Rozhovory

Povedený turnaj absolvoval v Ostravě talentovaný prostějovský tenista Jakub Menšík (na snímku). Jako majitel divoké karty v úvodním kole vyřadil nejvýše nasazeného Ryana Penistona a pak bojoval o postup do čtvrtfinále. V deblu společně s Daliborem Svrčinou postoupil mezi nejlepší čtyři páry. V singlovém žebříčku si navíc vylepšil své dosavadní maximum. „Po losu to tak nevypadalo. Ale nakonec to nebylo špatné,“ uvedl hráč TK Agrofert.

V kádru prostějovského eskáčka patří mezi zkušenější borce, na kterých by to během boje o záchranu mělo stát. Svou úlohu v sobotním duelu Robert Bartolomeu (na snímku) splnil do puntíku. V prvním poločase se ve větší příležitosti neobjevil, ale v první čtvrthodině druhého byl hned ve čtyřech šancích. A kdyby během deseti minut zkompletoval hattrick, nikdo by nemohl říct ani popel. Ujala se však jen jedna z hlaviček, která ale nakonec byla vítězná. Po zápase tak mohl spokojeně utkání zhodnotit.

Smutek na domácí straně by se dal v pátečním večeru v hale Národního sportovního centra Prostějov stáčet do sudů. Volejbalistky vékáčka podlehly protivnicím ze severu Čech 2:3, ačkoliv už už směřovaly k parádnímu obratu z 0:2 na sady. Těsnou domácí porážkou tak bylo stvrzeno obsazení čtvrté příčky, tím pádem logicky došlo i na nějaké ty slzy. Kapitánka sesazených obhájkyň loňského titulu Simona Bajusz jim statečně čelila odpověďmi na novinářské dotazy.

Hned několik hrdinů, smutných i veselých, měl sobotní zápas skupiny „B“ I.B třídy Olomouckého KFS mezi Hanou Prostějov a Smržicemi. Jedním z těch, kdo měl po utkání dobrou náladu, byl Ivan Jančiar (na snímku). Jeho tým totiž vyhrál, sám se navíc dostal do ne zcela obvyklé role, když prvním gólem v sezóně rozjásal svůj tým a rozhodl utkání. Právě nejzkušenějšího hráče na hřišti, kterému bude brzy již neuvěřitelných 60(!) let, Večerník vyzpovídal.

Na startu aktuální prvoligové sezóny se do Prostějova vrátil místní rodák a odchovanec zdejšího nohejbalu Jan Šlézar. Sice teď bydlí až na severu Moravy a k zápasům tak musí do hanáckého města dojíždět, ale to mu nijak nevadí. V sobotu proti vsetínskému béčku zahrál výborně, Sokol I počtvrté drtivě zvítězil a vévodí průběžnému pořadí. Pozápasový exkluzivní rozhovor se tak nesl v příjemném duchu.

Doslova vybojované vítězství, které prostějovské eskáčko nutně potřebovalo. Proti Vyškovu se drtivou část zápasu domácí bránili, ale derby pro ně dopadlo vítězně. Velkou měrou se na tom podílel i brankář Luděk Vejmola (na snímku), který pochytal vše, co uplynulou středu velmi dobrá defenziva propustila.

Do míst, která velmi dobře zná, se v uplynulém týdnu vrátil český novinář, literární kritik a spisovatel Jiří Peňás (na snímku). Během své více než třicetileté kariéry v médiích prošel řadou redakcí a vždy se zajímal především o kulturu. Od roku 2009 vydává pravidelný týdenní blog, ve kterém zpracovává své výlety reportážně-povídkovou formou, která je zcela odlišná od jakýchkoliv jiných autorů. Na všechna tato místa rád vzpomíná, přičemž využívá výhradně veřejnou dopravu. Jak ale sám přiznal, tak jeho místem zcela zasvěceným zůstane navždy rodný Prostějov, kam ve čtvrtek přijel do Městské knihovny besedovat a představit svou novou a už čtvrtou knihu s názvem Výpravy pro čtvero ročních období.

Do utkání nastoupil od první minuty a o motivaci měl určitě postaráno. Jaroslav Jordán (na snímku vlevo) v Dobromilicích vyrostl u svých rodičů, ale také fotbalově. Teď však kope v nedalekých Němčicích a „domů“ se tak vrací jako host. Před zraky táty, který je předsedou Dobromilic i svého dědečka (oba na snímku) se tentokrát dočkal výhry, kterou proměněnou penaltou sám zařídil a po utkání tak měl pochopitelně o něco větší radost jako jeho rodinný příslušníci.

Věkově nejstarší člen hráčského kádru kosteleckých házenkářů Pavel Navrátil (na snímku) je zároveň i jejich kapitánem. Zkušenému gólmanovi vyšel včerejší duel s maloměřickým béčkem velmi dobře, po kvalitně odchytané úvodní půli držel hanácký kolektiv remízu. Utekl jí však start druhé třicetiminutovky a zklamání z výsledkově negativní rozlučky s vlastní palubovkou se již nepovedlo zažehnat. Po utkání psokytl Večerníku exkluzivní rozhovor.

Není tomu ani rok, co Michal Šmarda (na snímku) v prostějovském klubu působil coby asistent tehdejšího kouče Daniela Šmejkala. Společně své působení v klubu ukončili se závěrem sezóny 2022/23 a vrátil se dobře známý kouč Pavel Šustr. Tomu ale jarní nepřesvědčivé výsledky a sešup do boje o záchranu zlomily vaz, načež vedení klubu před „anglickým“ týdnem řešilo, kdo se uvolněné pozice a této nelehké role ujme. Sázka padla na člověka, který zdejší prostředí i řadu hráčů v kádru poměrně čerstvě pamatuje. Na úvod změna prospěla. Eskáčko uplynulou středu po více než půl roce naplno bodovalo a slavilo výhru, na kterou bude chtít navázat i v dalších zápasech tak, aby nový lodivod přivedl mužstvo k uhájení příslušnosti ve FORTUNA:NÁRODNÍ LIZE. Dlouholetý spolupracovník a naposledy trenér Viktorie Žižkov otevřeně přiznává, že ne vždy to musí být zrovna pohledným fotbalem. „Dostali jsme nejvíce branek ze všech týmů ve druhé lize. Od práce v obraně tak musíme vycházet,“ vysvětluje Šmarda v prvním rozhovoru pro Večerník, který proběhl po pátečním tréninku.

Jaro je v plném proudu. A je to vidět nejen v parcích či v zahradách, ale také všude kolem nás. Ruku v ruce s tím každoročně ožívá ruch v zahradnických centrech. Jedno z oblíbených vlastní také rodina Marciánových v Kostelci na Hané. Zdejší areál je známý velkým výběrem sazenic prakticky všeho, co se dá na zahradě vypěstovat. Ať už čistě pro okrasu, nebo pro další užitek. Co vše ale jaro znamená pro zahradníky? Jaké, pokud vůbec, jsou v zahradnictví trendy? A jakou proměnou si prošel přístup k zahradě v posledních letech? I o tom se v exkluzivním interview pro speciál JARO V ZAHRADĚ rozhovořila majitelka zahradnictví Iva Marciánová (na snímku).

Důležité body jsou doma, a to doslova. Prostějovský Sokol na svém hřišti zvládl zápas s Novými Bránicemi. A utekl tak pronásledovatelům ze spodní části tabulky. K úspěchu přispěl také Filip Mikulka. Mohutný univerzál zaznamenal čtyři trefy a také řadu úspěšných obranných zákroků. V exkluzivním pozápasovém rozhovoru pro Večerník se vracel k utkání, zmínil ale také pár věcí, které by se na výkonech týmu daly zlepšit.

V žilách mu koluje modrá krev, po svých předcích však spíše než majetek zdědil lásku ke zvířatům i lidem. Johannes Kraus Graf von Silva-Tarouca je pravnukem slavného Františka Josefa II. Silva-Tarouca, který byl posledním velkým šlechtickým budovatelem zámku i přilehlého parku v Čechách pod Kosířem. Mnohý z jeho klientů přitom asi ani netušil, že se mu o zvíře stará šlechtic. Pan Johanenes se totiž v jihoněmeckém Übersee živil jako zvěrolékař. Při příležitosti jeho nedávného návratu na zámek v Čechách pod Kosířem (Večerník referoval v čísle 14) jsme měli možnost pohovořit.

* Očekávala jste před sezónou, že se bude holkám tolik dařit?

„Právě že spíše ne. Skoro celá základní sestava z minulého ročníku totiž přešla do kadetek a bez těchto loňských opor zůstal současný tým herně slabší. S holkama jsme to však vzaly jako realitu, neplakaly a hned začaly naplno pracovat s tím, co máme. Abychom z děvčat tvořících družstvo pro tuto sezónu vytáhly maximum. Důležité bylo, že nové holky, které přišly z mladších žákyň, rychle vzaly za svou naši společnou týmovou filozofii. Což pomohlo k tomu, že úplně celý mančaft byl hned od úvodu hodně nažhavený tvrdě pracovat. Proto se nám pak i v zápasech většinou dařilo jak herně, tak výsledkově. Žádný zázračný recept není, vždy je to hlavně o přístupu a odvedené práci.“