Střelec je zpět, mohli zajásat v Konici. Tím spíše, že návrat přišel poměrně brzy. Po několika měsících se totiž objevil ve fotbalové kabině Sokola Roman Kamený, který předtím rok co rok usiloval o titul krále střelců 1.A třídy. Před novým ročníkem odešel na zkušenou do Moravské Třebové, po pár kolech se ale hlásil zpět.
A comeback měl produktivní, jak se na útočníka sluší a patří. Kamený se ihned zařadil k oporám a nejlepším střelcům svého staronového týmu. Svými brankami přispíval k demolicím soupeřů, nakonec se výrazným písmem podepsal pod celkový úspěch týmu. V exkluzivním rozhovoru pro Večerník pak popsal některé ze zápasů, ale i svou motivaci pro návrat „domů“.
* V polovině podzimní části jste skončil v Moravské Třebové. Co vás k tomu vedlo?
„Asi časové vytížení. Moravská Třebová je o něco dál. A zápasy byly celkem daleko, až u Hradce Králové. Pro mě vyjíždět v sobotu o půl jedné odpoledne a vracet se o půl jedenácté večer, když mám dvanáctihodinové směny, byla blbost. A nesedlo mi to ani po trenérské stránce.“
* A po té lidské?
„Taky. Nesedli jsme si. Nelíbila se mi herní vytíženost, nastavení zápasů ani rozestavení. A taky parta. Bylo to o něčem jiném. Tam šlo o peníze, a ne o to, aby si to člověk užil. Jsem nyní hlavně vděčný Konici, že i když jsem odešel prakticky ze dne na den, tak mě vzala zpátky a byla za můj návrat ráda. Navíc byli v klubu ochotní zaplatit víc, než se původně dojednalo.“
* Získal jste po návratu do Konice znovu chuť k fotbalu?
„Určitě. Začalo mě to opět bavit. Myslím si, že se to ukázalo i na výkonech, kdy jsem v sedmi zápasech, které jsem ještě stihl, dal pět gólů. Takže si myslím, že jsem patřil k těm, co hráli pravidelně, a dokázal jsem, co jsem předváděl minulou sezónu. Než to stopl koronavirus. Hodně k tomu přispělo i to, že mě tým přijal zpátky mezi sebe. Nebylo tam vůči mně nic, nějaká zášť nebo něco, že jsem z klubu odešel, přestože Konice sázela na stabilní kádr a partu. Což je taky rozdíl oproti Moravské Třebové, kde se tým mění co půl roku.“
* Jak byste srovnal uplynulý konický podzim s předešlými sezónami?
„Příprava v Konici byla jako vždycky. Kluci se dobře nachystali, což předváděli i v zápasech, na kterých jsem nebyl, ale díval jsem se a výsledky byly jednoznačné. Nebylo tam ani žádné zaváhání. Což předešlou sezónu bylo, třeba s Maletínem, kdy jsme remizovali a prohráli na penalty. Co vím, tak letos jej kluci jednoznačně 4:0 porazili. Tato sezóna je určitě vydařenější. Dostali jsme se i k zápasu Olešnice – Konice, na který jsme čekali skoro dvě sezóny. Olešnice z toho vyla lépe než my, ale čeká nás ještě odveta. V ní pojedeme naplno.“
* Bavíte se hodně o případném postupu?
„Neřešíme to. Snažíme se být nohama na zemi, jdeme do každého zápasu s respektem, chceme prostě vyhrát, ostatně jako každý. Pokud se to podaří, budeme rádi a oslavíme to. Ale že bychom si kladli na srdce, že postoupit musíme a od toho se bude odvíjet příprava i zápasy, to ne. My se chceme fotbalem bavit a bavit i diváky. Což si myslím, že se na podzim dařilo. A chceme na to navázat.“
* Baví vás některé zápasy? Není to už trochu nuda přehrávat soupeře o třídu i o dvě?
„Fotbal je o gólech, takže někdy je to smutné. A i kolikrát mrzuté, když vyhrajeme o hodně. Ale takový fotbal je. Tam se ukáže kvalita a to, jak jsme připravení, jak chceme do zápasu vstoupit. Když dám příklad, zápas s Postřelmovem. My do toho zápasu šli s tím, že soupeř je třetí v tabulce, čekali jsme kvalitní výkon i výsledek. Stala se z toho ale jasná záležitost a vítězství 7:0.“
* Byl některý zápas, kde jste si pomalu sáhli na dno?
„To sedí na zápas v České Vsi. Tam se snad prostřídala veškerá roční období. Začali jsme na sluníčku, ve dvacáté minutě začalo pršet a ke konci první poloviny snad i zasněžilo. Jeli jsme tam s marodkou, Jašíček hrál se mnou v útoku, ale byl zraněný, Filip Drešr dlouhodobě nehrál, vystřídal ho Adam Širůček na stoperu. Hřiště bylo kluzké, mokré. Ale zvládli jsme to. I když výsledek 5:0 svádí k tomu, že jsme měli vše pod kontrolou, nebylo to tak. Poločas byl snad 1:0 a nebylo nic vyhráno. I oni měli své chvilky a snad už v první minutě padla tyčka.“
