Práce na půl plynu, tiché vypnutí nebo tichá či vnitřní výpověď. Možná to zní zvláštně, ale právě tak se dá popsat fenomén, který se začal šířit od přepracovaných zaměstnanců do celého světa. Quiet quitting je signál, že něco není v pořádku. Ačkoli si pod tímto pojmem můžete představit ledacos, ve skutečnosti jde o rozhodnutí zaměstnance odvádět jen nutnou práci. Sice chodí do zaměstnání a plní si svoje povinnosti, ale nic navíc neudělá.
Není to jen rezignace
Quiet quitting není lenost ani pohodlnost, ale spíše tichý protest, který je reakcí na frustraci, nedostatek uznání nebo pocit, že práce postrádá smysl. V takových chvílích je přirozené, že si začnete chránit své hranice. Sami si určíte, kolik energie ještě chcete do práce dávat, když vám nic nevrací zpátky. Tím, že se stáhnete do pozadí, vezmete si zpět kontrolu nad tím, co unesete.
Jak poznat, že se vás to týká:
Děláte striktně jen to, co máte v popisu práce.
Vyhýbáte se společným nepovinným aktivitám.
Ztrácíte chuť angažovat se nebo přicházet s vlastními nápady.
Začínáte si více hlídat čas v práci a energii, kterou do ní dáváte.
Jak se tomu vyhnout
Je snazší se vyhnout frustraci, když víte, co vás baví a co od práce vlastně chcete. Jaké úkoly vás motivují? Potřebujete tým, kde vládne možná trochu chaos, ale také dobrá nálada, nebo spíše preferujete klid a kontakt s ostatními zas tak nepotřebujete? Chcete růst, nebo hledáte jistotu? Tyto věci byste si měli ujasnit ještě před pohovorem a ideálně je i otevřeně probrat s budoucím zaměstnavatelem. Čím více se vám podaří sladit očekávání na obou stranách, tím větší bude šance, že se z vás nestane „tichý odcházející“.
Mluvte o tom, že vám chybí chuť do práce
Pokud jste už zaměstnaní, nečekejte, že si někdo všimne vašeho vnitřního odpojení. Řekněte nahlas, co vás odrazuje od většího nasazení. Možná by vám chuť do práce vlila nová pozice, ochotný kolega nebo prostě jen konstruktivní zpětná vazba na vaši práci či uznání. Člověk potřebuje vědět, že odvádí dobrou práci. Když šéfové neumí zaměstnance ocenit ani slovně, natož finančně, je jasné, že dříve nebo později dojde všem ochota být v práci aktivnější.
Neberte to jako stížnost, ale jako vaši přirozenou reakci na nespokojenost. Promluvte si s nadřízeným a popište mu, co vás demotivuje. Možná ztrácíte chuť dělat něco navíc, protože máte pocit, že si toho stejně nikdo nevšimne. Když vedení pochopí, co vás trápí, může nabídnout řešení. Někdy opravdu stačí málo. Třeba nový úkol, větší důvěra nebo více prostoru pro vlastní nápady.
Když už to nejde jinak, změňte práci
Vyzkoušeli jste všechny možné způsoby, snažili se vysvětlit, co potřebujete, a nic se nezměnilo? Pak je možná lepší porozhlédnout se po jiném zaměstnání. Neberte to jako prohru nebo selhání, ale jako první krok k tomu, abyste si našli lepší místo.
