Jak mu s oblibou říkám, je už hrajícím inventářem klubu. Jan Koudelka (na snímku) bude i v jarní části letošního ročníku druhé ligy patřit mezi pilíře sestavy a s kapitánskou páskou bude chtít dovést mužstvo k co největšímu bodovému zisku. Jak sám přiznává, tak i pro něj jsou zimní přípravy stále delší a náročnější částí sezóny, ale přiznal i fakt, že zahraniční soustředění v teple bylo obrovským přínosem. Také se už těší na další ligové boje a velí, aby se mužstvo soustředilo hlavně na sebe. Sám pak zažil už nejeden souboj o záchranu a pevně doufá, že v letošním roce si tyto boje nebude muset zopakovat až do druhé poloviny května.
* Další dlouhá zimní příprava za vámi. Jak jste s ní spokojen?
„Zimní přípravy jsou čím dál tím těžší. Je to určitě i tím, že člověk přeci jen nemládne, je to prostě hrozně dlouhé. Už jsme se o tom i spolu bavili, že je paradoxní, když dva měsíce trénuješ a dva měsíce hraješ a je po sezóně. Letos k tomu byla zimní příprava skutečně i v zimě. Ale myslím si, že nám hodně pomohlo, že jsme vyrazili na soustředění a byli jsme týden v teple, což byla vítaná změna. Chápu, že vedení to něco stojí, ale věřím, že se to nám určitě všem vyplatilo.“
* Pro vás novinka, když se vyrazilo poprvé. Počítám, že nejen pro herní, ale i psychickou stránku zase něco nového, co člověka jinak posune.
„Přesně tak. Je super, když člověk vycestuje. Cesta trvala dvě hodiny a přijeli jsme do úplně jiných podmínek, kde bylo kolem dvaceti stupňů a svítilo sluníčko, což se s počasím u nás nedalo srovnat. Mohli jsme potrénovat na přírodní trávě a daleko lépe se tam nacvičují i věci, u kterých musíte jako hráči spíše postávat, takže celkově výborné. Já jsem se osobně cítil v Turecku výborně, protože pro mě jsou tyto podmínky daleko lepší. Dalším velkým plusem je samozřejmě stmelení kolektivu, protože jsme spolu byli celý týden v kuse, a i tohle hraje důležitou roli.“
* Zimu jste tu zažil už pod řadou trenérů. Jsou tam nějaké větší rozdíly v rámci samotné přípravy?
„Každý trenér má své věci, na něž klade větší důraz než na jiné. Není to ale zároveň tak, že by to bylo o něčem úplně jiném. Někdo chce více běhat v terénu, někdo zase spíše na hřišti. Neumím ale říct, co je ideální. My jako hráči se tomu musíme vždy přizpůsobit a hlavní je, abychom to pak ze sebe dokázali v pravý čas dostat. Hlavní pak za mě je dodržovat plány, které od trenérů dostáváme pravidelně ještě před společnými tréninky. Každý z nás by měl být zodpovědný a už připravený. Pokud tomu tak není, pak je to hned vidět.“
* Hned na startu jara vás čekají náročné bitvy. Jak se na to díváte vy osobně?
„Někdy je možná lepší hrát hned na startu proti celkům pomýšlejícím na vrchní patra než bojovat proti těm, co hrají o záchranu. Popravdě je ale třeba říct, že v této soutěži nemáte jednoduchého soupeře a můžete bodovat s celky na špici, ale zároveň ztratit proti těm tabulkově slabším. Liga je už delší dobu velmi vyrovnaná a my se musíme soustředit hlavně na sebe, abychom dokázali posbírat něco venku a doma už body nerozdávali. Teď mě zajímá jen Opava a od víkendu zase jen doma Žižkov.“
* Poslední tři roky se bojovalo o záchranu až do závěrečných bojů. Máte nějaký klíčový faktor, který se musí podařit, aby se situace zase neopakovala?
„Záleží, jak to nastartujeme, protože i tohle může dost pomoct, abychom šli třeba psychicky nahoru a s nějakou sérií v zádech se vám hraje samozřejmě lépe. I na podzim se to projevilo, kdy jsme měli období, v němž se dařilo a šlo to. Poté ale přišla hluchá pasáž a z toho se pak zase naopak těžko dostává. I tyto věci hrají roli. Pořád je to ale fotbal a proti vám vždy stojí jedenáct stejně nastavených borců, kteří taky chtějí za každou cenu bodovat. Zásadní bude doma neztrácet body, abyste pořád něco do tabulky přidávali. Když k tomu přidáme i něco z venku, pak věřím, že to dobře dopadne. Mohli jsme si pomoci už na podzim, kdy jsme doma zbytečně ztráceli, teď k tomu musíme přidat.“
