Velkou událost zažily stovky šachistů napříč Českou republiko v polovině dubna, kdy se uskutečnilo MČR v bleskovém šachu. To vše on-line, za pokračujících vládních nařízení by to ani jinak nešlo. O zdárný průběh šampionátu se zasloužil z velké míry i Vojtěch Plát (na snímku), nadšený šachista a rodák z Prostějova. Za úkol měl třeba registraci hráčů, ale také sponzory turnaje, kteří přispěli k tomu, že se stal pro mnoho hráčů atraktivním. Zejména však byly k vidění zajímavé výkony i obrovský věkový rozptyl účastníků. Jinak povedená akce však dostala i jednu kaňku, za niž ovšem organizátoři nikterak nemohli.

* Jak byste zhodnotil šachový šampionát? Jste spokojený s průběhem? A překvapil vás v nějakém směru?

„Mistrovství České republiky hodnotím velice kladně, hrálo 393 hráčů a skoro všichni turnaj dohráli až do konce, což je pro organizátora ta nejlepší odměna. I když se někomu nedaří, tak to nevzdá a bojuje až do posledních sil. Možná tomu napomohlo i to, že jsme losovali pět cen a podmínkou pro získání ceny bylo potřeba turnaj úspěšně dokončit.“ (úsměv)

* Jaké ceny si nakonec užili úspěšní šachisté?

„Cen bylo hodně. Vítěz a nejlepší český šachista David Navara, si pro sebe uzmul osm tisíc korun. Což za hodinu a půl hraní není špatné. (směje se) Dále byly připraveny ceny pro nejlepší žáky, žákyně, juniory, juniorky, seniory plus výše zmíněné losované ceny. Losovalo se v pondělí po turnaji a shodou náhod jsem vyhrál jednu z lahví Metaxy já, ale korupci za tím nehledejte.“ (smích)

* Kdo byl nejstarší, kdo naopak nejmladší hráč?

„Nejstarším účastníkem byl pan Joukl z Desné v Jizerských horách, ročník narození 1941. Naopak nejmladšími účastníky byli dva kluci narození v roce 2014, takže rozdíl mezi nejstarším a nejmladším účastníkem činil třiasedmdesát let! V tom jsou šachy krásné, že se dají hrát prakticky celý život.“

* Komu z Prostějovanů se nejvíce dařilo?

„Z Prostějova se zúčastnil kromě mě ještě Roman Závůrka, který se dělil o 60. až 96. místo, díky pomocnému hodnocení skončil jedenaosmdesátý. To podle mě není vůbec špatné. Já jsem prohrál důležité sedmé kolo, kdy jsem jasně vyhranou pozici pokazil. A poté bylo těžké se dostat k těm nejlepším. To se mi nakonec povedlo, ale v posledním kole mě velice zkušeně porazil David Navara a prohra v závěrečném dějství bývá nejkrutější. Nakonec jsem skončil na jedenáctém místě. Jen bych dodal, že stejná situace nastala i loni. Poslední kolo s Davidem Navarou. Kdybych vyhrál, tak jsem první nebo druhý, kdyby David, tak je vítězem on. Byl jsem blízko, ale nakonec partie skončila remízou. David nakonec skončil druhý, já se dělil o páté místo. Dva dny jsem pak nemohl pořádně spát, jak mě trápilo, že jsem partii nedotáhl do konce… Šachy jsou někdy fakt kruté na psychiku.“

* Co říkáte na skutečnost, že se jeden z účastníků snažil podvádět?

„Ihned po turnaji jsem si prohlédl výsledky a zarazilo mě, že jeden ze slabších účastníků skončil asi na sedmdesátém místě. Prohlédl jsem si jeho partie a bylo mi hned jasné, že je nehrál on, protože byly hrány s obrovskou přesností. Do hodiny mi fair-play tým serveru dal za pravdu. Mrzí mě to, protože takto pokazil jinak krásný turnaj a doufám, že danému hráči vyměří klub patřičný trest. Pro mě není v šachu nic horšího než podvádění. Bohužel možná i díky tomu jsou šachy jako sport v hodnocení sportů někde na sedmdesátém až osmdesátém místě. Když jsem viděl, jak nízko jsou šachy a například MMA či fitness plavání a jóga jsou vysoko, tak jsem jen nechápal. Ale to je zkrátka odraz dnešní společnosti... Já bych na závěr chtěl jen říct, aby se rodiče nebáli dát své dítě do šachového kroužku, obzvlášť jestli mají hyperaktivní dítě. Zklidní se, naučí se soustředění. A hlavně v šachovém kroužku může vaše dítě potkat přátele na celý život.“