Tohle není pouze statistické číslo. Nepochybně jde o největší problém, kterému bude celá naše společnost za pár let čelit. Bohužel statistiky porodnosti potvrdily chmurné předpovědi. V uplynulém roce se v Prostějově narodilo zřejmě nejméně dětí od roku 1785, kdy se za Josefa II. začaly vést statistické záznamy. Čísla tak překonala i dosud rekordně nízké počty z konce devadesátých let uplynulého století, které dosud byly velkým Stínem minulosti. Aktuálně nízké počty narozených představují zásadní riziko pro budoucnost nejen celého města a regionu.
Stále více hrozí, že se z našeho krásného Prostějova stane město důchodců a posléze snad i město duchů? Snad ještě ohroženější jsou i mnohé vesnice. Důvod je jasný: rekordně nízké počty narozených dětí. V uplynulém roce se v prostějovské porodnici narodilo 548 dětí, což je o 56 méně než v roce 2023. Pokud to srovnáme se situací před deseti lety, je to necelá polovina dětí, jež tu přišly na svět v roce 2014. To je zásadní rozdíl. S trochou nadsázky by to znamenalo, že v Prostějově a okolí by měl v dohledné době klesnout počet školek, škol a následně i podniků a služeb na polovinu. Dokážeme se s tím vyrovnat?
Jisté je, že porodnost v samotném Prostějově „pouze“ kopíruje celorepublikový trend. Už odhady hovořily o tom, že se v ČR za celý rok narodí pouze 84 tisíc dětí, což je historicky nejnižší číslo od roku 1785, kdy došlo k zavedení statistických záznamů. V té době ovšem na celém našem území žilo pouze 4,25 milionu lidí, tedy výrazně méně potenciálních matek!
Situace v Prostějově však má svá specifika. Dá se říci, že město nabízí pro rodiny s malými dětmi skutečně ideální podmínky, nadmíru příjemné a klidné prostředí, které kazí snad jen zhoršené ovzduší. Dostupné je tu kvalitní vzdělání a všechny možné atrakce na relativně malém prostoru. Naopak negativním faktem zůstává, že z města mizí zejména mladí absolventi vysokých škol. Často přitom zůstávají ve větších městech, kde promovali a kde posléze našli i pracovní uplatnění.
Horší než v devadesátkách
Dosud nejvýraznější pokles porodnosti jsme v historii našeho území zažili v devadesátých letech 20. století. Tehdy započal v roce 1992 a zastavil se až po roce 1996. Počet živě narozených tehdy v ČR klesl o více než čtvrtinu z 130,5 tisíce v roce 1990 na 90,5 tisíce v roce 1996. V letech 1996–2004 zůstávala porodnost bez výrazných změn. Čísla se opět začala zvedat až se začátkem nového tisíciletí. Hlavním důvodem tehdy byla změna životního stylu a odkládání vstupu do manželství a založení rodiny ve vyšším věku.
Podobné důvody jsou i dnes. Ale věk už se zvyšuje natolik, že mnohé z rodiček už tu správnou chvíli prostě „prošvihnou“. Navíc se hovoří o tom, že aktuální pokles porodnosti je jakousi daní za blahobyt a neschopnost vzdát se vlastního pohodlí a způsobu života, který dnes nabízí nespočet možností a atrakcí. Dalším faktorem je nepochybně také obrovská krize rodiny a traumata z narušených vztahů. Průzkumy totiž ukazují, že prudce přibývá lidí, kteří nikdy nechtějí mít děti. To potvrzují i čísla z gynekologických ordinací. Lékaři aktuálně potvrzují, že do jejich ambulancí přichází stále méně těhotných žen. Zlepšení je tedy zatím zřejmě v nedohlednu.
Počet dětí narozených v prostějovské nemocnici
2024 548
2023 604
2022 697
2021 740
2020 835
2019 832
2018 895
2017 859
2016 882
2015 976
2014 999
2013 990
2012 951
2011 1 007
2010 1 093
2009 1 133
2008 1 145
2007 1 167
