Někomu se může zdát, jako by to bylo včera. V roce 1990 vydala kapela Kreyson své první album s názvem Anděl na útěku. Značný ohlas měla především píseň Vzdálená, která bořila všechny domácí hitparády. Kreyson uspořádal velké turné, kde široký hlasový rejstřík Ladislava Křížka, kytarové umění Jaroslava Bartoně a také velká show na pódiu sklízely obrovské úspěchy. Možnost zavzpomínat na tyto „zlaté časy“ dostanou fanoušci během prostějovského Retro večera, který se na prostějovském náměstí bude konat ve čtvrtek 14. srpna. Ještě předtím se nám podařilo vyzpovídat frontmana kapely Láďu Křížka, jehož jsme se mimo jiné zeptali, jak se vyrovnává s fenoménem plynoucího času.
* Vzpomenete si, kdy jste naposledy hrál v Prostějově? A jaké to bylo?
„Po pravdě řečeno netuším, snad to bylo někdy s Citronem. Přiznám se, že města moc nerozlišuju, jde mi hlavně o fanoušky. A ti jsou si hodně podobní, ať už hrajeme v Prostějově, či kdekoliv jinde.“
* Je někdo konkrétní, koho si s Prostějovem spojujete?
„Nevím, snad Leonu Machálkovou, ale ta je ve skutečnosti ze sousedního Přerova. S tou jsme ještě v dobách Karla Svobody nazpívali krásný duet. Ale i v Prostějově máme několik fanoušků, s nimiž si třeba pravidelně píšeme a jsme v kontaktu.“
* Vystoupíte na akci, která se jmenuje Retro večer. Zpěvák Xindl X zpívá v jedné písni „Ujel mi vlak i poslední metro. Ještě jsem nebyl in a už jsem retro“. Jak vy sám vnímáte svoji vlastní situaci?
„Beru to, jak to je. Jde o přirozenou cestu životem, čas běží a lidé si prostě chtějí zavzpomínat na to, co bylo hezké. My teď hrajeme koncerty, ale děláme i svatby, narozeninové oslavy a podobné věci, možná jsme už trochu retro, ale to často znovu přichází do módy.“
* Byly někdy doby, kdy se o vás mohlo říct, že jste byl in? Jaké to byly?
„Tak vůbec nejdůležitější je, že jsem vůbec někdy byl. A to, co jsem dříve prožíval, se propisuje i do současnosti. Jestli jsem byl in, nebo ne, to zas není tak důležité. Život není pouze o těch slavných, ale hlavně o fanoušcích, kteří z normálních lidí ty slavné dělají. Je pravdou, že období po vydání alba Anděl na útěku pro mě bylo něco jako obrovský výbuch sopky. To album obsahovalo hity jako Vzdálená či Čarovná noc a všechno se to vyvalilo ven jako horoucí láva. Po všech těch letech jsem rád, že i delší čas po tomto výbuchu stále ještě mohou na lidi dopadat kamínky těch skvělých písní.“
* V minulosti jste vždy byl známý nejen díky velkému hlasovému rozsahu, ale i bujné hřívě. To se v posledních letech změnilo. Jak tuto změnu přijímali vaši fanoušci?
„Tak o tom by mohlo vyprávět mnohem víc zpěváků metalové hudby jako například Klaus Meine ze Scorpions a mnozí další. Nejsme stroje, abychom byli pořád stejní. Jsme jenom lidi a čas běží. A co na to říkají fanoušci? Že prý oči mám pořád stejné.“ (úsměv)
* V jednom rozhovoru jste řekl, že muzika je hlavně o dynamice. Mění se to u vás nějak s přibývajícími léty?
„Dynamika je důležitá, ale hudba pro mě byla vždycky v první řadě o emocích. A je jedno, zda jsou to emoce, při nichž se vám derou slzy do očí, nebo mlátíte hlavou a uvolňujete nahromaděnou energii.“
* Jakou nejsilnější emoci máte s hudbou spojenou vy?
„Tu prožívám na pódiu s kapelou Kreyson, když stojím vedle kytaristy Jardy Bartoně a cítím příval energie a autenticity, která jde z kytary člověka, jenž ve svém oboru patří k těm nejlepším na světě. Jarda stál u samotných začátků skupiny Kreyson a je pro mě neuvěřitelné, že jsme se dali zase dohromady. Máme letos za sebou několik koncertů, je to úžasné a do budoucnosti hledíme s velkými ambicemi. “
* Dlouho jste byl v rámci metalové scény zpěvák s asi nejširším hlasovým rejstříkem. Vystupoval jste například i s královnou české opery Evou Urbanovou. Jak na toto pohlíželi vaši kamarádi rockeři?
„V zásadě jsem nikdy neřešil, jak na to bude kdo reagovat. Co se týče spolupráce s Evou Urbanovou, tak to nebyl můj nápad, přišel s tím manažer, zašli jsme tedy do studia a nahráli společnou píseň. Myslím, že se to celé moc podařilo a jsem rád, že jsem to prožil. Někdy je prostě dobrý nechat věci volně běžet, důležité je, abyste to, co děláte, dělali s chutí.“
* Nepřemýšlel jste například o ještě větším propojení rocku s operou, tak jak se o to v jednomu období snažil Freddie Mercury s kapelou Queen?
„Freddie Mercury byl obrovský fenomén, který něco podobného opravdu dokázal. Nejenže on sám byl jedinečný, navíc měl kolem sebe lidi, kteří ho v tom podpořili a ukázali mu cestu. Třeba Bohemia Rhapsody je naprosto fenomenální, neopakovatelná, k tomu se nikdo nikdy ani nepřiblížil. Přitom musel balancovat na strašně tenkém ledě, aby nesklouzl někam, kam nechtěl. Když se to jako v tomto případě podaří, vznikne věc, která tu už zůstane navždy.“
* Nedávno zemřel zpěvák Ozzy Osbourne, jak vzpomínáte na něj?
„Pro mě to byla naprostá ikona žánru Hard and Heavy, poslouchal jsem ho už jako dvanáctiletý kluk a provázel mě de facto celým životem. Hrozně mě dojal jeho poslední koncert, který navzdory vážným zdravotním problémům odzpíval vsedě.“
* Proslavil jste se mimo jiné v rockových kapelách Vitacit a Citron. Zde bych rád připomněl, že Vitacit je prášek, který se vyráběl na bázi kyseliny citronové. Je to jen náhoda?
„Je to náhoda. Opravdu ty názvy skutečně nemají žádnou hlubší souvislost.“
* Nakonec jste tedy zakotvil v kapele Kreyson. Vaším asi největším společným hitem je píseň Vzdálená. Jak vznikla a jaký k ní máte vztah?
„Hudbu ke sloce u Vzdálené jsem vymyslel už v nějakých patnácti letech. Teprve po více jak deseti letech, když jsme pracovali na albu Anděl na útěku, jsem k ní dopsal refrén. Vznik alba byl ten správný podnět, abych ji konečně dodělal.“
* Jak je možné, že jste ten motiv v průběhu všech těch let nikdy nezapomněl?
„Vašo Patejdl z Elánu říkal, že když tě napadne ta správná melodie, tak už ji nikdy nezapomeneš. A měl velkou pravdu.“
* A jak vznikl text k této písni?
„To je také zajímavé. Původně text napsal textař, ale nakonec jsem ho napsal skoro celý sám. Z původního textu zůstalo jedno jediné slovo Vzdálená. I to stačilo, aby byl textař veden jako spoluautor.“
* Kreyson vznikl před zhruba 35 lety. Jak se za tu dobu proměnil jeho hudební projev?
„To musí posoudit hlavně fanoušci. Já jsem především rád, že jsme se opět dali dohromady a mám z toho aktuálně opravdu skvělý pocit. Ale sebechvála smrdí, ideální je podívat se na nějaké ohlasy na naše koncerty třeba na Facebooku.“
* Co v Prostějově zahrajete?
„Tak lidi se mohou těšit na naše klasické písničky, co mají rádi a jejichž hodnotu už dokázal prověřit čas. Věřím, že když už se hrají tak dlouho, musí v nich být něco skutečně magického.“
* A na co se těšíte vy?
„Jak jsem říkal, hlavně na Jardu Bartoně a jeho kytaru, protože on je Kreyson. I kdybychom jednomu jedinému fanouškovi společně zlepšili den, budeme spokojeni. Ale doufám, že jich bude víc a že si užijeme čas plný radosti. A za to vše musím poděkovat městu Prostějov, že nás vůbec pozvalo.“
