Myšlení vyžaduje každodenní cvičení, stejně jako hra na klavír. Pokud náš mozek nenamáháme, ten lenivý a zakrňuje, stejně jako naše svaly. Ideálním způsobem tréninku je luštění hádanek. Tomu se věnoval třeba Karel Čapek, který projevil notnou dávku humoru, když vystupoval pod pseudonymem vzniklým z jeho jména jako Kakač Perel. Mezi prostějovské osobnosti spjaté s tímto fenoménem nepochybně patří Bohdan Kousal. Předseda kroužku Hanáci, uznávaný hádankář a organizátor, byl nedávno oceněn Cenou města Prostějova, což byl jen jeden z mnoha dobrých důvodů pro tento rozhovor.
* S jistou nadsázkou se říká, že hlubší myšlení může být pro některé lidi stejně bolestivé jako vrtání zubů, a tak se mu raději vyhýbají. Myslíte, že i luštění hádanek může někdy bolet?
„Luštění křížovek, hádanek a logických úloh považuji za nezbytnou součást lidského bytí – vůbec přemýšlením se snad odlišujeme od některých zvířat. Je pravda, že někdy přemýšlení i trochu ‚bolí‘, někdy při hledání správných výrazů nebo historických dat to chce hledání až do noci. Je ale publikováno, že právě touto duševní činností lze oddalovat duševní stárnutí, případně Alzheimerovu chorobu.“
* Nedávno jste byl oceněn Cenou města Prostějova. Co to pro vás znamená?
„Statutárního město Prostějov dlouhodobě přispívá na činnost našeho kroužku Hanáci, tedy zejména na jízdné na přebory, případně na ceny pro náš přebor, nákup slovníků atd. Tato naše činnost letos byla oceněna formou pro město zřejmě nejvyšší – udělením Ceny města Prostějova předsedovi kroužku, kterým jsem zrovna já… Toto ocenění jsem přijal s velikou pokorou jako vyjádření ocenění celého hádankářského hnutí – a tak jsem to také prezentoval na výboru Českého svazu hádankářů a křížovkářů (ČSHAK), jehož členem jsem již od roku 1984.“
* V odůvodnění se mimo jiné píše, že jste přispěl k rozvoji české hádanky. Čím?
„ČSHAK má ve svých stanovách, že má udržovat a rozšiřovat tradici českých hádanek a křížovek jako významné součásti kulturního dědictví českého národa – zejména po stránce kulturní úrovně, jazykové správnosti a jednotnosti názvosloví.“
* Váš kroužek letos oslavil 70 let své existence. V čem vlastně spočívá jeho činnost?
„Ze zakládajících členů už bohužel nikdo nežije, ale se všemi jsem se v minulých letech setkal a nechal jimi inspirovat. V minulých letech jsme organizovali i zábavná odpoledne na dětských táborech. Pamatuji, že jeden rok byly na letním táboře i družební děti z NDR a naše předsedkyně Božena Hladká, které nikdo neřekl jinak než ‚Bobínka‘, pro ně přichystala i hádanky v němčině… V podstatě jsme na to navázali i v této době, už řadu let děláme křížovky, osmisměrky a sudoku do Radničních novin a v poslední době i do Senioru. Pro městskou knihovnu pak děláme letní soutěž také v řešení křížovek a osmisměrek.“
* Kromě toho se však také stále pravidelně setkáváte…
„V rámci pravidelných schůzek kroužku Hanáci se scházíme každé úterý v oddělené místnosti Lidového domu. Náplní schůzek je mimo jiné řešení vlastních hádanek a křížovek, případně řešení svazových soutěží. Aktivní účast na schůzkách je vyhodnocována a výsledek naší vnitřní soutěže je zveřejněn v celostátním časopisu Křížovka a hádanka.“
* Už jste zmínil jméno prostějovské básnířky a hádankářky Boženy Hladké, díky níž kroužek Hanáci vznikl. Ta by se letos dožila 100 let. Jak na ni i na své hádankářské začátky vzpomínáte?
„K hádankám a vůbec celému hnutí, které obsahuje křížovky, hádanky a logické úlohy, jsem se dostal už na gymnáziu, kdy přišla tehdejší předsedkyně Hanáků Dr. Božena ‚Bobínka‘ Hladká dělat nábor do tehdejšího kroužku Mladí Hanáci. Ona organizaci kroužku zasvětila celý svůj život. V tu dobu jsme se spíše věnovali jinému duševnímu sportu – šachům, ale práce s českým jazykem nás tak uchvátila, že jsme do kroužku Hanáci začali chodit. Ovšem po ukončení gymnázia jsme se rozletěli do různých měst na vysoké školy a tam jsme se museli věnovat jiným předmětům. Po skončení vysoké školy jsem ale znovu vyhledal prostějovské hádankáře a tím vlastně začala moje hádankářská kariéra.“
* Každoročně organizujete v Prostějově přebor Grand Prix. Čím je toto setkání výjimečné?
„V rámci ČSHAK pořádáme tradiční řešitelský přebor v řešení logických úloh, křížovek a hádanek ve dvou kategoriích – tzv. vedlejší přebory jsou pro příchozí či pomalejší řešitele, účastní se řešitelé z celé České republiky i ze Slovenska, v podstatě od Mariánských Lázní přes Prahu, Brno, Ostravu až do Žiliny. Zajímavostí bylo, že nejvzdálenější účastník k nám dorazil z východu Slovenska z obce Chmiňany – a právě ten u nás loni vyhrál…“
* Vy sám se zaměřujete hlavně na křížovky. V soutěži hádankářů jste byl i na prvním místě tuzemského žebříčku. Jak se to posuje a čím se vám toho podařilo dosáhnout?
„Objížděli jsme řešitelské přebory v rámci celé tehdejší republiky, tedy i na Slovensko, a postupně jsme získávali úspěchy. V rámci ČSHAK je dlouhodobě sledováno bodování jak řešitelské, tak i autorské – a právě v tomto bodování jsem dospěl k nejvyšší metě. Ovšem v dnešní době už jsou bohudíky mladší, kteří se této ušlechtilé zálibě věnují a na přeborech mají úspěchy. Velice mě těší, že v současné době je na vrcholu prostějovská řešitelka Iveta Dedková.“
* Čím myslíte, že se správný luštitel hádanek liší od většiny ostatních lidí?
„Myslím, že hádankáři a křížovkáři jsou normální lidé. Já jsem například několik let dělal předsedu TJ Slavia Prostějov a atletického oddílu, pořádali jsme sedm ročníků prostějovského maratonu, jezdím i s manželkou na lyže a na kolo, dříve jsem se věnoval i pěší turistice, také máme zahrádku. Žijeme prostě takový normální život.“
* Co pro vás v okolním světě zůstává hádankou, tedy něčím, co zřejmě nikdy nepochopíte?
„Za mě nezbývá než poděkovat osudu, že žijeme v naší poklidné zemi a taky v Prostějově. Asi nikdy nepochopím, že si lidé v tomto našem krásném městě mohou soustavně na něco stěžovat.“
