Pohodové počasí, jen pár mraků na obloze. Rozhodně příjemné oproti tomu, co mělo s deštěm později v neděli následovat. Dopoledne ale zastihlo náměstí T. G. Masaryka a přilehlé kouty města v dokonalém klidu.
Zájem u stánků je nejen o šperky ale také třeba o koření nebo hračky. „Už pětadvacet let sem chodím. Pocházím přímo z Prostějova. I díky tomu jsem si vytvořil klientelu a je to v pohodě,“ říká Petr Filo. Jeho stánek, napěchovaný kořením, pěkně voní. A mísí se s mnoha vůněmi, třeba perníku nebo uzenin. Kus dál se mohou sbíhat sliny na bramboráky. „Lidi chodí, i včera byli. Akorát počasí to trochu pokazilo. Sobota je sice slabší, ale neděle to vždy vylepší,“ dodává ještě Filo.
Hodně lidí si našlo ale cestu i k vínu nebo burčáku. Na něj se názory různí. Jedni si jej pochvalují, další jsou kritičtí. „Tady moc dobrý burčák není. Je to taková silnější šťáva. Mám jej ráda pořádně voňavý,“ směje se jedna dáma. Inu, sto lidí, sto chutí…
Zaujali však i řemeslníci: brašnáři, šperkaři nebo dokonce i kartáčnictví. Spoustu košíků pak lidé mohli vidět u muzea. Řada lidí však přišla i na program. Slušné publikum měla cimbálovka Primáš. „Chodíme pravidelně na hody. Ale zdá se nám, že je zde méně lidí. Dřív jsme se tu nemohli ani prodrat. Ale to je asi po tom koronaviru,“ řekla Bohdana Tesařová.
Její nejoblíbenější část hodů bohužel nestihla. „Mrzí mě, že jsem nemohla včera. Byla zde Věruška Martinová, tu mám ráda. Ten program v neděli nebyl takový, jak bych si představovala,“ dodává se smutným úsměvem.
Lidé se však nadále hrnuli do centra. Staří, mladí, všichni. Každý s jiným cílem. Přesto byl jeden společný: hody si užít. „Lidé chodí a pijí. To je hlavní a až do večera. Navíc, počasí je tak akorát,“ uzavřela jedna z prodejkyň alkoholu, Marcela.
