Vláda chaosu, vláda nesmyslných opatření, ale taky vláda nezvládnuté komunikace. Tak se trvale prezentuje kabinet Andreje Babiše během aktuální koronavirové krize. Zdálo by se, že komunikace je z výše jmenovaného to nejméně důležité. To by ale byl velký omyl. Právě způsob komunikace je to, co může přimět všechny k tomu, aby opatření dodržovali a aby vláda měla alespoň nějakou základní důvěru od obyvatel.
Jenže v komunikaci se ani s několika novými tvářemi během téměř roku nic nezměnilo. Alespoň ne k lepšímu. Poslední dva týdny se to znovu potvrdilo. A hned několikrát. V prvním případě se stal „hrdinou okamžiku“ Jan Hamáček. Ministr vnitra nejprve hovořil o tom, že žádná oblast nebude uzavřena. Jak se jen za pouhé dva dny ukázalo, výsledek byl náhle jiný, tři okresy pod uzávěrou. Nyní navíc ministr zdravotnictví Jan Blatný mluví o dalších možných uzávěrách.
Podruhé se Jan Hamáček předvedl ve chvíli, kdy veřejnosti sdělil, že po skončení nouzového stavu nebude možné nasazovat armádu na pomoc v nemocnicích a jiných zařízeních. To téměř vzápětí vyvrátil jeho kolega zodpovídající za obranu Lubomír Metnar. Neznalost a neschopnost vzájemné komunikace mezi ministry z toho jen čišely. Naposledy se pak, opět, předvedlo hned několik ministrů. A tak v půlce minulého týdne jedni (veřejně) mluvili o možném uvolňování a druzí (taktéž veřejně) hovořili zároveň o již zmíněné uzávěře dalších okresů…
A tak je to pořád, levá ruka neví, co dělá pravá. Někdy dokonce ani jednotlivé prsty nevědí, co ruka dělá. Výsledkem je ne zrovna dobrý dojem a matení těch, kteří nutně ve stále větším počtu nevědí, co pozitivního si mají o vládní strategii (nejen komunikační) myslet. Přitom právě naprosto nezvládnutá a nepřehledná komunikace plná často protilehlých vyjádření může koronavirovou krizi v České republice značně prodloužit a nadále ji zhoršovat. Je jen otázkou, zda si tohle všechno vláda uvědomuje a zda je schopná a ochotná s tím něco dělat.
