Hned trojici hráček TJ Ostrava přivedl do svých řad volejbalový klub VK Prostějov po skončení minulé sezóny jakožto posily pro nadcházející soutěžní ročník 2025/26. Jednou z nich je Nela Jasečková, teprve devatenáctiletá talentovaná smečařka pocházející z jižních Čech, kde do roku 2021 působila v SK Hlincovka. Potom se přesunula na sever Moravy a nyní už je v hanáckých službách. Nelu jsme vyzpovídali po úvodním přátelském duelu ve Frenštátě pod Radhoštěm (2:3).
* Jaká byla exhibice proti Frýdku-Místku z vašeho pohledu?
„Byl to náš úplně první zápas, proto bylo jasné, že se budeme zatím spíš sehrávat. Podle mě celkově nešlo o vůbec špatné utkání, dlouho jsme hrály dobře a až později tam z naší strany bylo hodně chyb, přece jen jsme skoro teprve na začátku přípravy. Na zlepšení budeme samozřejmě pracovat, do startu extraligy 11. října je ještě spousta času.“
* Měly jste jednoznačně navrch, vedly 2:0 na sady a 17:12 ve třetí. Co se pak stalo?
„Do zápasu jsme měly výborný vstup a více než dva a půl setu jsme hrály velice dobře právě vzhledem k tomu, že to byl teprve první přátelák. Pak nás ale Frýdek dostával pod větší tlak servisem, zlepšil se, my jsme začaly mnohem víc chybovat, a naopak se zhoršily. Navíc útokem častěji bodovala jediná naše hráčka, my ostatní jsme se nepřidaly a nepomohly si dostatečně navzájem. Proto přišel obrat a skvěle rozjetý zápas jsme nakonec ztratily.“
* Mohlo se při zápasové premiéře projevit, že jste ze tří čtvrtin nově složené družstvo?
„Je to možné. Opravdu jsme nově poskládaný tým, z minulé sezóny tady zůstalo jen několik holek, všechny ostatní jsme přišly odjinud a teď se postupně dáváme dohromady, sehráváme. Do půlky třetího setu to dneska nebylo vůbec znát, ale potom se i tohle mohlo projevit.“
* Proč jste se vlastně rozhodla jít do vékáčka?
„V Ostravě jsem byla už čtyři roky, což je docela dlouhá doba na jednom místě. Navíc jsem dokončila střední školu a cítila, že i volejbalově potřebuji změnu, chci novou výzvu. Ozval se Prostějov, který mi nabídl nejlepší podmínky, jaké bych v české lize asi mohla dostat. Proto jsem nabídku VK vzala.“
* Co říkáte na dosavadní průběh přípravy?
„Řekla bych, že to šlo od začátku krásně postupně. Hned od prvního týdne jsme kombinovaly volejbal se zaměřením na individuální činnosti techniky práce s balónem, k tomu práci v posilovně a taky běhání při atletických trénincích. Líbilo se mi, že jsme nešly hned do ostra a pomalu zvyšujeme zátěž, i herně přecházíme ke složitějším věcem až postupně. Podle mě je příprava nastavená výborně, pořád těžší a těžší.“
* Jak se zatím v Prostějově cítíte?
„Velice dobře. Tvoříme hodně mladý tým a cítím, že i díky tomu budeme výborný kolektiv holek, co mají k sobě věkově i jinak blízko. Podmínky v Prostějově, hala a všechno ostatní jsou zatím super, takže jsem spokojená.“
* Co si od zdejšího angažmá slibujete?
„Nejdůležitější jsou samozřejmě týmové výsledky a výkony, aby se nám co nejvíc dařilo, hrály jsme dobrý volejbal, postoupily do play-off a tam bojovaly o medaili. Sice jsme mladý tým, ale dost nadějný, určitě máme potenciál. Proto se nemusíme bát vyšších cílů.“
* Nesrazí vás trochu dolů vstupní porážka z de facto vyhraného střetnutí?
„Pochopitelně je nepříjemné prohrát po takovém průběhu hned první zápas, ale pořád jde jen o přípravu a podle toho musíme všechno brát. Každopádně je to pro nás ponaučení, že musíme všechny makat a táhnout za jeden provaz, útočně skládat míče každá z nás, a ne pouze jedna. Prostě se ukazovat v co nejlepším světle, vzájemně si pomáhat. A kolektivně vítězit, o čemž sport i volejbal je.“
