Nečekané, o to radostnější. Eskáčko šlo do nedávno skončené sezóny bez hvězd, jen s několika málo zkušenými hráči. Zejména ale s celou řadou mladíků, kteří druhou ligu pořádně (nebo vůbec) neokusili. Výsledkem je ale třetí místo, které překvapilo asi všechny – snad i hráče. Hodně však za úspěchem stojí to, co odehráli hráči venku.

Aby ne. Prostějov pouze jednou jedinkrát ze třinácti venkovních utkání nebodoval, a to až v posledním mači s Blanskem. Ve všech zbylých naopak nějaký ten bodík zaznamenal, ve velké většině body tři. O všechny body kupříkladu obral Žižkov, Ústí nad Labem a taky Hradec Králové, tedy kromě Líšně všechny týmy ze špičky tabulky. A to je hodně slušný počin.

Co ale takový úspěch přineslo? Zejména vlastní hra. Eskáčko hrálo venku uvolněněji, útočněji, zdálo se, že si zejména na jaře venku i více věřilo. V drtivé většině zápasů pak Prostějov své soupeře předčil v počtu střel na bránu (i mimo ni). Možná obzvlášť Prostějovu pomohlo i to, že proti němu nefandili soupeřovi fanoušci. Těžko říct.

Úspěch eskáčka vyniká třeba ve chvíli, kdy se srovná s nejlepšími celky na venkovních hřištích v posledních pěti letech. Ani Pardubice, ani třeba České Budějovice, tedy postoupivší týmy do nejvyšší soutěže, tak dobrou bilanci neměly. Počin je to zkrátka ve všech ohledech unikátní.

Bohužel byl úspěch venku vykoupen divokými výsledky doma. Zejména po propadu s Vlašimí a Líšní zazněla i nepěkná slova na adresu výkonů, především druhých poločasů. Ty ostatně byly kamenem úrazu v celé řadě zápasů na jaře (venku Ústí nad Labem a Blansko, doma Líšeň, Hradec Králové, Jihlava nebo Vlašim). Zde musí tým výrazně šlápnout na plyn.

Venkovní prostředí je obvykle pro tým nevýhodou. A zejména pro hostující celek, na který čekají stovky fanoušků soupeře. Jak se však zdá, Prostějov tohle netrápí. Ani rozlámanost z dlouhých výjezdů a skutečnost, že v místě venkovního zápasu tým nepřespává. Už jen zjistit, jak formu najít i doma. Protože rozdíl ve výsledcích doma a venku, ten je opravdu propastný, až děsivý.

 

 Speciál vychází 21. června jako součást tištěného vydání PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku.