Řada oddílů v posledních letech zanikla nebo se zmenšila. O některých to ale neplatí. Kdysi v minulosti hrál tak třeba Bedihošť výše, nyní se musí spokojit se III. třídou. Co se naopak o několik tříd zlepšilo, to je mládež. Ta se v obci utěšeně rozvíjí, místní klub pracuje s desítkami dětí, pořádá turnaje, snaží se o rozvoj. A má nemalé plány do budoucna. O dění v bedihošťské mládeži s Večerníkem hovořil předseda klubu Martin Musil.

* Jak hodnotíte aktuální vývoj mládeže u vás v klubu?

„Máme tři týmy. Když to vezmu jen z našeho pohledu, tak se jejich úroveň hodně zlepšila. Protože děti jsou obvykle v klubech problém, udělat nějaký tým a sehnat do něj dost dětí, nebývá jednoduché My máme u nás zaregistrovaných zhruba čtyřiapadesát hráčů. Na to, že mládež nám řádně funguje asi jen dva roky, tak je to super. V mnoha jiných klubech je to s dětmi větší bída, různě se všechno látá, dávají se dohromady na zápasy kategorie malí s velkými, což není úplně dobré. Je to takový boj. Ale musím zaťukat, u nás je to zatím dobré.“

* Jak si vysvětlujete, že ten boj vyhráváte?

„Tady velice dlouho žádná mládež nebyla, snad deset let. A jednou děti prostě přišly na trénink a začalo je to asi bavit. Nevím, jestli je to trenéry, to nebudu hodnotit ani tvrdit. (úsměv) Ale zatím je to baví, když to jde, tak jsou pravidelné tréninky, tráví tam čas s kamarády.“

* Není pro vás trochu problémem to, že Bedihošť je blízko Prostějova? A rodiče je tam prostě dovezou na eskáčko?

„Myslím si, že z naší strany to problém není. Samozřejmě je pár kluků z Bedihoště, kteří hrají za eskáčko. Ale naopak, jak se to trochu začne lámat ve třinácti čtrnácti letech, tak se nám nejednou vrací. Máme v týmu tři nebo čtyři kluky, kteří hráli loňskou nebo předloňskou sezónu za Prostějov a teď hrají za nás.“

* Jaké pak máte plány do budoucna? Chystáte se mládež ještě rozšířit?

„Tuto sezónu a nadcházející odehrajeme s týmy, které máme. Jelikož nám potom hodně dětí vyjde ze starších žáků, ročníky 2007. Máme takovou vizi, že bychom udělali dorost. Zatím registrujeme devět hráčů a kdybychom je doplnili několika staršími žáky, byla by chyba družstvo nepřihlásit.“

* Co říkáte na plán, že by se znovu spustila dorostenecká okresní soutěž?

„To by bylo super, protože týmů je málo, nehraje se okres ale kraj, s týmy z Olomoucka, z Přerovska. Je to asi dobré, že je zde konfrontace s jinými regiony, ale rovněž si myslím, že kdyby soutěž byla i na okrese, byla by zde jiná konkurence a úroveň.“

* Jaké následky u vás zanechává koronavirus. Ozývají se vám hráči nebo jejich rodiče, že už se nevrátí?

„Ne, ne že by do toho nešli nikdo. Spíš jde o to, že děti sice chodí hrávat samy, jdou na hřiště, na umělku. Pohyb asi mají, ale není to dostatečné. Mají nějaká kila navíc a bude boj s tím, dát jejich stav do nějaké normální úrovně. Může přijít i odliv, že už se někdo k fotbalu nevrátí. To nelze vyloučit.“

* Bojíte se, že některé kluky a holky už nepoznáte po lenivějším období?

(smích) „To ne. Jelikož bydlím v Bedihošti a zdržuji se zde, tak kluky a holky potkávám. O to se tedy nebojím. Jsou tam ale tací, kteří mají nějaká kila navíc. Pohyb viditelně chybí, bohužel.“