Velmi narychlo muselo eskáčko reagovat na situaci, kdy se uvolnilo místo trenéra prostějovských fotbalistů a letní příprava na novou sezónu je za dveřmi. Za Pavla Šustra nakonec přichází Jiří Jarošík (na snímku), někdejší prvoligový hráč a český reprezentant. Odchovanec pražské Sparty, s níž získal čtyři mistrovské tituly, hrál také na zahraničních štacích v Anglii, Skotsku, Španělsku či Rusku. Jako trenér působil jako asistent Davida Holoubka v Liberci a Ružomberoku, za sebou má premiérové štace v roli hlavního kouče v Ústí nad Labem a naposledy ve slovinském Celje. Nyní se stal hlavním lodivodem 1.SK Prostějov. „Těch možností se rýsovalo více. Proběhl i kontakt s kluby z první ligy, které hledaly nového trenéra. Ale šlo jen o takové oťukávání. Největší zájem o mé služby jsem cítil jednoznačně z Prostějova,“ objasnil bývalý záložník londýnské Chelsea.

* Jako fotbalista jste veřejnosti dostatečně známý, jak byste ale sám sebe zhodnotil a představil jako trenéra?

„To jste mi dal otázku, kterou jsem snad ještě nedostal. (smích) No, jsem začínající trenér, poctivý, pracovitý, dělám věci na sto procent a totéž čekám od hráčů. Mám rád moderní, náročný fotbal. A taky hodně balón. Doufám tedy, že to hráčům bude chutnat, protože chci hrát co nejvíc s ním.“

* Považujete se za klidného vládce lavičky, nebo nerváka?

„Ne, nervák určitě nejsem. Fotbal ale prožívám, prožíval jsem ho už jako hráč. Teď i jako začínající kouč, chtěl bych jít pomalu na hřiště jim pomoct. Někdy si říkám, že by bylo fajn se trošku zklidnit. Myslím si ale, že je to hlavně teď v začátku trenérské kariéry.“

* Není to tak dlouho, co nedávný trenér prostějovských hokejistů obul brusle a naskočil ve 48 letech do zápasu. Plánujete taky obout kopačky?

„Abych řekl pravdu, nejradši bych kariéru nekončil. Ale zdraví mám jen jedno, a i teď se potýkám s problémy tohoto druhu. Což mě trochu brzdí. Když jsem ale fit, vždycky si s kluky něco rád zahraju. Nevím teda, jestli by to bylo na zápas. (smích) Ale i do tréninku občas naskočím, protože chuť mám a pořád mě to baví. Důležité je ale zdraví, pak by to šlo.

* Co vás oslovilo na nabídce eskáčka? A proč jste se ji rozhodl přijmout?

„Líbí se mi, že Prostějov je ambiciózní klub. Byl jsem rychle přesvědčený jeho výkony a celkově herním pojetím týmu z minulé sezóny. Měl jsem možnost proti Prostějovu i hrát, líbil se mi, měl skvělé výsledky a zároveň dobré trenérské vedení, za což bych chtěl svým předchůdcům poděkovat. Sám bych chtěl s mužstvem vyhrávat. Doufám tedy, že na to společně navážeme, i když to bude v dalším roce těžké. Z těchto důvodů jsem na to kývl. A také proto, že jsem ze strany Prostějova vnímal skutečný zájem. Cítil jsem, že mě prostě chce. Za což jsem byl rád.“

* Měl jste i jiné nabídky?

„Těch možností se rýsovalo více. Proběhl i kontakt s kluby z první ligy, které hledaly nového trenéra. Ale šlo jen o takové oťukávání. Největší zájem o mé služby jsem cítil jednoznačně z Prostějova.“

* Bylo pro vás důležité i to, že eskáčko sází na mladé hráče? V Ružomberoku jste byl za práci s nimi ceněn.

„Nechtěl bych být pasovaný na někoho, kdo pracuje výhradně s mladíky. Já bych prostě chtěl pracovat hlavně s hráči, kteří chtějí. A jestli je jim třicet, nebo osmnáct, to je mi jedno. Samozřejmě teď jsou kádry hodně omlazované, mladých hráčů je všude dost. Ale záleží to jen na nich, na samotných hráčích. Nedělám rozdíly. Buď bude chtít trénovat od pondělí do pátku a v sobotu hrát, nebo to bude někdo druhý a bude hrát on.“

* Jaké máte ambice v novém působišti? A jaké zaznívají směrem od vedení klubu?

„Co jsme se bavili, tak klub chce znovu hrát nahoře. Samozřejmě asi proběhne nějaká obměna kádru, protože po tak dobré sezóně může dojít k odlivu hráčů – pro ně zaslouženě – do vyšší soutěže. Takhle to druholigové kluby mají. Uvidíme, jaký kádr nakonec budeme mít. V tomto týdnu jedu do Prostějova, kde se o tom všem ještě pobavíme. Ale jak říkám, chtěli bychom hrát zase nahoře, předvádět dobrý a náročný fotbal. Já osobně mám rád vítězení. A to mi teď ve Slovinsku trochu chybělo.“

* V Ústí nad Labem jste si ale nevedl špatně a v Ružomberoku také ne, tam jste získal třetí místo.

„To jo, vždycky je to ale o mužstvu. Já byl vždy spíše týmový hráč. Doufám, že se mi podaří mít v Prostějově dobrý kolektiv a že budeme šlapat jako tým. Že budeme hrát jeden za druhého, že se budou všichni snažit. Protože to je jediná cesta, jak se prosadit. Protože mezi kluby a hráči nejsou velké rozdíly.“

* Plánujete nějak upravit nebo pozměnit plán letní přípravy? Případně přípravné zápasy?

„Teď se k tomu právě pomalu dostáváme. Ještě se na to musím podívat, možná nějaký zápas vynechám nebo některý vyměníme. Ale třeba výběr soupeřů se mi líbí, jsou to týmy, kteří nás prověří.“

* Během kariéry jste působil po celé Evropě. Byla někde mentalita vám blízká nebo naopak zcela nepochopitelná?

„Domnívám se, že to není zas tolik o mentalitě, ale o tom, kdo se chce prosadit, kdo chce sportu něco obětovat, kdo ho miluje. Když jdete ale na Balkán a moc ten tým na vás nehraje, tak s tím nic neuděláte. Jinak jsem ale poznal spoustu různých hráčů a se všemi jsem vycházel v pohodě. Nejde o rasu, národnost nebo něco podobného, ale o přístup. Je zde prostě rozdíl mezi hráči, kteří chtějí něco obětovat a kteří ne.“

* Nejlepší klubové výsledky jste zažil se Spartou. Jak vnímáte její současné postavení?

„Potřebuje si ujasnit, kterým směrem se vydat, kterým stylem se chce prezentovat, které hráče a trenéry chce. Sparta je pod velkým tlakem. Myslím si, že to bude ještě chvíli trvat, než to naladí, než přivedou ty správné hráče. Není to jednoduché. Slavia je rozjetá, vše se podle ní hodnotí. Samozřejmě Sparta jako možná největší klub zaostává. Má k tomu veškeré podmínky, ale nedaří se jí to sladit. Snad se to zlepší, uvidíme.“

* Na závěr by nás zajímaly vaše tipy na Euro?

„Byla to divná sezóna. Hráči neměli kompletní přípravy, někdo onemocněl covidem, někdo netrénoval. Bylo to hodně těžké. Sezóna je navíc strašně dlouhá a rozbitá. Chtěl jsem říct, že tam bude asi dost překvapení. Když jsem ale viděl Itálii, tak si myslím, že ty týmy jen svou kvalitou zase budou hrát o finále. Němci, Francouzi půjdou daleko, jsem zvědavý na Španěly, jejichž styl fotbalu mám hrát. Takže vyhraje asi někdo z těch topových týmů. Těm menším moc nevěřím.“

* A jak dopadne český tým…?

„Samozřejmě jim budu fandit, skupinu nemají lehkou. Ale kde je dneska něco lehkého. Moc svěže nevypadali, doufám, že to kluci naladí a držím palce, aby došli co nejdále. Pokud budou hrát jako tým, tak se to podaří.“

JIŘÍ JAROŠÍK

* narodil se 27. října 1977 v Ústí nad Labem

* někdejší profesionální fotbalista, prvoligový hráč a člen české reprezentace, nyní fotbalový trenér

* s fotbalem začínal v Chudeřově, přes Ústí nad Labem a Teplice se dostal do Sparty Praha, kde strávil nejvíce času (1990-1996)

* s letenským klubem také podepsal první profesionální smlouvu a poté, co si odskočil na hostování do Liberce, získal s „A“ týmem mezi lety 1996 až 2003 hned čtyři ligové tituly

* v roce 2003 přestoupil do CSKA Moskva, odkud zamířil na svoje nejlukrativnější angažmá do Chelsea FC (2005/06)

* následoval přesun do Birminghamu, Celtic Glasgow, Křídla Sovětů Samara, oblékl také dres Realu Zaragoza, aby v roce 2011 následoval návrat do pražské Sparty a po dvou letech další stěhování do španělského Deportivo Alavés (2013/2015)

* ve své sbírce má český, ruský, anglický a skotský ligový titul, což je ojedinělý kvartet

* vedle toho vyhrál i Anglický ligový pohár, Skotský pohár a ruský Superpohár

* nastupoval na více postech, trenéři ho využívali ve středu obrany (post tzv. „stopera“), cizí mu ale nebylo ani místo defenzivního záložníka

* v české reprezentaci odehrál 23 zápasů bez vstřelené branky (první zápas v A-mužstvu české reprezentace absolvoval 16. srpna 2000 doma proti Slovinsku)

* za jednadvacítku to bylo 24 utkání a 4 vstřelené góly, vrchol jeho mládežnické kariéry přišel v roce 2000, kdy s českým týmem získal stříbro na Mistrovství Evropy v kategorii do 21 let konaném na Slovensku

* po konci angažmá v klubu v červenci 2015 posílil český výběr fotbalistů bez angažmá pod hlavičkou ČAFH, který na mezinárodním evropském turnaji FIFPro vyhrál titul

* jako trenér se poprvé objevil v Liberci, kdy v sezóně 2017/18 dělal asistenta trenéra Davidu Holoubkovi

* s ním zamířil i na první zahraniční angažmá, když přijali nabídku MFK Ružomberok (2018/19), kterému pomohl získat 3. místo v nejvyšší slovenské soutěži a účast v předkole Evropské ligy

* před sezónou 2020/21 se stal poprvé hlavním koučem, a to přímo v rodném Ústí nad Labem

* po podzimní části přijal nabídku slovinského NK Celje, kde však po čtyřech měsících skončil

* v první polovině června byl osloven předsedou 1.SK Prostějov Františkem Jurou a následně přijal funkci hlavního trenéra

zajímavost: na fotbalového trenéra studoval v Rusku, kde měl možnost se seznámit i s italským a holandským stylem fotbalu