Nedávno oslavila teprve devatenáct let, ale už třetí sezónu patří mladá blokařka Julie Bažó do ženského A-družstva prostějovských volejbalistek. Do hanáckého klubu přišla v roce 2015 z Bedřichova, od té doby výkonnostně roste a skrze významný podíl na mládežnických úspěších postupně buduje i svou slibně se rozvíjející kariéru mezi dospělými. Kde se teď před ní vzhledem k výraznému omlazení áčka otevírá mnohem větší šance na zápasové vytížení než dosud.
* Máte za sebou úvodní tři týdny společné přípravy. Jaké byly z vašeho pohledu?
„Ze začátku bylo určitě náročné dostat se do toho zase zpátky po delší pauze. Postupně se ale všechno zlepšovalo a teď jsme na tom už určitě líp než první dny. Já osobně jsem měla trochu obavy z té velké obměny týmu, že tady bude spousta nových spoluhráček. Ale daly jsme se velice rychle dohromady, vytvořily fakt super kolektiv, a to nám dodává sílu navíc zvládat společně přípravu i vše okolo.“
* V kolektivu vám chybí vyloženě zkušené starší hráčky, na druhou stranu jste věkově všechny blízko u sebe. Pomáhá právě tohle ke snadnějšímu soužití?
„Určitě. S řadou holek se taky známe z mládežnických nároďáků a od dvanácti let jsme spolu trávily skoro každé prázdniny, i tohle přispívá k rychlejšímu budování party. A protože jsme tady teď všechny mladé nebo mladší, víc si spolu rozumíme asi i lidsky. Kromě volejbalu řešíme spíš školy a podobně, zatímco starší holky už většinou mají trochu jiné starosti.“ (úsměv)
* Jak jste strávila léto? Jen odpočinkem, nebo jste na sobě i pracovala?
„V první řadě jsem se nejdřív učila na maturitu. Vedle toho jsem se snažila odpočívat a potom i něco pohybově trochu dělat, abych úplně nevypadla z formy. Byla jsem pozvaná i na jeden kemp nároďáku, což bohužel nevyšlo, nedá se nic dělat. A později jsem dost řešila školu, kam půjdu teď po střední. Plus ten zmíněný odpočinek kombinovaný s individuální přípravou třeba v posilovně.“
* A co tedy studium?
„Maturita dopadla výborně, mám ji, a to je hlavní. (smích) Navíc jsem se dostala na Univerzitu Palackého v Olomouci, kde od podzimu budu studovat Fakultu zdravotnických věd. A jednou snad ze mě bude zdravotní sestra.“
* Máte nového hlavního kouče Petra Zapletala. Nakolik se příprava pod jeho vedením liší třeba od té loňské?
„Řekla bych, že příprava je víc různorodá. S panem Čadou to bylo taky super, ale jednotlivá cvičení se víc opakovala. Zatímco teď většinou nevíme přesně, co nás na trénincích čeká, cvičení se víc liší. Jinak je ale příprava podobná, náročná a určitě kvalitní, což je pro sezónu to nejdůležitější.“
* Úplnou novinkou jsou atletické tréninky. Jak je zvládáte?
„Něco je náročnější, když třeba hodně běháme, ale dá se to zvládnout. Myslím si, že nám to v každém případě dost pomáhá po kondiční stránce, fyzicky se cítím lépe než dřív. Atletika je za mě určitě super doplněk k volejbalovým tréninkům a posilovně.“
* V minulé sezóně jste měla jen minimální zápasové vytížení v áčku, ale tím víc jste nastupovala za béčko a juniorky. Jaké to bylo?
„Docela náročné tím skloubit program všech těchto tří družstev. Celkově toho bylo fakt hodně, pořád jsem lítala tam a zpátky. Navíc když měly holky v áčku volno, tak já jsem většinou hrála za juniorky. Odpočinku jsem proto měla málo, ale sama jsem to takhle chtěla, protože moje zápasové vytížení v áčku bylo opravdu malé. Dostat se přes zkušené Verču Trnkovou a Kláru Vyklickou do sestavy reálně nešlo, aspoň jsem někdy prostřídávala na podání. Vlastně proto jsem měla takový zájem nastupovat za béčko a juniorky. Říká se, že nejlépe se člověk učí hraním, což je za mě pravda. Proto jsme se s panem Čadou i s panem Novákem domluvili na tomhle řešení, abych měla herní vytížení.“
* Bude teď po omlazení hráčského kádru šance na prosazení v A-týmu větší?
„Určitě věřím tomu, že bych teď mohla chodit na hřiště při utkáních častěji než dosud. Všechno se teprve uvidí, ale šanci mám v omlazeném kolektivu snad větší.“
* Jaké výsledkové ambice můžete mít s dost mladým mančaftem?
„Věřím, že to bude dobré. Asi se nebudeme pohybovat úplně nahoře jako minulou sezónu, zopakovat titul půjde jen těžko. Do play-off bychom se však dostat určitě měly a tam pak půjdeme zabojovat o medaili.“
* Co obecně vaše plány s volejbalem do budoucna? Stavíte si před sebe nějaké dlouhodobé cíle?
„Po pravdě se snažím žít hlavně přítomností a soustředit se spíš na to, co je právě teď. Hodně důležitá je pro mě škola, kterou chci vystudovat, proto bych ani v nejbližších letech neuvažovala o zahraničí. Takže škola, k tomu hrát volejbal a bojovat za Prostějov. No a co dál se uvidí později.“
