Dost prudký start do prostějovského angažmá zažívá dvaadvacetiletá univerzálka Michaela Beránková. Týmová jednička na tomhle postu z předchozích dvou let Gabriela Kopáčová není ve formě a dál laboruje se zdravím, tudíž letní posila naskočila místo ní do základní sestavy. Vede si zdatně, ve čtvrtek v Liberci byla nejlepší hráčkou VK. A o dva dny později prubla Šelmy, odkud na Hanou přišla.

* Jaký pro vás osobně byl sobotní duel proti brněnskému družstvu? Víc pikantní?

„Na začátku jsem byla hodně nervózní, většina holek ze současných Šelem jsou moje bývalé spoluhráčky. Ale nějak jsem to ustála. Hlavní je, že jsme to společně ustály jako tým. Takže dobrý.“

* Přicházela nervozita už dlouho před střetnutím?

„Právě že ani ne, spíš až těsně před zápasem i v jeho úvodu. A potom ještě ve třetím setu za stavu 2:0 na sety. Jak známo, nejhorší je vést dva nula. (smích s odkazem na Csaplárovu past známou z fotbalu – poznámka autora) My jsme v té třetí sadě dlouho nehrály dobře a dost ztrácely, tím pádem nervozitka zase rostla. Naštěstí jsme to otočily, všechno dobře dopadlo.

* Co rozhodlo? V čem jste byly lepší?

„Myslím si, že jsme předvedly mnohem lepší týmový výkon. Moc jsme se radovaly z každého získaného balónu, zatímco soupeřky na mě působily trochu unaveně. Přesto většinu času nehrály špatně, ale potom měly v každém setu výpadky, kterých jsme my využily. Co vím, tak některé brněnské holky trápí různá zranění, to je taky oslabilo. Nám se povedlo rozhodnout dobrou kolektivní hrou.“

* Nakolik zvládáte své nasazování do základu brzy po startu ligové soutěže?

„Snažím se dělat maximum, co umím, a snad to zatím zvládám docela dobře. Samozřejmě jsem ráda, že si víc zahraju a můžu týmu pomoct v utkáních přímo na hřišti. V předchozím působišti jsem spíš seděla, moje role v Šelmách byla taková vedlejší – mladá holka, která si víc zahraje někdy v budoucnu. Tady v Prostějově teď můžu mančaft aktivně podpořit, což mě těší. A doufám, že i osobně se budu zlepšovat k ještě kvalitnějším výkonům.“

* Vaše dosavadní hra ale nebyla špatná, ne?

„Snad nebyla, snažím se. (úsměv) Někdy mi to jde líp a někdy hůř, ale každopádně volejbal je týmový sport a proto není o jednom člověku. Vždy rozhoduje kolektivní výkon. Jako univerzálka obdivuju hlavně holky na přihrávce, co musí zvládnout.“

* Pokud se vrátím k předchozímu souboji na Dukle, tam to bylo bez šance?

„Liberec je silný, v téhle sezóně se znovu umístí velmi vysoko. My jsme však na jeho hřišti vůbec nehrály svůj volejbal. Nechaly jsme se strhnout, byly nervózní, nefungovaly nám obvyklé věci, nepřipravily jsme si dobře balóny zadarmo a zbytečně zmatkovaly. Prostě špatný výkon z naší strany.“

* Celkově ovšem máte devět bodů z pěti kol UNIQA extraligy. Berete to?

„Já myslím, že určitě. (směje se) Nějaká spokojenost zatím může být, hlavně tři vítězství doma jsou super. Stoprocentní bilanci na vlastním hřišti chceme udržet co nejdéle, a k tomu konečně něco přivézt i z venku.“