V posledních letech sází volejbalový VK Prostějov na zahraniční nahrávačky. Od začátku této sezóny je jasnou jedničkou na tomto postu rakouská reprezentantka Victoria Deisl, kterou letos v srpnu čeká s jejím národním družstvem brněnská skupina evropského šampionátu žen včetně souboje s domácím Českem. To je však zatím dost daleko, proto jsme se v následujícím rozhovoru se sympatickou a usměvavou šestadvacetiletou plejerkou věnovali výhradně jejímu působení v hanáckém klubu.
* Jaké byly vaše začátky po příchodu do Prostějova?
„Opravdu výborné, všechno pro mě probíhalo velmi hladce. Sice jsem dorazila o týden později kvůli kvalifikaci o postup na mistrovství Evropy s nároďákem Rakouska, ale v Prostějově mi to od začátku všichni usnadňovali. Byli na mě moc milí a pozorní, pomohli mi se vším, co jsem potřebovala. Holky mě mezi sebe přivítaly s otevřenou náručí a díky tomu jsem se rychle cítila být součástí týmu, moje pocity tady byly hned od úvodních dnů skvělé.“
* Proč jste se vlastně rozhodla přestoupit do VK?
„Měla jsem za sebou nelehkou sezónu po zranění kolene a můj agent za mnou přišel s nabídkou Prostějova, že je možnost jít sem. Proto jsem se snažila posbírat co nejvíc informací o zdejším klubu a zjistila jen to nejlepší od zajištění ze strany klubového vedení přes složení realizačního týmu i omlazeného družstva až po vysokou kvalitu zázemí. Proto jsem prostějovskou nabídku vzala, byla pro mě jednoznačně nejlepší volbou.“
* Soutěžní ročník 2022/23 jste strávila v Liberci. Byla to pro vás výhoda vzhledem k návratu do ČR?
„Určitě mi to pomohlo tím, že už jsem znala prostředí v České republice, extraligovou soutěž, jednotlivé týmy i jejich haly a taky částečně hráčky. Protože složení jednotlivých celků se od té doby dost změnilo, navíc do extraligy přibyla dvě nová družstva. Přesto se mi dřívější působení v Liberci samozřejmě hodilo.“
* Jste překvapená tím, jak skvěle se vašemu týmu zatím daří herně i výsledkově?
„Po pravdě ani překvapená nejsem. Pochopitelně máme dost mladý tým, a proto je naše hra někdy trochu moc nahoru dolů, ale zároveň má náš kolektiv opravdu velký potenciál a už teď své nesporné kvality. Pokud tedy dokážeme hrát svůj volejbal na takové úrovni, jaká je v našich možnostech, tak jsme na hřišti skutečně silné. Na druhou stranu se někdy stává, že herně spadneme dolů, bojujeme spíš samy se sebou a tím to usnadňujeme soupeři. Což je ale u tak mladého mančaftu normální. Důležité je, že většinu utkání zvládáme vítězně.“
* Nakolik jste spokojená se svými dosavadními výkony?
„Celkově je to snad dobré. (úsměv) Některé zápasy mi vyšly lépe, zatímco po jiných jsem věděla, že můj výkon mohl být určitě lepší. Vždycky se pak snažím znovu najít správný rytmus i pohodu, abych hned v dalším utkání dokázala zahrát dobře. Hlavní je co nejvíc pomáhat týmu. A myslím, že sama k sobě umím být dostatečně kritická, abych poznala, kdy se mi to daří více a kdy méně. Samozřejmě s tím, že můj vlastní výkon může být vždy ještě lepší a pořád je na čem hodně pracovat.“
* Hlavním trenérem je Petr Zapletal, bývalý špičkový nahrávač. Je na vás hodně náročný?
„To tedy je. Každý odehraný míč musí být lepší, v ideálním případě dokonalý. (směje se) Po pravdě jsem však moc ráda, že teď mám právě takového trenéra, protože se pod ním můžu tím víc zlepšovat. I já sama k sobě jsem hodně náročná, a pokud hraju pod koučem, který býval vynikajícím nahrávačem a ví, co všechno to obnáší, dá se toho jedině využít pro kvalitní společnou práci. Tak to i beru, pro mě jde o super příležitost na sobě makat pod skutečným odborníkem.“
* Co je podle vás největší zbraň vašeho mančaftu?
„Rozhodně útok. Máme opravdu výborně útočící tým, ve kterém dokážou úspěšně zakončovat úplně všechny hráčky od univerzálky přes smečařky až po blokařky. Tím pádem jsme nebezpečné z veškerých pozic, což je tím složitější pro obranu soupeřů. Zatímco pro nás pochopitelně výhoda.“
* V čem naopak vidíte případné slabiny?
„Každý tým samozřejmě má nějaké slabiny. V našem případě bych řekla, že máme dost nestabilní servis, kdy v některých zápasech podáváme výborně a v jiných naopak špatně. Tohle potřebujeme vyvážit na stabilně vyšší úrovni. Zároveň je však jasné, že neustále pracovat je potřeba na všem, abychom se každá jednotlivě i spolu jako tým dokázaly zlepšovat. Například při obraně nebo zpracovávání lehčích i těžkých balónů do následných protiútoků, s čímž taky míváme problémy.“
* Jste v Prostějově celkově spokojená?
„Určitě ano. Prostějov je menší klidné město, a protože já také pocházím z menšího města, tak mi to tady maximálně vyhovuje. Málo lidí, žádný shon. Navíc máme vše potřebné k přípravě blízko sebe, v podstatě na jednom místě, a daří se nám po volejbalové stránce. Což je vždycky to nejdůležitější.“
