Je to dlouhodobý problém, ale tak mizernou sezónu jako tu loňskou plumlovská přehrada ve své historii ještě nepamatuje. Hygienici zde koupání zakázali už koncem července a od té doby se situace nezlepšila. Přitom loni to bylo „teprve“ deset let, co nádrž po bagrování, které přišlo na více jak 130 milionů korun, opět začala naplno sloužit svému účelu. Před zahájením letošní letní sezóny se do celé věci vložil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Ten upozornil na fakt, že čtyři obce v okolí přehrady stále ještě nemají hotovou kanalizaci, dalším důležitým zdrojem znečištění podle něj má být okolní chatová oblast. Na množství výživy pro jedovaté sinice se má také zaměřit nová studie. Změní to něco?
Martin ZAORAL
Kvůli bagrování a následné opravě hráze byla nádrž od roku 2009 pět let vypuštěná. Přesto už v premiérové sezóně v roce 2014 se kvalita vody nedala označit za skvělou. Pomoci mělo zavedení srážedel fosforu na přítocích do nádrže. Na jejich provoz každým rokem přispívá nejen Plumlov, ale také Mostkovice, Vícov, Krumsín a další obce včetně nevelkého a dosti vzdáleného Bousína, další peníze posílá Olomoucký kraj či statutární město Prostějov. Celková každoroční dotace převyšuje 300 tisíc korun. Ani tyto peníze však nevedly k tomu, aby se tu kvalita vody každoročně nezhoršovala.
Zhoršení přichází po deštích
A tak se nelze divit, že nejvíce plavců v jeden den se na břehu plumlovské přehrady zřejmě sešlo až v polovině listopadu, kdy se tu konal jeden ze závodů seriálu českého poháru v zimním plavání. Tehdy se jich v už opět čisté přehradě koupalo rovných 165. „Loni v létě to byla katastrofa. Zhoršenou kvalitu vody v přehradě pak okamžitě pocítíme na návštěvnosti našeho kempu, který nad přehradou provozujeme. Pokud se voda zhorší, lidé, kteří se přijeli vykoupat, jedou jinam. Naštěstí nám zůstávají alespoň cyklisté,“ komentoval před začátkem letošní letní sezóny starosta Mostkovic Jaroslav Peška, který s celou záležitostí má již letité zkušenosti. „Nejčastěji se voda zhorší poté, co vydatněji zaprší a do přehrady se dostane voda z Podhradského rybníka v Plumlově,“ upozornil Peška, jenž sám se setkal s celou řadou návrhů na řešení. „Opakovaně jsem slyšel o tom, že by mohlo alespoň částečně pomoct, pokud by voda z přehrady neodtékala spodem, ale vrchem, neboť sinice se drží u hladiny, a tak by spolu s vodou odtekly i bakterie. Ale o tom Povodí Moravy nechce ani slyšet,“ upozornil Jaroslav Peška.
Může za to fosfor?
Příčinou neutěšeného stavu má být fosfor, který představuje potravu pro sinice. Jeho obsah se však dle státního podniku Povodí Moravy od roku 2013 nijak zásadně nezměnil. „V tuto chvíli Povodí Moravy aktualizuje studii k této bilanci. Do konce roku ji budeme mít zpracovanou a prodiskutujeme ji. Představíme ji i zástupcům obcí zde v regionu,“ uvedl ministr zemědělství Marek Výborný, podle něhož na základě výsledků studie bude stanoven harmonogram dalších opatření.
Kontroly u chatařů
Ministr upozornil, že čtyři obce v okolí přehrady stále nemají kanalizaci, což je jeden z hlavních zdrojů znečištění. Dalším zdrojem znečištění plumlovské přehrady jsou podle ministra okolní chatové oblasti. Proto apeloval u prostějovského primátora na to, aby se vodoprávní úřad intenzivněji věnoval kontrole jednotlivých chatových objektů. Otázkou zůstává, jak vše bude vypadat v praxi. „Na tom něco bude, ale ty plošné kontroly v chatové oblasti již jednou probíhaly a žádný efekt to bohužel nepřineslo. Přestože skoro všichni měli během kontrol plné žumpy, tak každý z majitelů byl schopný dodat potvrzení o tom, že ji vyváží. A ti, co ho neměli, tak jej měli do dvou týdnů dodat, což se jim všem podařilo,“ svěřil se Jaroslav Peška se svou zkušeností.
Vše se stále opakuje
Jisté je, že situace se zhoršenou kvalitou vody v plumlovské nádrži pravidelně opakuje. „Je to velmi vyhledávaná oblast nejen pro obyvatele Prostějova, ale celého Olomouckého kraje a dalších oblastí. Je to dlouhodobá bolest, které se ale intenzivně věnujeme,“ uzavřel ministr Marek Výborný. Nezbývá tedy než věřit, že podobné výroky povedou i k viditelným výsledkům.
