Přezdívkou Hanácký Jeruzalém se v minulosti mohlo pyšnit město Prostějov. Důvodem byla velká židovská komunita, jedna z nejpočetnějších na Moravě. Druhou světovou válkou ale vše skončilo. Německý nacistický stát nechal židovské obyvatele města vyvraždit v koncentračních táborech. V Prostějově se ale před časem rozhodli, že na někdejší spoluobčany nezapomenou. A před čtyřmi lety začal spolek Hanácký Jeruzalém umisťovat do dlažby takzvané kameny zesnulých – Stolpersteiny. Dalších patnáct jich přibylo uplynulý čtvrtek 26. května. „Toto jsou první kameny na náměstí. Všechny zatím byly bokem,“ konstatovala za spolek Jana Gáborová.

 Kameny byly ukládány na půltuctu míst. Jejich rozmístění odkazuje na domy, kde žili lidé zavraždění nacisty. Spolek Hanácký Jeruzalém se přitom potýká třeba s tím, že řada domů již dnes nestojí. Stejně jako s přejmenováváním a přečíslováním ulic. „Bylo to čtvrté ukládání. A letos budeme ukládat ještě jednou, a sice 13. září. Je to osmdesát let od transportu, máme celkem jedenatřicet kamenů,“ prozradila Gáborová.

Celkem už kameny v ulicích Prostějova připomínají více než 100 někdejších obyvatel města. Na kamenech je pod jejich jmény také narození a místo i datum úmrtí. V letošním roce byly Stolpersteiny uloženy zejména za děti. „Z více než dvanácti set bývalých sousedů koncentrační a vyhlazovací tábory přežilo zhruba sto. Kameny zmizelých tak alespoň symbolicky připomenou, že zde tito lidé žili, připomenou kdysi početnou židovskou komunitu,“ přidala za spolek Hanácký Jeruzalém Jana Gáborová.

 Letos se nejedná o první akci, kdy si Prostějov připomíná židovskou historii města. Odkázalo na ni i čtení jmen obětí holokaustu, které se v konalo již  počtvrté, i když kvůli koronaviru teprve podruhé naživo. „Aspoň takto si je připomeneme. Protože už si na ně nikdo nevzpomene, rodina je pryč, ani domy už nestojí. Je to krutá etapa dějin, kdy si někdo dovolil jen tak vzít někomu jeho život, to nejcennější. Je úžasné, že se to takto připomene. Jsem vděčná, že se takové akce dělají,“ neskrývala dojetí Medarda Pustajová, která se zúčastnila jak ukládání kamenů, tak právě i čtení jmen. „Je důležité o tom mluvit, protože z mé generace o tom spousta neví. Byla doba, kdy se to vůbec neřešilo. A dnes zase taková, kdy to mnoho lidí nezajímá,“ podotkla s hořkým úsměvem.

Konala se také vernisáž výstavy „Virtuální rekonstrukce prostějovského Templu“ v objektu bývalé nové synagogy, nyní kostela Husova sboru. Mottem obou částí akce přitom bylo Cesta zpět. „Chceme jednak připomenout tragický osud prostějovských Židů, zároveň však zdůraznit, že záměr nacistů vymazat tuto komunitu z paměti, se naštěstí nezdařil, naopak si připomínáme život, bohatou tvůrčí činnost a přínos židovského obyvatelstva pro Prostějov. Výstavba nové synagogy, která existuje dodnes, byť v přestavěné podobě, byla jedním ze symbolů významu židovské obce v Prostějově,“ přidává Gáborová. O vznik virtuální rekonstrukce se zasloužila Irene Moser, která bude výstavě také přítomna.

 

kam byly uloženy kameny zmizelých…

Svatoplukova 29:                   3 kameny (Liana Beamtová, Pavla Beamtová, František Adámek)

Olomoucká 2:                        1 kámen (Ruth Weiszová)

Vápenice 25:                          3 kameny (Mína, Eva a Zdenka Bergerovy)

nám. T. G. Masaryka 23         3 kameny (Otto Walter Deutsch, Petr Deutsch, Mirko Engel)

nám. Sv. Čecha 2:                  3 kameny (Liddi Bandová, Helmut Banda, Pavel Banda)

Komenského 6:                      2 kameny (Kateřina Altarová, Emil Altar)