Velice mladým týmem dlouhodobě disponují fotbalisté ve Smržicích. Což s sebou nese výhody i nevýhody. Plusem je nepochybně běhavost a „čerstvost“, mínusem naopak malé zkušenosti. Že však mladý věk nebrání plejerům hrát kvalitně a zároveň sebevědomě, ukázali smržičtí hráči opakovaně. Vidět to bylo třeba na Lukáši Augustinovi (na snímku). Dvacetiletý obránce se činil směrem dozadu, velmi nebezpečný byl však i v ofenzivě. Opakovaně ohrozil bránu soupeře. A i když se netrefil, výrazně promluvil do podoby utkání.

* Těsný výsledek máte za sebou, výhra asi potěší?

„Stoprocentně. Ale musíme lépe proměňovat šance. To je jasné. Bylo to zbytečné trápení.“

* Co chybělo z vašeho pohledu asi nejvíce?

(zamyslí se) „Musíme právě proměňovat šance. Nás je teď celkem málo, ale musíme to nějak uhrát. Nic jiného dělat nemůžeme.“

* I vy osobně jste měl hodně šancí. Přesnější mušku by to chtělo…

„No, to ano. Akorát musím seřídit mířidla, to stoprocentně.“

* Jeden až dva metry níž…

„To ano. A u přímáku, tam bych se nezlobil, kdyby to byly metry čtyři.“ (směje se)

* Jesenec přijel tradičně s malým počtem hráčů. Čekali jste, že nebude mít pomalu koho nasadit?

„To jsme předpokládali. Věděli jsme však zároveň, že to bude těžký zápas. Což očividně byl...“

* Pomohlo vám směrem dozadu, že hostující Martin Liška byl vepředu vesměs sám?

„Ano, oni to na něj hodně nakopávali. A v podstatě nic jiného neměli, jen ty nákopy. Žádnou kombinaci soupeř neukázal.“