Uplynulý soutěžní ročník 2024/25 je pro volejbalistky VK Prostějov definitivně minulostí, na řadu přichází bilancování. Vzhledem k zisku mistrovského titulu může být pozitivní, ale hodnotící pohledy zainteresovaných se samozřejmě liší člověk od člověka. V následujících odstavcích se dočtete, co po zlatě puncovaném závěru sezóny říkala jedna ze tří nejzkušenějších členek úspěšného kolektivu z Hané, blokařka Klára Vyklická.
* Jaký je to pocit být extraligovými vítězkami?
„Pocit je to opravdu krásný a jsem strašně ráda, že se nám play-off povedlo takhle zvládnout. Pro mě jde o první mistrovský titul v kariéře, rozhodně si to moc užívám. Ještě nikdy se mi ligu vyhrát nepodařilo ani tady v Česku, ani v cizině. Takže je to pro mě pořád ještě novinka a šok, který musím vstřebat. Samozřejmě příjemný, a jak říkám, mám z titulu obrovskou radost. Nakonec jsme k němu došly, i když sezóna pro nás nebyla vůbec jednoduchá. Tím víc si zlata vážím.“
* Můžeš krátce zhodnotit celý nedávno skončený ročník?
„Sezóna to byla z mého pohledu hodně náročná fyzicky i psychicky. Nezačaly jsme ji zrovna podle našich představ, řešily se určité problémy se základní sestavou. Což během zimy vedlo ke změnám v kádru, někdo odešel a jiné hráčky se povedlo přivést jako posily. Od té doby jsme se zlepšovaly, ale přesto se nám ne vždy dařilo hrát tak dobře, jak bychom měly a samy chtěly. I přes dílčí problémy jsme se však dokázaly ze všeho zvednout, horší chvíle překonat a v rozhodujících momentech pořádně zabrat. Proto máme titul, byť cesta k němu byla velice těžká a tvrdě vybojovaná.“
* Co vám během sezóny nejvíc pomohlo?
„Určitě příchod Verči Trnkové, což je fakt špičková blokařka a pro nás to byla super posila. Od té doby, co se vrátila do Prostějova, se naše sestava dost ustálila, už se s ní tolik nehýbalo a to naší hře určitě prospělo. Musíte mít stabilní základ, kde víte, co jedna od druhé navzájem očekávat, aby rostla týmová sehranost i soudržnost. Jakmile jsme se takhle ustálily, už se dál nic zásadního neměnilo. Věděly jsme co a jak, to nám celkově pomohlo.“
* Pokud vezmeme konkrétně play-off, našla bys v něm jeden klíčový okakmžik, který vás nasměroval ke zlatu?
„Najít jeden jediný je složité. Ale určitě bylo zásadní, jak jsme se přes potíže dokázaly v semifinále vypořádat s nebezpečným Olympem, který se opíral o vynikající mladou Moniku Brancuskou a některé zkušené reprezentantky ČR. Nebylo to proti nim vůbec snadné, ale zvládly jsme je vyřadit. No a potom jsme musely ustát ještě to úplně nejtěžší - finále s Olomoucí. Tam byl každopádně rozhodujícím momentem otočený tie-break třetího utkání série doma, po němž jsme si věřily, že finále venku vítězně zavřeme. Což se i stalo.“
* Jaké byly oslavy?
„Nejkrásnější vždycky jsou hned ty bezprostřední po úspěchu, což v případě mistrovského titulu platí dvojnásob. Tyhle okamžité oslavy jsme si krásně užily na ploše olomoucké haly i s našimi skvělými fanoušky a s rodinami. Což bylo super, že naši nejbližší mohli být s námi u toho. Potom se pokračovalo v Prostějově, kde jsme šly na společnou večeři celého týmu s vedením klubu, tam se slavilo dál přes noc. Druhý den následoval společný týmový oběd a pak jsme ještě s holkama měly výbornou grilovačku. Takže bych řekla, že celkově jsme všechno oslavily fakt statečně.“ (smích)
