Čím se vlastně loňský rok zapíše do kronik? Koho jiného bychom se právě na tuto otázku měli zeptat než současné kronikářky města Prostějova Hany Bartkové. Ta se jí stala poté, co předloni v dubnu zemřela její dlouholetá předchůdkyně Olga Katolická. Kromě kroniky zpracovává pro internetové stránky města také články o prostějovské historii a osobnostech. Rozhovor se šarmantní a inteligentní dámou vznikal v době, kdy právě zpracovávala podklady pro uplynulých dvanáct měsíců.

 

* Čím byl podle vás letopočet 2021 ve srovnání s těmi předchozími výjimečný?

„Byl to další rok poznamenaný epidemií covid-19. Ta opět udeřila v zimě, na jaře a na podzim, tedy v několika vlnách. Covid ovlivnil naše životy, ekonomiku, zdravotnictví, sociální oblast, kulturu, zkrátka celou společnost. Zvláště je třeba ocenit nasazení lidí v první linii, především našich zdravotníků, lékařů a sestřiček, ale také lidí pracujících v sociálních službách, policistů, členů integrovaného záchranného systému či dobrovolníků… A samozřejmě také občanů, kteří respektovali daná opatření. Rok 2021 byl také rokem vakcinace a skvělého fungování očkovacího centra. I přesto proběhla řada výborných kulturních akcí například Prostějovské léto, Wolkerův Prostějov, Hanácké slavnosti, výstava Masarykovy návštěvy v Hanáckém Jeruzalémě, Festival současného umění, promítání letního kina, Dny evropského dědictví a další.“

* Jakým dalším způsobem se zrovna pandemie vepsala do kroniky našeho města?

„Zažili jsme již pět vln pandemie. V kronice to najdeme v různých kapitolách, například v kapitole město v nouzovém stavu. Nešlo mně jen o nějaký suchý výklad s uvedením narůstajícího počtu nakažených, ale i o osobní pohled. Ten v kronice představuje kapitola Rok očima kronikářky. Právě v ní jsou uvedeny i ony příklady solidarity jako pomoc našim blízkým či podpora našim zdravotníkům, pomoc v domovech seniorů, pomoc dobrovolníků, podpora živnostníkům.“

* V souvislosti s další budoucností města mi přijde jako událost číslo jedna letošního roku dostavba severního obchvatu města. Vidíte to také tak?

„Ano, je to velká akce, která bezesporu uleví přetíženému centru města.“

* Napadají vás některé další události?

„Třeba rekonstrukce dálnice D46, Vrahovické ulice, pokračující regenerace Sídliště Bohumíra Šmerala, příprava regenerace sídlišť Svornosti, Moravská, Dobrovského a Tylova včetně příprav výstavby dalších cyklostezek, například té, která propojí Olomouckou a Vrahovickou ulici.“

* Určitě zajímavé bylo rovněž pojmenování největší prostějovské školy po akademiku Otto Wichterlovi. Myslíte si vy sama, že to byl dobrý nápad?

„Ano, je to další připomínka, a to poměrně ‚viditelná‘ této osobnosti v našem městě. Propojuje se zde také přírodovědné zaměření školy, zřizovatel město Prostějov a akademik Wichterle jako chemik-vědec a prostějovský rodák. Navíc škola se může také touto osobností prezentovat například při pořádání různých akcí, projektů apod. Mimochodem se jedná o třetí školu v republice, která se tímto názvem pyšní – vedle Wichterlova gymnázia v Ostravě-Porubě a Střední průmyslové školy v Hronově.“

* Vy sama se zaměřujete zejména na kulturní sféru. Co považujete v této oblasti v Prostějově za událost číslo jedna letošního roku?

„Opožděné oslavy 630 let města konané 26. června na náměstí T. G. Masaryka. Byla to velká akce organizovaná městem a kulturním klubem Duha a ostravskou agenturou Gryff. Historický průvod, různá vystoupení, k tomu i markrabě Jošt, šermíři, kat, středověká hudba a další atrakce – to vše bylo úžasné a vyvolalo to velký zájem nejen Prostějovanů.“

* A co vás jako kronikářku z událostí uplynulého roku nejvíce zaujalo?

„Je to novostavba Ekocentra IRIS na Husově náměstí v Prostějově, která byla v srpnu dokončena a zkolaudována. Naši ochránci přírody a návštěvníci dostali pro svoje aktivity a činnost moderní a krásnou budovu, navíc s tzv. modro-zelenou infrastrukturou, tedy se zelenou střechou a využitím odpadních vod. Druhou událostí byl Kotěrův rok uspořádaný Národním domem ke 150. výročí narození architekta Jana Kotěry. Při této příležitosti zde probíhaly komentované prohlídky. Já jsem se sem dostala v rámci Dne architektury a mohla jsem si prohlédnout veškeré interiéry a technické zázemí divadla včetně nových vitráží. Po rozsáhlé rekonstrukci je třeba ocenit, že město se o tento skvost secesní architektury opravdu výborně stará.“

* Jak dlouho se vlastně pravidelně vede kronika města Prostějova?

„Od roku 1938. Její dva díly jsou uloženy ve Státním okresním archivu v Prostějově (1938 až 1959) a (1960 až 1978). Od konce čtrnáctého do konce sedmnáctého století byly pamětní knihy města, ty však měly jinou strukturu a obsah. Starší kroniky jsou uloženy v archivu města, na radnici jsou fyzicky kroniky od roku 2013. Od roku 2007 jsou kroniky vedeny elektronicky a zveřejněny na internetových stránkách města.“

* Co všechno tato práce obnáší?

„Hlavní náplní je dokumentace současného dění ve městě. Průběžně sleduji události, shromažďuji si výstřižkový archiv článků z regionálního tisku, z Prostějovských radničních listů, dále dělám poznámky z webu města, zápisů z rady, zastupitelstva, komisí, výročních zpráv. Tyto materiály potom vypisuji a sestavuji do daných oblastí a kapitol. Těmi jsou ekonomika, hospodaření, doprava, investiční výstavba a rozvoj města, kultura, školství, zdravotnictví, sociální oblast, společenský a politický život, bezpečnost, městská policie, sport, obyvatelstvo a počasí. Potom si udělám pracovní verzi textu, kterou průběžně doplňuji a upravuji. Nakonec musím zápis celý znovu pročíst, zhodnotit a na základě toho sestavím konečný zápis do kroniky za daný rok. Na závěr to vše přepíši do počítače, provedu editaci textu a odevzdávám v elektronické podobě.“

* Zákon ukládá učinit zápis do kroniky minimálně jednou do roka. Jak často to děláte vy?

„Ano, pořizuji roční zápis. Jinak tato otázka má opodstatnění spíše při vedení klasických ručně psaných kronik. Mnohdy se totiž také stalo, že zápis nebyl několik let prováděn a nový kronikář dělal zápisy, tedy za uplynulá období se text doplňoval.“

* Kde a za jakých podmínek je možné do kroniky města nahlédnout?

„Kroniky uložené ve Státním okresním archivu v Prostějově je možné studovat v badatelně archivu. Do starších kronik uložených v archivu města lze nahlížet jen z vážných studijních a badatelských důvodů za dozoru daného pracovníka. Kroniky od roku 2007 jsou, jak už jsem říkala, běžně přístupné v elektronické podobě na webu města.“

* Co si podle vás lidé v kronice hledají nejčastěji?

„Záleží na konkrétních lidech. Historici, studenti a badatelé tam budou hledat informace pro sestavení publikace o dané obci nebo pro přípravu referátů či odborných prací. Nějaký odborník tam může najít třeba plánek o vedení kanalizace. Běžného občana zase může zajímat, jak byla zpracována nějaká událost nebo i kauza či jestli je tam vůbec uvedena.“

* Co si vy sama myslíte, že bude pro další budoucnost města důležité?

„Především dořešení dopravy, a to vyvedením tranzitní dopravy mimo město výstavbou severozápadního kvadrantu, dále jsou to otázky parkování, výkupu pozemků pro tzv. zelený prstenec v jižní části města, řešení rekonstrukce Společenského domu. Město je v dobré finanční kondici, rozhodně by se nemělo bát investovat do nových projektů a zároveň také dále rekonstruovat a udržovat majetek města, budovy škol, lázně a zimní stadion, a to tak, aby byl Prostějov moderním, kulturním, vzdělanostním městem 21. století a současně městem, které by se hrdě hlásilo ke své historii a památkovému dědictví.“

* Kronika by měla sloužit mimo jiné nejen jako zdroj informací, ale i jistého poučení. Jaké bychom si dle vás měli přinést z toho právě uplynulého roku?

„Zdůraznila bych taková slova jako pokora, respekt, uznání, pomoc, spolupráce a solidarita. Nebyl to jen covid, ale také tornádo na jižní Moravě a právě zde se projevila velká solidarita, pomoc našich občanů a i finanční pomoc města Prostějova obcím na jižní Moravě. Měli bychom si také navzájem více naslouchat, snažit se o jakýsi konsensus, ne za každou cenu prosazovat svůj názor. A také samozřejmě se snažit dát na stanoviska odborníků – což se týká i očkování. Nejsou však jen politici či slavní sportovci, ale i lidé, kteří například pomáhají seniorům, vymyslí nějakou zajímavou akci, soutěž, napíší knihu, darují krev, sází stromy a pečují o ně… A i tyto jejich činy stojí za zaznamenání v kronice pro paměť příštím generacím.“