Je to už více než dvacet let, co Petra Cetkovská zářila na tenisovém mistrovství světa družstev U14 v rodném Prostějově. Následně prošla mezinárodně špičkovou a velmi zajímavou hráčskou kariérou, nějakou dobu žila v zahraničí. A momentálně se vrátila do svého někdejšího domova v nové roli kapitánky reprezentačního týmu dívek České republiky. Po úterním smetení Hongkongu zodpověděla Večerníku několik otázek.

* Zatím oba duely v základní skupině jste vyhrály naprosto hladce. Očekávala jste tak jasný průběh?

„Jedna věc jsou výsledky a druhá věc to, co se děje na kurtu. Pondělní zápas proti Jižní Koreji byl těžší než ten dnešní, jednotlivá utkání probíhala o něco vyrovnaněji. Hongkong je přece jen trochu slabší soupeř, jeho hráčky mají poněkud jiný styl, na který se holky dobře adaptovaly. Celkově zvládly vstup do turnaje výborně. A nezbývá než si přát, aby stejným způsobem pokračovaly i dál.“

* Postup do čtvrtfinále by vám už neměl uniknout, že?

„Díky dvěma jednoznačným vítězstvím 3:0 a vzhledem k dosavadnímu vývoji v naší skupině je v podstatě jisté, že mezi nejlepší osmičkou nebudeme chybět. Každopádně však chceme ve středu porazit i Thajsko, abychom šly do play off z prvního místa.“

* Je důležité ovládnout svou grupu a mít pro čtvrtfinálové střetnutí lepší výchozí postavení?

„Přesně tak. Vítězové skupin jdou ve čtvrtfinále na druhé v pořadí, což by teoreticky měla být výhoda. Samozřejmě nemůžeme čekat, že druhý celek jiné skupiny bude nějak slabší, naopak se musíme připravit na těžký boj. Ale pořád je lepší začínat úvodní kolo play off o první až osmé místo z vedoucí pozice a tím se pro čtvrtfinále vyhnout papírově největším favoritům. V každém případě vždy rozhoduje kvalita vlastního výkonu, do všech zápasů se musí jít na sto procent.“

* Mohou letos žákyně ČR zaútočit na medailové posty?

„Věřím, že určitě ano. Holky hrají dobrý tenis, doma mají velkou podporu, samy chtějí moc uspět a výkonnostně na boj o nejvyšší příčky mají. Nedávný evropský šampionát jim nevyšel zcela ideálně, zbyly na ně nepopulární brambory za čtvrté místo. Tím víc touží po medaili tady v Prostějově. Záleží, jak zvládnou každé jednotlivé utkání.“

* Zmínila jste domácí prostředí. Na jednu stranu pomáhá, ale současně může být i psychicky svazující, ne?

„Jasně, tohle působí na každého různě. Někdo hraje rád doma, důvěrně známé kurty i osobní podpora blízkých ho vyhecují. Někoho však tohle naopak stresuje, radši nastupuje někde daleko v klidu. Já bych řekla, že děvčatům prostějovské podnebí zatím svědčí, daří se jim. A věříme, že se na tom nic nezmění.“