyhrát. A dvě nejtěsnější porážky rozdílem jediné branky jsme utrpěli už během podzimní části. Když se to všechno sečte, mohli jsme mít o nějakých šest sedm bodů víc a být v tabulce místo desátého místa třeba osmí, tím by celá sezóna vyzněla mnohem líp. Bohužel zranění a nezvládnuté koncovky několika zápasů nás trochu srazily dolů, takže jsme nedopadli úplně tak, jak jsme chtěli.“
* Přesto zůstáváš optimistou a věříš v pokračující vzestup prostějovské házené?
„Přesně tak. V průběhu téhle sezóny jsme do týmu zapracovali řadu dalších mladých hráčů, jsou to šikovní kluci a všechno mají před sebou. Někteří navíc už teď disponují vysokou házenkářskou kvalitou, například Jirka Hampl s Radimem Lakomým na křídlech nebo Tomáš Kaštyl v bráně. Díky mladé krvi získala naše hra mnohem vyšší tempo, dáváme o poznání víc gólů z rychlých protiútoků, spolupráce mladíků se zkušenými borci Jirkou Kosinou, Pavlem Šestořádem, Alešem Javůrkem, Danem Sikorou i dalšími posouvá celý mančaft dopředu. Čím déle spolu budou mladší se staršími hrát, tím víc si na sebe zvyknou a kolektivně můžeme jít nahoru. Teď potřebujeme, aby se zranění chlapci dali přes léto zdravotně dohromady - a v příští sezóně věřím, že budeme mít na výrazně lepší výkony i výsledky než letos. Potenciál na to rozhodně máme.“
