Přišel, viděl, postoupil. Tak by se ve zkratce dalo zhodnotit dosavadní působení trenéra rezervy Prostějova Davida Chudy (na snímku), který dorazil z nedalekého Přerova s jasným cílem. Vykopat s mužstvem postup do divize, jež by k druholigovému „áčku“ slušela. Po špatném startu se zdálo, že to bude nereálný úkol, ale postupem času začala fungovat chemie nejen mezi ním a hráči, ale i celkově v kabině. Semknutá parta pak předvedla doslova snovou jízdu, kterou zakončila až na vrcholu. Kromě velmi spokojeného hodnocení za uplynulým rokem ale kouč přiznal i fakt, že nervy z posledních zápasů měl možná největší ze všech. Nyní ale může slavit a postupně pak opět připravovat tým na vytouženou divizi.
* Necelý týden po titulu. Už postupně odeznívá euforie?
„Ne, neodeznívá vůbec. Aspoň teda u mě ne. (smích) Já jsem si dal do hlavy minulý rok v červenci, že ten postup se udělá, i kdyby to mělo být to poslední, co se mi v životě povede. No a celý rok jsem v podstatě nežil ničím jiným. Takže euforie je stále na levelu milion. A když vidím kluky, jakým stylem to slavíme, tak vidím, že jsme na jedné lodi. Taky jim na tom moc záleží, protože ta radost je obrovská a je z nás ze všech cítit. Užíváme si to plnými doušky.“
* Po prvních pěti kolech sedm získaných bodů. Nepřicházely trošku obavy, aby cíl postupu nevzal rychle za své?
„Ano, po zápase s Holicí jsem byl v depresi. V tom utkání jsme shořeli po všech stránkách. Věděl jsem, že nás čeká asi klíčové utkání s Uničovem B. Kdybychom ho nezvládli, tak by nám ujel vlak. Zariskoval jsem tedy, zavřel po tréninku kluky k videu a situaci po situaci jsme si ujasňovali principy, na kterých chceme a budeme stavět. Říkal jsem si: Teď se ukáže, buď si z toho něco vezmeme a nastartujeme to, nebo tady dlouho nebudu a místo fotbalu se začnu věnovat třeba hraní na kytaru.“
* Pak už si to ovšem začalo sedat. Stabilní hráči „B" mužstva, pomoc z hlavního celku a zároveň i dorostu. Našla se ta správná chemie už v tu dobu?
„Ano, postupem času se to všechno zlepšovalo. Já byl od začátku ke klukům extrémně upřímný. Až jsem si říkal, že na to můžu doplatit, protože ve fotbale se tohle úplně nenosí. Že některé věci bych si měl nechat pro sebe. Ale stalo se to, co jsem si přál. Řekl bych, že ta absolutní chemie přišla po posledním podzimním zápase s Přerovem. Zapadlo to do sebe jako puzzle. Vydařený závěr podzimu a nádherná ukončená. V ten moment jsem poprvé nahlas řekl, že to na jaře zvládneme. K té pomoci z A týmu a U19. Otevřeně říkám, že bez nich bychom to měli strašně těžké. Sluší se velmi poděkovat za pomoc, která z A týmu i U19 přišla. Vážím si toho. Nesmím ale zapomenout i na svoje kluky. Dali do toho všechno.“
* Během zimy jste prozradil, že nejde získat plný počet bodů, ale na jaře se to málem povedlo. Kde vidíte hlavní faktory této jarní jízdy?
„Nejprve zmíním trenérské klišé, které asi řekne každý trenér po úspěšné sezóně, a to je, že jsme prostě dobře trénovali. My opravdu čtyřikrát týdně dřeli v plném počtu a ten hlavní rozdíl ve výkonnosti kluků za mě přišel v období od listopadu do konce února. Teď ale zase budu trochu upřímný. To, že máte dobře připravený a kvalitní mančaft v boji o titul nebo o sestup, není zcela rozhodující. Věděl jsem, že bude rozhodovat psychická odolnost a na to jsem kluky celou dobu připravoval. Týmové pohodě určitě přidal i výšlap na Lysou. Zase jsme se víc sblížili a věřili si navzájem. Plný počet bodů za mě opravdu nelze získat, ale my se této dokonalosti dost přiblížili.“
* Poslední kola se hrálo s tím, že nesmíte ztratit. Vy jste je ale dokázali zcela jasně ovládnout. Potvrdilo to charakter a velikost mužstva?
„Byl jsem na to extrémně zvědavý. Na rovinu. Po utkání v Bělotíně jsem byl přesvědčen, že titul je pryč. Ale přesto jsme byli nastavení, že uděláme 12 bodů a půjdeme třeba z 2. místa. To, že to kluci zvládli impozantně se skóre 21:0 je opravdu ukázka skvělého charakteru. Taky se sluší znovu poděkovat klukům, kteří už dávno mohli být na dovolené a odpočívat po nerváku ve 2. lize. Ale oni nás v tom nenechali. Nebudu jmenovat, ale oni dobře vědí. Budu si jich za to vždy vážit.“
* Našel byste i sám osobně bod, kdy už jste věděl, že to zkrátka nepustíte?
„Já se teď trochu asi shodím, protože na rovinu řeknu, že jsem byl jeden velký uzlíček nervů. Dávalo mi hodně práce, aby to na mně kluci co nejmíň poznali. No, moc jsem neuspěl. Mají mě už přečteného. (smích) Že to zvládneme, jsem věděl až po gólu na 5:0 v Přerově. Do té doby to byly jedny velký nervy.“
* Titul se slavil v Přerově, tohle asi taky nešlo osudem vymyslet lépe?
„To dodalo celé sezóně šmrnc. Když jsem viděl rozlosování soutěže, hned jsem věděl, že se bude rozhodovat 13. června v Přerově. Bylo to více než jasný. Přerovák jde trénovat do Prostějova, a ještě se to takhle losem nachystá. Dělal jsem všechno pro to, aby tomu tak nebylo. Ale osudu se asi nedá vzepřít. Pokud však jde o Přerov, nechal jsem tam kus srdce a života. Budu jim vždy fandit v každém utkání, vyjma zápasu, kdy budu jejich soupeřem. Přeji jim, aby se zlepšili a příští rok třeba zažili to, co my zažíváme letos. Ta dřina za to stála.“
* Čeká vás divize. Jak se na ni těšíte a dojde k větším změnám v kádru?
„Těšíme se moc. Bude to zase úplně něco jiného a nebude tam žádný lehký zápas, kterých jsme letos v kraji měli nakonec poměrně dost. Ano, ke změnám dojde. Už proběhly pohovory s klukama a pár z nich mi řeklo, že tempo jakým ‚B‘ tým funguje, je pro ně nadále nemožné zvládat a raději půjdou hrát po okolí třeba krajský přebor do týmů, kde nároky na tréninkovou účast nebudou tak velké. Otevírá to tedy prostor pro další šikovné hráče ročníku 2007 se dostat do kádru a třeba i pro 1 až 2 vytipované posily z vyšší soutěže. Záležet však bude i na ekonomice. To je alfa a omega skládání kádru.“
* Na závěr trochu odlehčeně. Dá se náročnost oslav připodobnit cestě k titulu?
„Tahle sezóna byla s jistotou ta nejtěžší, nejemotivnější a nejsladší, kterou jsem kdy zažil. No a úplně stejně bych popsal i naše oslavy. Těžké, emotivní a sladké. Ještě si to ve čtvrtek naposledy užijeme se vším všudy. Já se budu zase cítit jako 20letej kluk, co má všechno před sebou, a potom se bublina uzavře, zůstanou jen ty nejnádhernější vzpomínky a od 8. července budeme na sebe totálně přísní a důslední, abychom v divizi nedělali ostudu.“
