V dnešním vydání PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku přinášíme druhý díl rozhovoru s ředitelem Městské policie Prostějov Liborem Šebestíkem. Šéf prostějovských strážníků před týdnem nastínil a rozebral hlavní problém současné městské policie, kterým je vysoký věkový průměr současného personálu a také nezájem nových adeptů tohoto atraktivního, nicméně podceňovaného zaměstnání. V dnešní části rozhovoru jdeme s ředitelem Liborem Šebestíkem ještě hlouběji do celé problematiky.
* Pane řediteli, jak dokáže Městská policie v Prostějově v současnosti plnit své úkoly vzhledem k počtu a složení týmu strážníků?
„Městská policie Prostějov v současnosti zabezpečuje velmi široké spektrum činností, které se v posledních letech dále rozšiřuje. Nejde pouze o běžnou hlídkovou službu v ulicích města, ale také o řešení veřejného pořádku, dopravy, problémových lokalit, součinnost s Policií České republiky a složkami integrovaného záchranného systému, zajišťování městských akcí nebo nepřetržitou obsluhu městského kamerového dohlížecího systému. Plnění všech těchto úkolů je při současném počtu a složení týmu strážníků organizačně velmi náročné. Službu je nutné plánovat tak, aby byla zachována nepřetržitá akceschopnost, provoz operačního střediska, výkon hlídkové služby i schopnost reagovat na mimořádné události. Do personálních možností se přitom promítají dlouhodobé pracovní neschopnosti, čerpání dovolených, odborná příprava strážníků, zákonná školení i další povinnosti, bez nichž nelze službu řádně vykonávat.“
* Můžete být ohledně činnosti strážníků konkrétnější?
„Významnou oblastí činnosti zůstává ochrana veřejného pořádku. Strážníci řeší rušení nočního klidu, konflikty mezi osobami, požívání alkoholu na veřejných prostranstvích, znečišťování ulic, parků a dalších veřejných prostor i opakované stížnosti občanů. Řada těchto případů vyžaduje opakované kontroly, protože jednorázový zásah zpravidla nevede k dlouhodobému odstranění problému. Značnou část kapacit představují rovněž kontroly míst, kde se zdržují osoby bez domova. Strážníci zde řeší nepořádek, obtěžování kolemjdoucích, konfliktní jednání, hygienická a zdravotní rizika nebo případy osob v podnapilém či jinak zdravotně nepříznivém stavu. V těchto situacích je nezbytná spolupráce se sociálními službami, zdravotníky, Policií České republiky, pracovníky magistrátu a dalšími subjekty. Městská policie však nemůže samotnou represivní činností vyřešit sociální příčiny bezdomovectví. Jejím úkolem je především ochrana veřejného pořádku, bezpečnosti osob a majetku.“
* Je pravda, že nejvíce se věnujete prohřeškům občanů v dopravě?
„Ano, velmi rozsáhlou agendu tvoří doprava a parkování. Každodenně se jedná například o vozidla zaparkovaná na chodnících, v křižovatkách, v obytných zónách, před školami, zdravotnickými zařízeními, obchody nebo na sídlištích. Samostatným problémem bývá stání dodávkových vozidel a zásobování v místech se zhoršenými rozhledovými poměry nebo zákaz parkování v nočních hodinách. Přestože jednotlivý dopravní přestupek může působit jako méně závažný, nevhodně odstavené vozidlo často omezuje chodce, osoby se zdravotním postižením, rodiče s kočárky nebo vytváří nebezpečné situace, pro vozidla složek IZS a pro ostatní účastníky silničního provozu.“
* Probíhá v tomto ohledu i nějaká spolupráce s občany?
„Strážníci se zároveň samozřejmě opakovaně vracejí do problémových lokalit, ke kterým směřují dlouhodobé podněty občanů. Ty se nejčastěji týkají nejen parkování, ale také hluku, požívání alkoholu, znečišťování veřejných prostranství, pohybu problémových osob nebo jiného závadového jednání. Trvalé umístění hlídky na jednom místě není z personálních ani provozních důvodů možné. Kontroly jsou proto prováděny opakovaně, v různých časech a s ohledem na aktuální bezpečnostní situaci ve městě. Významná je také součinnost s Policií České republiky a ostatními složkami integrovaného záchranného systému. Městská policie se podílí na bezpečnostních a dopravních opatřeních, pátracích akcích, řešení rizikových událostí a společných kontrolách. Policii České republiky rovněž poskytuje součinnost například při zajišťování nezúčastněných osob při procesních úkonech. Každá taková akce přitom znamená vyčlenění strážníků z běžného výkonu služby.“
* Strážníky je často ve velkém vidět i na nejrůznějších akcích města, například na náměstí...
„Ano, další personální zatížení přináší kulturní, sportovní a společenské akce pořádané ve městě. Ty vyžadují dohled nad veřejným pořádkem, regulaci dopravy, zabezpečení příjezdových komunikací, operativní řešení vzniklých problémů a často také posílení služby ve večerních nebo nočních hodinách. Městská policie přitom musí současně zachovat dostatečný počet hlídek pro běžná oznámení občanů a další události na území celého města.“
* Jak městské policii pomáhají kamery, které jsou aktuálně už na mnoha místech v Prostějově?
„Samostatnou a stále významnější oblast představuje provoz městského kamerového dohlížecího systému a operačního střediska. Strážníci obsluhují kamerový systém, vyhodnocují živé přenosy a záznamy, dokumentují přestupky a poskytují součinnost Policii České republiky a dalším oprávněným subjektům. Součástí této činnosti je rovněž nasazování mobilních kamer do problémových lokalit, jejich základní servis a následné vyhodnocování pořízených záznamů. Kamerový systém významně pomáhá při odhalování protiprávního jednání, současně však vyžaduje kvalifikovanou obsluhu a další personální kapacity.“
* Jak to všechno příslušníci městské policie stíhají?
„Lze říci, že Městská policie Prostějov své úkoly plní především díky vysokému pracovnímu nasazení strážníků, zkušenostem velitelů směn, operativnímu plánování služby a využívání moderních technologií. Personální možnosti však nejsou neomezené. Každý nový dlouhodobý úkol, rozšíření kontrolní činnosti nebo požadavek na pravidelnou přítomnost hlídky v další lokalitě se musí promítnout do celkové organizace služby. Prioritou proto zůstává zachování nepřetržité akceschopnosti, schopnost reagovat na naléhavá oznámení občanů a ochrana veřejného pořádku a bezpečnosti ve městě. Současně je nutné otevřeně říci, že rozsah požadavků kladených na městskou policii dlouhodobě roste a další rozšiřování úkolů musí být doprovázeno odpovídajícím personálním, technickým a finančním zabezpečením.“
* Tím se mírným obloukem vracíme k rozhovoru z minulého týdne, kde jste naznačil, že výběr nových adeptů pro tuto práci není příliš úspěšný. Můžete prozradit, jaké nároky na nové strážníky či strážnice vůbec máte?
„Významným faktorem ovlivňujícím personální možnosti městské policie je také zvýšení nároků na školení a výcvik čekatelů a strážníků. Nová vyhláška Ministerstva vnitra ČR zpřesnila rozsah odborné přípravy, její časovou dotaci i požadavky na praktický a střelecký výcvik. Z pohledu městské policie nejde pouze o formální legislativní změnu. Nové povinnosti představují podstatně vyšší organizační a časovou zátěž. Je nutné plánovat nepřítomnost strážníků v běžném výkonu služby, zajistit kvalifikované instruktory, vhodné prostory, střelnici, potřebné vybavení, vedení předepsané evidence a současně zabezpečit zastupitelnost hlídek i nepřetržitý provoz operačního pracoviště.“
* Co ještě zájemce o místo u městské policie čeká?
„Vyhláška stanoví například prezenční školení čekatele v minimálním rozsahu 160 vyučovacích hodin. U strážníků se jedná o prezenční školení v rozsahu 40 nebo 24 vyučovacích hodin podle příslušného režimu stanoveného zákonem o obecní policii. Součástí odborné přípravy je rovněž praktický výcvik podle příloh vyhlášky a povinný střelecký výcvik, který musí každý strážník absolvovat nejméně jednou ročně. Výrazně se zvyšují také požadavky na výcvik se služební zbraní. Při výcviku s krátkou palnou služební zbraní je stanoven minimální počet 250 výstřelů. To přináší nejen vyšší časové nároky, ale také potřebu zajistit dostatečnou kapacitu střelnice, instruktory, střelivo, ochranné prostředky a odpovídající finanční prostředky. Každý strážník zařazený do školení nebo výcviku není po tuto dobu k dispozici pro běžný výkon služby. Nemůže být nasazen do hlídkové činnosti, k dohledu nad veřejným pořádkem, řešení dopravy a parkování, obsluze operačního střediska, výkonu služby při městských akcích ani k součinnosti s Policií České republiky a dalšími složkami integrovaného záchranného systému.“
* Nedávno jste se zmínil, že opakovaná výběrová řízení na místo strážníka příliš úspěšná nejsou. Proč se podle vás příliš mužů a žen k tomuto povolání nehlásí?
„Personální situaci městské policie významně ovlivňuje také nízká prestiž povolání strážníka a omezená atraktivita této profese pro nové uchazeče. Nástupní plat často neodpovídá odpovědnosti, rizikovosti ani náročnosti práce, kterou strážníci každodenně vykonávají. Výkon služby probíhá ve směnném režimu, včetně nočních služeb, víkendů a svátků. Práce je spojena s vysokou fyzickou i psychickou zátěží, řešením konfliktních a krizových nebezpečných situací, kontaktem s agresivními, podnapilými nebo jinak problémovými osobami a s odpovědností za rychlé a zákonné rozhodování dle aktuálních právních předpisů. Současně se průběžně zvyšují odborné, administrativní, technické i legislativní nároky na stávající strážníky. Rozšiřuje se rozsah úkolů, přibývají nové informační systémy, technické prostředky, povinná školení, výcvik a požadavky na přesnou dokumentaci každého zákroku či úkonu. Kombinace nízkého nástupního platu, směnného provozu, vysoké fyzické a psychické náročnosti, náročného výcviku, rostoucích požadavků malých benefitů výrazně komplikuje nábor nových strážníků i dlouhodobé udržení zkušených zaměstnanců. Stabilizace personálu proto vyžaduje nejen odpovídající finanční ohodnocení, ale také zlepšení sociálních podmínek, nabídku motivačních benefitů a celkové posílení společenské prestiže povolání strážníka.“
* Můžete popsat, co všechno na případné zájemce o práci u městské policie při konkurzu čeká? Jedná se o složitý proces?
„Výběrové řízení má několik částí, protože práce strážníka vyžaduje nejen odpovídající fyzickou kondici, ale také psychickou odolnost, spolehlivost, komunikační schopnosti a správnou motivaci. Nejde o zbytečně složitý proces, je však nastaven tak, aby prověřil, zda má uchazeč předpoklady pro náročný a odpovědný výkon služby. Základním předpokladem je splnění podmínek stanovených zákonem o obecní policii. Uchazeč musí být občanem České republiky, být starší 18 let, bezúhonný, spolehlivý a zdravotně způsobilý a musí mít ukončené střední vzdělání s maturitní zkouškou. Pro výkon práce strážníka musí následně získat také osvědčení o splnění stanovených odborných předpokladů.“
* Co dalšího od nových adeptů v konkurzu požadujete?
„Součástí přijímacího řízení jsou fyzické testy, kterými se ověřuje základní tělesná připravenost uchazeče. Strážník vykonává službu v ulicích, pracuje ve směnném provozu a může se dostat do situací vyžadujících rychlý pohyb, použití síly, zákrok proti agresivní osobě nebo poskytnutí pomoci. Dobrá fyzická kondice je proto nezbytným předpokladem. Další částí jsou psychologické testy. Ty mají ověřit zejména psychickou stabilitu, odolnost vůči stresu, schopnost rozhodovat se pod tlakem, zvládat konfliktní situace a přiměřeně reagovat při kontaktu s agresivními, podnapilými nebo jinak problémovými osobami. Důležitý je také osobní motivační pohovor. Zajímá nás, proč se uchazeč chce stát strážníkem, jakou má představu o výkonu služby, zda je připraven na směnný provoz, noční služby, práci o víkendech a svátcích a jak dokáže komunikovat s lidmi. Posuzujeme rovněž jeho celkové vystupování, odpovědnost, schopnost pracovat v kolektivu a ochotu dále se vzdělávat.“
* Není to tajemství a už se to rovněž na radnici častokrát probíralo, že věkový průměr prostějovských strážníků je zoufale vysoký a blíží se hranici 60 let. Jak si s tím poradíte, pokud se nepodaří získat nové mladé členy sboru?
„Vysoký věkový průměr strážníků není problémem pouze Prostějova, ale městských a obecních policií v celé České republice. Bezpečnostní složky obecně obtížně získávají nové pracovníky a městské policie navíc soutěží o uchazeče s Policií České republiky, dalšími bezpečnostními sbory i soukromým sektorem. Je však potřeba zdůraznit, že mezi strážníky ve věku od padesáti do šedesáti let máme řadu velmi aktivních, fyzicky zdatných a profesně zkušených kolegů. Tito strážníci představují významnou oporu městské policie. Mají dlouholeté zkušenosti, dobře znají město, problémové lokality i osoby, s nimiž se při výkonu služby opakovaně setkávají. Dokážou správně vyhodnotit složité situace a své zkušenosti předávat mladším kolegům. Samotný věk proto nelze vnímat jako automatickou překážku kvalitního výkonu služby.“
* Pane řediteli, dovolte poslední otázku, pokud byste si v této problematice mohl přát tři věci, které by to byly?
„Prvním přáním by bylo, aby městské a obecní policie přestaly být v bezpečnostním systému České republiky vnímány jako určitá ‚popelka‘. Stát si na jejich význam často výrazněji vzpomene až v období krizových situací, například při povodních, během pandemie covidu-19 nebo v souvislosti s mimořádnými bezpečnostními opatřeními po vypuknutí války na Ukrajině. Městské policie jsou však důležitou součástí zajišťování bezpečnosti každý den, nejen v době krizových stavů. Zasloužily by si proto dlouhodobou pozornost státu, jasné postavení, odpovídající podporu a v neposlední řadě také společenský kredit odpovídající významu, odpovědnosti a náročnosti povolání strážníka.“
* A další dvě přání?
„Druhým přáním by bylo plnohodnotné začlenění městských policií do systému integrovaného záchranného systému. V praxi již dnes strážníci pravidelně spolupracují s Policií České republiky, hasiči, zdravotnickou záchrannou službou i orgány krizového řízení. Podílejí se na uzavírání prostorů, regulaci dopravy, evakuacích, pátracích akcích, ochraně obyvatelstva i řešení následků mimořádných událostí. Tomuto praktickému zapojení by mělo odpovídat také jejich formální postavení, systémové financování, vybavení a přístup k odborné přípravě. Třetím přáním by bylo odpovídající sociální zabezpečení strážníků, včetně možnosti dřívějšího odchodu do důchodu nebo zavedení jiného systému, který by zohledňoval dlouhodobou fyzickou a psychickou náročnost služby. Strážníci pracují ve směnném provozu, v noci, o víkendech i svátcích a pravidelně se dostávají do konfliktních a rizikových situací. Po desítkách let služby je stále obtížnější zvládat všechny požadavky ve stejném rozsahu jako v mladším věku. Pokud má být systém městských policií dlouhodobě funkční, musí být povolání strážníka atraktivní také pro mladou generaci a současně nabídnout důstojné podmínky lidem, kteří v něm strávili podstatnou část svého pracovního života. Městské policie dnes plní řadu úkolů, bez nichž by byla bezpečnostní situace ve městech výrazně složitější. Tomu by mělo odpovídat jejich zákonné postavení, sociální zabezpečení, materiální podpora i celkové společenské ocenění.“
