David Hudeček všeobecně známý jako Horset je dvěma slovy naprostý originál. Neobyčejně přátelský mladík se v roce 2022 zcela nečekaně stal majitelem totálně zchátralého renesančního zámku ve Ptení, kam se coby rodák ze Ptenského Dvorka „vloupával“ již jako žák zdejší základní školy. Romanticky založený zpěvák kapely Barbar punk se zálibou v historii za něj zaplatil 3 333 333 korun. Už premiérový a velmi vydařený festival Beltine ukázal, že energického chlapíka obklopeného celou plejádou dobrých přátel nelze podceňovat. Přestože i po dvou letech na zámku stále chybí splachovací záchod, dokázal Horset a jeho banda dlouho opuštěnou památku nejen částečně obnovit, ale hlavně otevřít velkému množství lidí. A smělými plány nešetří ani do budoucnosti, k čemuž mu má mimo jiné dopomoci i aktuální sbírka, kterou rozjel na portálu DONIO.cz.
* Zámek jste získal v roce 2022. Co se v něm za tu dobu změnilo?
„Tak toho je spousta, když se podívám na začátek, na zarostlé nádvoří, vlhké komnaty plné špíny, sutin, shnilého čehosi, co ani nešlo identifikovat, a když se na to podívám dnes, tak je to opravdu rozdíl. Proběhly desítky akcí na opravy zámku a na pomoc se zde otočily stovky lidí, takže je změna opravdu markantní. Obávám se, že kdybych zde vše vypsal, tak je to na knihu. A stejně bych půlku věcí zapomněl zmínit.“
* Kdo vám s proměnou zámku pomáhal?
„Opět nemohu psát jmenovitě, protože lidí zde bylo možná i více jak na Schindlerově seznamu, tedy více jak osm stovek. Jedná se nejen o organizace a lidi, kteří přijeli na pracovní brigády, ale i o lidi, kteří pomáhají s chodem a organizací festivalů, jelikož i finance z akcí jsou součást toho, že se zámek stále spravuje.“
* Se zámkem ve Ptení si nikdo dlouho nevěděl rady. Vy jste do toho skočil po hlavě. Bylo to podle vás dobré rozhodnutí?
„Ano, věděl jsem to, cítil jsem to, mělo to tak být. Jsem za to rád.“
* Je něco, čeho jste se kvůli zámku musel vzdát?
„Ani ne, ničeho jsem se vzdát nemusel. Občas jsou lidé, co říkají, že se vzdali něčeho kvůli něčemu, ale to není můj případ, naopak mi přijde, že věci, co jsem dělal, se nyní zlepšily. Považuji vše za osobní, přirozený vývoj. Všechno jde, když se chce. Jasně že když někdo například přijde o nohy, tak se musí vzdát běhu, to je smutné a je to tak, ale já o nic nepřišel. Doufám, že každý, co tohle čte, z toho chápe, že se dá stále v něčem zdokonalovat, aniž by bylo třeba se vzdávat, ať už něčeho, nebo se vzdávat celkově. Ještě to půjde nahoru!“
* Jak to zvládáte s rodinou?
„Jo, zvládám to dobře, mám skvělou holku i dvě super dcery. Nebudeme si nic nalhávat, každý rodič ví, že děti jsou někdy náročnější. Když jsme spolu se svou holkou začali chodit, najednou bylo vše jednodušší, na jednu věc byly čtyři ruce, no teď mi jich často spousta chybí. Spíte, když nechcete, a nespíte, když chcete. Řešíte, co byste jinak neřešili. Celkově je to něco nového, už tu nejste jen sami za sebe, ale musíte tu být i pro děti. Věřím, že dětem dáváme dobrý život.“
* Co vás jako zámeckého pána opravdu zaskočilo?
„Popravdě asi nic, možná trošku to, že jsem zámecký pán. Plno lidí mě tak začalo nazývat ze dne na den, už je z toho takovej pracovní název.“
* Co bylo při správě a postupné obnově zámku nejtěžší?
„Tím jsem se ani nezabýval, ono je to všechno vcelku jízda, a i ta může být někdy náročná a někdy méně. Přiznám se, že jsem hodně věřící, takže ty těžké chvilky neprožívám asi jako ostatní lidé. Ten nahoře nám fandí.“
* Už jsou na zámku záchody?
„Jako záchod nám zatím slouží jen kadibudka, když se dějí události, objednáváme mobilní WC. Ale určitě se lepší časy blíží, povedla se vyklidit komnata, kde hodláme zbudovat veřejná WC, naděje svitla už na Velký pátek, kdy jsme namísto pokladu nalezli rouru, co vede ze zámku ven. To bylo kopání na pár víkendů, jelikož vše bylo zavalené. Záchody, pisoáry a umyvadla už máme nakoupené, teď spouštíme sbírku na DONIO.cz, ve které mimo jiné máme i v plánu vybrat finance na základní sestavení veřejných WC. Půjde o rozvody vody, kanalizace a elektrifikace, zbudování veřejných záchodů nás pozvedne na vyšší úroveň.“
* A funguje u vás hospoda?
„Hospoda funguje přes festivalovou sezónu, hlavně díky Terce, Natálce, Leovi a kamarádům, kteří zastávají funkci hospodských. Já jsem se za barem popravdě moc neosvědčil. Pivo camrám vedle a panáky mám tendenci rozdávat zadarmo, takže jsem za tenhle tým neskutečně rád. Mimochodem vše dělají stejně jako ostatní organizátoři z dobré vůle. Co na akci vyděláme, z toho platíme rozpočet akce, co pak zbyde, dáváme do zámku. Stejně tak máme menší občerstvení i přes návštěvnickou sezónu, která byla loni poprvé.“
* Během uplynulých let jste připravil řadu akcí, na něž dorazila spousta účinkujících i z hodně vzdálených končin. Přitom na ně bylo i s ohledem na chybějící zázemí vstupné dobrovolné. Jak se vám to podařilo?
„Není třeba si nalhávat, že by rozpočet akce nebyl, někdy se jedná i o stovky tisíc. I tak mám ohromnou výhodu v tom, že jsem sám muzikant a spousta účinkujících jsou i mí přátelé, s nimiž se potkávám už hezkou řádku let. Mám u nich o něco lepší ceny, dá se říct, že kamarádské. Další nesporná výhoda je, že pořádám festivaly už nějaký ten pátek, to jsme byli ještě děti, ale už jsme dělali malý fesťáček, kde jsem byl hlavní organizátor. Předtím jsme s kamarádem Gallim pořádali bitvy. Každopádně plno i dnes zvučných jmen v různých subkulturách jsem pořádal v době, když je nikdo neznal. A mnoha kapelám ze zahraničí jsem pořádal první koncert v ČR. Takže když začaly akce na zámku, měl jsem už plno trumfů v ruce, a ještě jich pár zbývá v rukávě.“
* Budete v nich i nadále pokračovat?
„Ano, v pořádání festivalů hodlám pokračovat. Nehodlám ani zdražit vstupné. Baví mě, že se lidi baví a mám radost, když radost dělám druhým. Co se týče nabídky, pronajímám zámek i jiným organizátorům, zde si oni určují vstupné podle sebe. Tady mě docela baví, že nemám tolik starostí a občas se i dozvím něco nového. Jak se říká, nikdo učený z nebe nespadl, takže se stále učím z triumfů i chyb druhých. Navíc jsou zde i žánry, kde nemám tak veliké kontakty jako jiní organizátoři.“
* Budou i nějaké novinky?
„Co se týče změny ze strany mnou pořádaných festivalů, mám plán jednoho festivalu, který jsem plánoval už dávno před koupí zámku, doménu jsem na něj zabral v roce 2022, ale v hlavě ho nosím mnohem déle. Když vše klapne, budete jeho svědky v roce 2027. Informace budou na http://www.castlefest.cz/ a http://www.castlefest.pl/ a půjde o mezinárodní akci, kde nebudou chybět kapely, muzikanti kejklíři, fire-show, tanečnice a další, jak jsme u akcí na zámku zvyklí, ale rozšíříme festival o spoustu jiných možností. To ale nebudu prozrazovat, ať to nikdo nevyfoukne. Bude to fakt úplně jinde a každý si to užije.“
* Zámek má za sebou první průlomovou sezónu, kdy na něj průběžně chodili také běžní návštěvníci mimo jednotlivé akce. Kolik lidí zhruba dorazilo a jak tuto sezónu hodnotíte?
„Měli jsme otevřeno od začátku července do konce září. V červenci a srpnu nebyl jediný den bez návštěvníka, někdy jich bylo více, někdy jen pár skupinek, jednou jen jeden pán. Většině lidí se zámek líbil, což bylo super. Září bylo slabší, to byly i úplně prázdné dny, takže zvažujeme, že září bude lepší mít otevřeno po domluvě. Po finanční stránce byly lepší víkendy, ale počítali jsme, že kdybychom měli brigádníka nebo zaměstnance, tak bychom ho nebyli schopni zaplatit. Na druhou stranu jsme tam byli my a co jsme vydělali, to jsme dali do zámku, takže nás až tolik netrápilo, že nemáme zámeckou pokladnici plnou zlata a drahých kamenů. Naopak nás těšilo, že spousta lidí měla dobrý pocit z návštěvy památky, kterou mnohdy viděli poprvé. V tomto bych chtěl poděkovat právě i novinářům, kteří nám pomohli tím, že o nás dali vědět.“
* Odkud dorazil nejvzdálenější návštěvník?
„Mezi nejvzdálenější návštěvníky patřil jeden pán z Německa a jeden pán z Francie.“
* Co se lidem na zámku líbí a co by na něm případě zlepšili?
„Většině lidem se líbí expozice, jiní rádi poslouchají historii, také si spousta lidí chválí, že je možné zámek procházet samostatně. Pak se najdou lidé, co je baví různá zaměření, například militaristi mají rádi bunkr, ezoterici mají rádi tajemno a energie, děti si žijí svůj svět, každý si najde to svoje. Když lidé říkají, co by zlepšili, tak je to spíše formou, že nám přejí, ať se nám v opravách daří, takže by zlepšili to, co by chtěl každý, a to, aby zámek na tom byl lépe.“
* Kdy se zámek letos opět otevře?
„Zámek se otevře veřejnosti opět na festivaly, první bude Beltine v termínu od osmého do devátého května, poté bude až do konce června otevřen na festivaly. Od začátku července opět plánujeme turistickou sezónu. Mimo akce a sezónu zde proběhne pár soukromých událostí a spousta brigád, kde hodláme zámek opravit, jak jen to půjde. Připraveno bude vždy i drobné občerstvení.“
* Když přijdu jako běžný návštěvník ve všední den na zámek ve Ptení, tak co mě na něm čeká?
„Záleží na tom kdy, teď mají zámek pronajatý filmaři, takže v nejbližších dnech se dostanete na zámek tak, že se přihlásíte do komparzu. Na jaře to ale bude už veselejší a velké prázdniny to ve všední dny jistí. Vstupné bude dobrovolné.“
* Zcela zásadní záležitost v celé historii zámku je současné natáčení historického velkofilmu ze života Jana Amose Komenského Panna Sofia. Co vše to pro zámek znamená?
„Určitě se jedná o důležitý milník. Objeví se pár známých jmen, která nemohu prozradit, což je jedna z věcí, jež více zvednou povědomí o zámku Ptení. Dále zde probíhají i opravy a úpravy, které zámku pomůžou. Samotný režisér je ve svém filmovém odvětví kapacita přesahující hranice naší země. Jen podotýkám, jeho filmy jsou brány jako filmy pro vážného diváka.“
* Co filmaře na zámku zaujalo?
„No některé lidi ze štábu jsem znal už dříve, jelikož jsem o víkendu hrával s kapelou a ve všední dny až na některá vystoupení jsem měl čas dělat komparzy a kolem filmů se pohybovat. Tak se stalo, že se o zámku začalo proslýchat i v těchto kruzích. Jaký byl první impulz, to úplně nevím. Ale když jsme před více jak dvěma lety stáli s režisérem, produkční, vedoucím agentury pro komparz a dalšími na zámku, tak je zaujal renesanční vzhled zámku charakteristický právě pro období, kdy Jan Amos Komenský žil. Co si budeme vykládat, až na požár prvního patra a jeho odklizení, se na zámku toho moc nezměnilo. Zámek byl přestavěn z tvrze roku 1499 rodem Šárovců, poslední Šárovec se zúčastnil bitvy na Bílé hoře, to bylo Komenskému 28 let, klenby zámku se z větší podstaty od té doby nezměnily, jen majitelé. Například Miniati, který zde má svůj erb stále nad hlavní branou, jej sem nejspíše umístil v době, kdy měl J. A. Komenský 38 let. Takže když se rozhodovali, kde film točit, tak dobově by těžko vybrali něco lepšího. Musíme brát v potaz tři faktory: zámek Ptení je jeden z nejstarších renezančních zámků ve střední Evropě, a když budeme brát letopočet 1499 jako bernou minci, tak je ve střední Evropě nejstarší. Další faktor je, že v období J. A. Komenského komnaty vypadaly obdobně. No a třetí asi nejdůležitější faktor je, že většina mladších, přesto dobových zámků byla v období baroka silně přestavěna, ale Ptení si zachovalo svůj charakteristický surový a obranný vzhled hodící se právě pro tento film.“
* Jak se objekt pod rukama filmových architektů z ČT i Barrandova změnil?
„Objekt prošel částečnou rekonstrukcí, ale nešlo o nic invazivního. Všechny změny jsou udělány tak, aby prostředí odpovídalo období třicetileté války, ale zároveň nebyl zámek porušen. Úžasné zlepšení vytvořila Česká televize, kde se projevila řemeslná a restaurátorská práce. Osobně jsem nejvíce nadšený z opravy ztrouchnivělých zárubní, u nichž následkem hniloby zbyla jen půlka. Zvětralou část odřezali a nahradili ji tak, že by nikdo nepoznal rozdíl. Co se týče Barrandova, ti zde dodávají spíše rekvizity a kulisy, ale i ty kulisy jsou často velkolepé, chvílemi si říkám, že je škoda, že to není opravdové.“
* Jaký máte vy osobně vztah k osobnosti Jana Amose Komenského?
„Jako člověk libující si v historii jsem jeho fanoušek, už v dětství mě mrzelo, když jsem seděl ve škole a učilo se o škole hrou, že to tak není doopravdy. Každopádně to byl nejen autor mnoha slavných vět, které by se daly aplikovat do dnešní doby, zároveň byl vynikající kartograf. Z období morové rány, v níž přišel o rodiče, se zachovala různá tvrzení, jak s morem bojovat, ani zemský lékař neměl tak dobré rady jako Komenský. Komenský poukazoval na hygienu, kdežto hlavní zemský lékař radil, aby si lidé dávali na obličej oškubaný slepičí zadek, takže si vezměte jeho vzdělanost a pokrokovost. Byl úplně jinde než lidé jeho doby. Navíc to byl náš krajan, ostatně na zámku ve Ptení se mohl i ukázat.“
* Co je nyní klíčové pro další rozvoj zámku?
„Chceme se posunout zase o krok dál. Konkrétně bychom rádi opravili strop nad pódiem, nakoupili rýny, opravili místa, kudy do zámku zatéká, to ale bude nakonec na odborníkovi, dále zakonzervovali okna, která jsou sice z většiny zasklená, ale chce to dát je do kupy. Také jsme ještě objevili další komnaty, ale jsou komplet pod sutinami, a pak samozřejmě udělali další krok ve vybudování veřejného WC.“
* Odkud na to chcete vzít peníze?
„Něco našetřím sám, něco vyděláme z akcí. Každopádně touto dobou se žádá o dotace, takže uvidíme, jak to klapne. A teď prosím zbystřete: zrovna jsme založili sbírku na DONIO.CZ, kde může přispět každý z vás, na sbírce jsme konkrétně rozepsali, na co která položka půjde. Takže zámku svítá stále více na lepší časy. Kdo nemá finance, může alespoň sdílet a zvýšit dosah, každá pomoc dobrá a každý příspěvek zámku pomůže.“
* Jak myslíte, že bude zámek vypadat za deset let?
„Bude to nádhera!!! Vzhledem k tomu, že jsme začali na rekonstrukci a opravách makat před třemi lety a z ruiny se stalo obyvatelné místo, tak pevně věřím, že z obyvatelného místa bude zámek jako z pohádek či bájných příběhů, kdy svět byl sice drsný, ale o romantiku nebyla nouze. Místo setkávání a bujarého veselí, ale také místo klidu a rozjímání. Místo, kde se všichni budou chovat přátelsky a kam se budou dobří lidé rádi vracet.“
