Mluví se o tom celý týden, jak je možné, že fotbal dostal přednost před návratem žáků do škol? Jenže ono všechno má svá pro a proti… A zcela na rovinu. I přes čísla, která v České republice byla, jsou a budou, už dávno měla být školní docházka povolena stejně jako návrat alespoň části fanoušků do hledišť. Jenže prioritní návrat do škol vymizel rychleji než pára nad hrncem, a i proto je teď bit také sport za to, že šel dlouhodobou cestou k nynějšímu úspěchu a částečnému návratu svých příznivců na stadiony.

 

Že se měly vrátit děti do lavic daleko dříve, o tom není pochyb. S povinným testováním už měly děti dávno dohánět učivo alespoň na základních školách, pro které bylo toto období jednoznačně nejtěžší. Čekat však půl roku byl luxus, který je nepochopitelný a jen těžko jakýmkoliv způsobem vysvětlitelný. V době, kdy se tak už začíná pomalu rozvolňovat vše, začínají být dehonestovány další obory, které za své požadavky také dlouhodobě bojují a samy nenesou odpovědnost za to, že vláda nedokázala vyřešit školy dříve.

V současné chvíli to tak pociťuje například sport, který se stal nechtěným spoluviníkem, že dostal přednost i před školami. Jenže o povolení alespoň omezené kapacity v hledištích se mluvilo už dlouhodobě. Ještě za nouzového stavu se také kluby hlásily k těmto možnostem za dodržování přísných hygienických podmínek a toho nejdůležitějšího, a sice vykázaného negativního testu. Kdo by si také nevzpomněl na úplný start tohoto projektu v případě zápasů Slavie v Evropské lize, po kterém byl odvolán ministr zdravotnictví Roman Prymula.

Samozřejmě má na toto téma každý odlišný pohled, ale upřímně vzato se snaží možnost otestování nabízet i samy kluby, což znamená daleko větší množství provedených testů. Nemluvě o tom, že většina tohoto testování probíhá o víkendech a komplikace to neznamená pro stát, ale pro kluby, které však v této situaci udělají pro návrat fanoušků cokoliv. Kromě negativního testu není na stadionech problém ani s rozestupy, ani respirátory. Navíc jsou lidé ve venkovním prostředí. Najít tak zde různé protiargumenty, proč by lidé do hlediště nemohli, jsem kromě toho, že dostali přednost před školní docházkou, nezaznamenal.

Obě odvětví spolu totiž nijak nesouvisí, zatímco u škol měl daleko dříve zajistit stát pravidelné testování a návrat, jenž už mohl být dávno zařízený a v provozu naprostého fungování. To fotbalové fanoušky by měl za úkol a na starost každý klub, kde by byl stát pouze hlídačem dodržení testů a všech hygienických náležitostí.

Co tak z toho vlastně plyne? Děti už měly být ve školách dávno a fanoušci v hledištích také. Nejde na skutečnost pohlížet jen tak, že značí nějakou výhodu pro fanoušky, ale jedná se o řadu testů navíc, které by mohly být v případě pozitivního výsledku nadále trasovány, a v boji s pandemií to mohlo jedině pomoci. Dalších takových odvětví najdeme celou řadu, žádné z nich si však nezaslouží být spojováno s tím, že vláda nedokázala daleko dříve prosadit a posadit žáky zpátky do lavic.