Výstavba odpadového centra, včetně provozu linky na tuhá alternativní paliva (TAP), je aktuální prioritou pro firmu FCC.
Po společném jednání s vedením města došlo vedení společnosti k závěru, že ideální lokalitou pro vybudování nového centra bude areál v Kojetínské ulici, kde se jedná o prostor mezi dalšími průmyslovými provozy a také zde bude fungovat velmi dobré napojení na dopravní infrastrukturu. Co všechno by nová linka přinesla a jaké jsou s ní plány, odtajnil za oddělení projektů společnosti FCC Jakub Kos.
* Je areál v Kojetínské ulici ideálním místem pro vybudování nového odpadového centra?
„Ano. Pro výstavbu nového odpadového centra, včetně provozu linky TAP, bylo vytipováno několik lokalit. Areál v Kojetínské ulici vyšel po společném projednání s vedením města Prostějova jako nejvhodnější vzhledem k tomu, že jde o pozemek v průmyslové zóně. Je mimo obytnou oblast, již zde fungují průmyslové provozy a je vybudováno vhodné napojení na dopravní infrastrukturu.“
* Jaká by měla být kapacita linky a co všechno zvládne?
„Roční zpracovatelská kapacita linky je 80 000 tun, přičemž většinu má tvořit směsný komunální odpad a objemný odpad z nejbližších měst a obcí. Zákon ukládá mj. zákaz skládkování těchto odpadů od roku 2030 a zvyšování podílu recyklace při nakládání s odpady. Proto zde využijeme technologii tzv. splittingu – materiálového předtřídění odpadu. Oddělíme recyklovatelné materiály a z toho, co nepůjde materiálově využít, budeme vyrábět TAP. Linka má podle plánu zpracovávat komunální a průmyslové odpady i zbytky z třídíren a vyrábět z nich tuhé alternativní palivo (TAP), které bude dodávat například do tepláren v Olomouckém kraji nebo cementáren.
* V čem vidíte další výhody výstavby nového odpadového centra?
„Jednoznačně musíme zmínit dopravu. Provoz denně vyžaduje až osm desítek přejezdů nákladních aut. Podstatná část současných přejezdů nákladních aut vůbec nepovede přes město. Momentálně je odpad z Prostějova a okolí svážen na překládací stanici Za Určickou ulicí. Po přeložení do velkoobjemových kontejnerů je posléze odvezen na skládku či do spalovny. A auta po pracovní době přejíždějí k zaparkování v areálu sídla firmy v Průmyslové ulici. Nově by jela přímo do areálu v Kojetínské. Tedy s využitím vybudovaných obchvatů i D46, mimo obytnou zónu. V Kojetínské by byl odpad rovnou přetříděn a zpracován, jak jsem popsal výše. Zpracovaný by odtud putoval, ovšem opět cestou mimo obytnou zónu, k dalšímu využití, podobně jako zbytkový odpad do spalovny či na skládku. Svozová auta by zůstala zaparkovaná přímo tam. S ohledem na udržitelnost již nyní využíváme nízkoemisní vozidla, jako jsou ta s pohonem na CNG či elektro, a strategicky plánujeme jejich další rozšíření v souladu s environmentálními cíli a udržitelnou strategií naší společnosti.“
* Sloužila by tato linka jen obyvatelům Prostějova, nebo i jiným v okolí?
„Vše musí dávat smysl i z ekonomického hlediska. Zařízení bude sloužit samozřejmě primárně pro odpady z domácností a podniků z Prostějova a okolních obcí, budou zde zpracovávány odpady i z dalších lokalit. Nemá ale logiku vozit odpad na příliš velké vzdálenosti. Společnost FCC působí po celé republice a její provozovny samozřejmě fungují na tomto principu takzvané dojezdnosti.“
* Můžete ještě veřejnosti vysvětlit, jak vlastně funguje linka na výrobu tuhých alternativních paliv?
„Je třeba v první řadě říct, že se nejedná o zařízení typu ‚spalovna‘. Na lince TAP odpad prochází mechanickou úpravou. Společnost FCC se recyklaci odpadů i výrobě tuhého alternativního paliva z odpadů věnuje více než 20 let. Například v Brně Líšni, kde je zařízení situováno v obytné zóně přibližně 100 metrů od domova seniorů a základní školy. Na střední a severní Moravě dále navazujeme například na aktivity teplárenské skupiny Veolia Energie. Ta připravuje síť tepláren na energetické využití TAP, z nichž některé již provozuje, například v Přerově. Další jsou v přípravě v Karviné a v Olomouci. Dohromady jde o odbyt až 475 tisíc tun TAP ročně. Poptávka po TAP v regionu bude a dává logiku nabídnout teplárnám TAP vyrobený v regionech střední a severní Moravy. Jde zároveň o způsob, jak odpady zpracovávat v souladu s budoucí platnou legislativou a současně ekonomicky udržitelně.“
* Neohrozí výrobní linka životní prostředí i okolí průmyslové zóny?
„Kompletní technologický celek, včetně skladování naváženého a zpracovaného odpadu, bude umístěn v uzavřené hale. Část technologie, kde bude docházet k drcení odpadu, bude vybavena výkonným odsávacím zařízením s moderními prachovými filtry. Hala bude vybavena automatickými vraty, zátěž okolí hlukem tak bude naprosto minimální. V prostoru haly bude docházet k eliminaci pachů využitím mlžení s neutralizačním aditivem. Zároveň na sebe naváže prachové částice vznikající při provozu zařízení, které nezachytí filtrační jednotka. Vše tak bude velmi dobře zabezpečeno.“
* Budou tyto normy i nějakým způsobem kontrolovány?
„Zákon o integrované prevenci ukládá provozovateli povinnost sledovat veškeré vazby zařízení na složky životního prostředí a vyhodnocovat je. Provozovatel pravidelně podstupuje kontroly ze strany kompetentních orgánů. Zejména České inspekce životního prostředí, krajské hygienické stanice a případně dalších, které mají co do činění s provozem daného zařízení.“
