Dnes je čtvrtek 15.5.2025, svátek slaví Žofie
Zaručené tipy na ekologický a šetrný úklid domácnosti
Foto Krystýna Bohatová

V České republice se podle Českého statistického úřadu utratí za čisticí a úklidové prostředky 465 korun ročně na hlavu, což je celkem více než 4,5 miliardy korun. Přitom zatížení našich domácností chemickými látkami, mezi něž patří nejrůznější úklidové a čisticí prostředky, může způsobovat zvýšený výskyt alergií a jiných nemocí. Řešením je ekologický úklid přinášející i finanční úspory. Neplatí totiž, že co je ekologické, je také dražší.

Čistota, která škodí

Naše domácnost rozhodně nemá být operačním sálem. Přesto se nám reklamy snaží vsugerovat, že naše byty a domy jsou trvale ohroženy nemocemi. Nesmyslná dezinfekce a hubení škůdců všemi dostupnými prostředky sice zabíjí bakterie a choroboplodné zárodky, ale obětí takovéto chemické očisty nejsou jen zárodky, jež způsobující nemoci, ale také my lidé, domácí zvířata a životní prostředí.

Mnoho používaných prostředků proti plísním a škůdcům může vyvolávat alergické reakce. Dezinfekční přísady a účinné látky v pracích a čisticích prostředcích navíc zabíjejí také bakterie pro lidi užitečné, čímž trvale oslabují náš imunitní systém.

Kromě toho jsou dezinfekční prostředky smrtící pro řadu potřebných mikroorganismů, které napomáhají například rozkladu splašků v čistírnách odpadních vod. V našich domácnostech není dezinfekce ani nutná, ani vhodná. Čistoty a hygieny můžeme dosáhnout při běžném uklízení i prostředky bez dezinfekčních přísad.

V domácnostech by měl být použit dezinfekční prostředek jen v případě, pokud to výslovně nařídí ošetřující lékař. Vyhýbat bychom se měli především úklidovým prostředkům s nápisy dezinfekční, baktericid, hubí bakterie, biocid, antibakteriální, s aktivním chlorem či čistí hygienicky. Řešením jsou environmentálně šetrné výrobky, které lze mimo jiné výhodně nakupovat ve velkých, opakovaně plnitelných baleních.

Jak se správně čistí kuchyně

Různé prostory a povrchy vyžadují rozdílný úklid a péči. V kuchyni bývá naší největší starostí špinavé nádobí. Obecně platí, že prostředky na jeho mytí by neměly obsahovat chlor. Na ruční mytí – nejlépe v ochranných rukavicích – je vhodné použít horkou vodu, je pak potřeba méně čisticího prostředku. Myčku na nádobí bychom měli využívat jen v případě, kdy je zcela zaplněná.

Zápach v kuchyni často pochází z ucpaného odpadu, v němž se usazují zbytky jídla. Kromě zápachu tím dochází ke zbytečné zátěži odpadních vod. Proto neuškodí používat sítko na odtok, jež existuje v nerezové podobě i různých velikostech a formátech. Zhruba jednou týdně by se měl odpad prolít horkou vodou.

V každé kuchyni dochází při vaření k znečištění trouby nebo plotny, které je třeba vyčistit co možná nejdříve. Zaschlou špínu pomáhá odstranit čisté tekuté mýdlo, to můžeme nanést například kartáčem. Přes noc necháme mýdlo působit a poté je smyjeme mycí houbou a vodou.

Jak se správně čistí koupelna

Dalším místem, kde mnozí z nás užívají nevhodné čisticí prostředky, je koupelna. K čištění umyvadel, van a ostatních povrchů se nejlépe hodí jemný víceúčelový neutrální čistič nebo abrazivní látka. Přitom bychom měli používat měkké houby – zdrsněný povrch se totiž rychle zašpiní a předčasně stárne. Na armatury a zrcadla stačí místo chemických produktů pouze vodou navlhčená utěrka z mikrovlákna, která dokáže odstranit také skvrny od vody a lehké vápenné usazeniny.

Proti silným vápenným usazeninám neboli vodnímu kameni pomáhá nejlépe kyselý čistič (například octový čisticí prostředek) nebo rozpuštěná prášková kyselina citronová, kterou je možné koupit v drogerii či potravinách u prostředků na zavařování. Pozor je třeba dát u popraskaných povrchů armatur nebo jiných kontaktů s mědí, u nichž vede ocet ke vzniku zeleného povrchu.

 

WC není odpadkový koš

S chemickými prostředky bychom to neměli přehánět ani v našich toaletách. K jejich čištění je, stejně jako v koupelnách, vhodný jemný víceúčelový neutrální čistič nebo abrazivní látka. Důležité je také časté používání záchodové štětky, v míse se pak tolik neusazují močové a vápenné usazeniny. Ty se tvoří také vypařováním vody v toaletě – zabránit tomu můžeme zavíráním záchodového prkénka. Na močové a vápenné usazeniny se doporučuje používat ocet nebo kyselina citronová.

Jelikož jsou slabší než agresivní produkty, které se běžně prodávají, musí se používat častěji a také nechat déle působit. Raději bychom se měli vyhnout veškerým kostkám do WC mísy, WC gelům či osvěžovačům vzduchu. Zápachu se zbavíme nejlépe větráním, případně použitím esenciálního vonného oleje. Jednoduché řešení představuje také zapálení sirky. Zcela nevhodné je zbavování se jakéhokoliv tuhého či mastného odpadu spláchnutím do toalety. Její čištění je pak namáhavější, zbytečně se zvýší zátěž odpadních vod a potrubí se zanáší.

 

Jak správně na podlahy a nábytek

Prach a lehké znečištění na hladkých površích, jako jsou umělé podlahy, PVC, linoleum, obklady, plovoucí podlaha a jiné, jsou dobře odstranitelné jen mírně vlhkým hadrem či mikrovláknovou utěrkou – to samé platí i pro voskované nebo olejované dřevěné podlahy.

Teprve při velkém znečištění lze použít univerzální neutrální čistič. Když chceme zbavit prachu nábytek v domácnosti, není pro to nutné použít speciální prostředky. Na plastový, lakovaný či dýhovaný dřevěný nábytek bohatě postačí vlhká utěrka, nejlépe mikrovláknová.

Silné znečištění pak odstraníme univerzálním čističem nebo roztokem z vody a kuchyňského octa (deset dílů vody na jeden díl octa). Otevřené dřevěné povrchy (olejované, voskované i jiné) mohou být v případě nutnosti ošetřeny příslušným prostředkem, například lněnoolejovou fermeží nebo balzámem z včelího vosku. Vznikne-li na nábytku skvrna, můžeme se pro její odstranění obejít bez jakýchkoli chemikálií.

Na měkký hadr jednoduše nasypeme trochu soli a pokapeme jej stolním olejem – skvrnu pak odstraníme a místo dobře přeleštíme. Jednou za čas se rozhodneme umýt také okna. Není však důvod používat jakýkoli čistič oken (většinou obsahují z 90 a více procent obyčejnou vodu).

I tady vystačíme s vodou, utěrkou z mikrovlákna a případně gumovou stěrkou. Pokud se bez čističe neobejdeme, můžeme si namíchat vlastní čisticí prostředek: lahev naplníme ze tří čtvrtin vodou a zbytek doplníme octem. Při silném znečištění lze přidat také několik kapek prostředku na mytí nádobí.