Po závěrečném hvizdu letošního ročníku druhé nejvyšší soutěže byly možná nejsilnější emoce ze všech stadionů v Prostějově. Zdejší eskáčko dokázalo v posledním zápase udržet druholigovou příslušnost a silně k tomu pomohl i mladíček sestavy Matyáš Poturnay (na snímku), který od zápasu v Kroměříži dostal pravidelnou minutáž a jasně ukázal, že před sebou může mít skutečně velkou kariéru. Po utkání pak prozradil své bezprostřední dojmy a ohlédl se za půlrokem na Moravě.
* Jak náročný byl poslední zápas sezóny, kde jste hráli doslova o život?
„Hrozně těžké, hlavně na psychiku. První poločas podle toho i trošku vypadal, kdy jsme byli trochu ustrašení, a hlavně jsme nechtěli udělat nějakou chybu. To se bohužel stejně stalo a na zadní tyči jsme to špatně pohlídali. To byla moje nezodpovědnost a tu branku beru na sebe. Druhou půli jsme ale ukázali charakter. To nás zdobilo podle mě celé jaro a pro výhru jsme si zaslouženě došli.“
* Byla zlomová vyrovnávací branka, která přišla krátce po startu druhé půle?
„Stoprocentně souhlasím. My jsme si i říkali v kabině, že to bude chtít rychlý gól, který by nás posadil na koně a pomohl i vyburcovat fanoušky, což se povedlo. Už v prvním poločase jsme tam nějakou šanci měli a jsem rád, že jsme to dokázali ve druhé i zužitkovat. Pak vás to vždy nakopne, to je přirozené.“
* Posledních čtrnáct dnů ale počítám, že bylo hodně psychicky náročných…
„Nebylo to jednoduché, ale snažili jsme se pořád být dobře nastavení v hlavách a nemyslet na to, že můžeme spadnout. Ukázali jsme, že se nám na to povedlo nachystat. Čtyři body proti barážovým soupeřům v posledních dvou kolech to jasně potvrzují. Ukázal se ten charakter mužstva i klubu, o kterém jsem už mluvil.“
* Když bychom se pak ohlédli celkově za vaším působením. Jaký byl půlrok v Prostějově?
„Já si tohle období nemůžu vynachválit. Říkám to tady pořád, když se mě někdo zeptá, že jsem tu nadšený. Za ten půlrok mi Prostějov přirostl k srdci. Začátek byl pomalejší a na šanci jsem si musel počkat, ale jak jsem ji dostal, tak jsem ji chytil za správný konec a jsem rád, že jsem pomohl zachránit druhou ligu.“
* První zápasy jste sledoval z lavičky, pak jste naskočil už v těžké situaci, kdy bylo jasné, že potřebujete každý bod. Hodně náročné první profi zápasy?
„Bylo to náročné, ale já jsem na to čekal a doufal jsem, že tomu můžu pomoci. Trenér na mě ukázal před Kroměříží a přiznám se, že jsem byl na jednu stranu velmi rád, ale na druhou jsem trochu cítil i nervozitu. Tam jsem se ale chytil hned prvním míčem a od té chvíle bych řekl, že to jde vlastně podle plánu. (úsměv) Jsem tak naprosto spokojený.“
* Ohledně budoucnosti do nového ročníku asi zatím žádné zprávy nemáte?
„Teď jsme se soustředili jen na to, abychom dokázali druhou ligu zachránit. Nyní mě čekají tři týdny volna, na které se těším. Myslím, že během té doby už bych mohl vědět víc, ale teď je ještě vážně brzy.“
* A jak to vidíte s oslavami? Asi budou hodně dlouhé?
„Jdeme do nich a budou dlouhé. (smích) Je to záchrana a máme tak určitě co oslavit. Věřím, že se nám to minimálně podaří, stejně jako na hřišti.“
