Eskáčko mělo za sebou velice dobrý podzim. Páté místo bylo tím nejlepším, co od opětovného postupu do 2. ligy uhrálo. Otázka pro jarní část sezóny nicméně zněla, zda dokáže tým trenéra Pavla Šustra udržet nastavenou laťku? Odpověď je zatím jasná – křivka může stoupat i výš! Prostějovští fotbalisté jsou totiž nyní dokonce ve F:NL druzí a pomalu pokukují po vedoucí brněnské Líšni. Předseda klubu František Jura nicméně zůstává v klidu. V exkluzivním rozhovoru pro Večerník připustil, že druhá příčka jej těší, ale nepřekvapila jej...

* Jak hodnotíte vstup do jarní části sezóny? Dva zápasy, šest bodů…

„Velice pozitivně. A to nejen proto, že jsme udělali šest bodů, ale hlavně jsme se prezentovali velice dobrou hrou. V duelu proti Žižkovu jsme kromě prvních deseti patnácti minut, kdy jsme se trošku hledali a byli nervózní, byli jasně lepší a podali jsme fakt kvalitní výkon.“

* Nepokukujete už po prvním místě?

„To víte, že jo. (usměje se) Kluci fakt chtějí, trenérský štáb chce a vedení samozřejmě taky. Vždycky když děláte nějaký sport, chcete být nejlepší. A to my chceme taky. Nechci to ale brát jako klišé, ale je třeba to brát s pokorou. Protože jinak nic nedokážeme. Chceme jít úplně nahoru, ale ta cesta je dlouhá, je potřeba pracovat. Ale právě o první místo všichni usilujeme.“

* Aktuálně je tým druhý.

„Říkám to každý rok, ambice máme vždycky. Teď jsme po podzimu věděli, že kluci umí odehrát dobré zápasy. Já věděl, že když budou mít dobře zvládnutou zimní přestávku, jakkoli složitou, tak na sobě budou pracovat, a ještě se posunou. Pořád ale říkám, že stojíme nohama na zemi, protože jsem sedm let profesionálně trénoval. Ono se to klidně může zvrtnout, nešťastně prohrajete, potom dvakrát třikrát… Ale když jsme teď na vlně, tak si to užíváme. A k otázce – ano, já čekal, že půjdeme nahoru. I v přípravě, když jsem mužstvo viděl, tak kromě jednoho zápasu, který se úplně nepovedl...“

* S Blanskem!

„Jasně, tak to bylo vidět i v přípravných zápasech. Takže já jsem věřil, že to bude dobré. Jsou to ale první dva zápasy. Teď si to užíváme, ale ve fotbale je to složité…“

* Nechcete radši předjímat.

„Ne, nechci. To se vám pak vrátí jako bumerang. Musíte pracovat, být poctiví. A pak se vám to vrátí. Je to tak celkově i v životě. Je nutné, aby kluci byli poctiví, neměli hlavy v oblacích, není ještě z čeho. Pak věřím, že se na vlně udržíme.“

* Co je nyní největší zbraní eskáčka ve hře?

„Už jsem to říkal a zopakuji to, vidím u kluků velkou chuť hrát. Oni jdou do zápasu s tím, že ho prostě chtějí vyhrát. Jsou hladoví po výhře. Chtějí prostě vyhrát za každou cenu. A je to na nich hodně vidět. Když navíc dostaneme gól, okamžitě chtějí vyrovnat. I když naopak jdeme do vedení, hned chtějí naši hráči skóre navýšit, přidat další góly.“

* Je někdo z hráčů, kdo vás dosud obzvlášť příjemně překvapil?

„Aleš Schuster. Nehrál, protože je zraněný. Jinak ale v přípravě i v prvním zápase byl neskutečný. Bude mu osmatřicet let. Už jsme si všichni mysleli, že bude tím, kdo bude mladším krýt záda. On je ale úplně úžasný pořád, což je super. Teď se uzdravil i Martin Sus, tedy uzdravil, pořád má nějaké menší problémy, ale naskočila  chce jít do toho. Jmenoval bych třeba i Honzu Koudelku, proti Žižkovu už to byl starý dobrý ´Koudy,´ blíží se k tomu, co předváděl, než odešel do Zbrojovky. U něj jsem taky moc rád, že už se zase dostává do své herní formy.“