Dnes je pondělí 16.6.2025, svátek slaví Zbyněk
Betlém pijanů i muklů

Sbírat se dá mnohé. Často to jsou známky nebo mince, oblíbené jsou také pohlednice, odznaky. Sběratelskou vášní Stanislava Dostála se ale před mnoha lety staly betlémy. „Vlastně první moje zkušenost s betlémem je ta, že jsme bydleli v Hradečné nedaleko Slavětína. Měli jsme tam vždycky vánoční stromeček a na kredenci rozkládací betlém – teď ho má dcera. Bylo tam slídové okénko s červenou svítilnou, za to se dala svíčka…, moc se mi to líbilo,“ vzpomíná sedmdesátník. Nadšení už mu zůstalo. I když zprvu na betlémy narážel zřídka. „V té době, kdy jsem začal chodit do školy, se betlémy moc nevyskytovaly, na trhu nebyly, protože se nehodilo propagovat náboženské motivy. Jediný, kdo v tom měl volnou ruku, byl snad Vojtěch Kubašta. Takový zlom nastal v roce 1970, kdy se nám narodily dcery, dvojčata. A já jsem jim vyřezal betlém od Fischerové-Kvěchové, je první a byl vlastně vyřezaný ještě z takového tvrdého kartonu,“ ohlíží se v čase.

Později si sám začal vyřezávat betlémy z překližky. Nyní jich má na 700, dalších 200 skládacích. Má na ně ale dostatek místa? „Mám velký byt. A skladuji je v krabicích od banánů, v desítkách krabic,“ krčí rameny Stanislav Dostál. Díky němu se dovídám, že jsou betlémy vánoční, tříkrálové, postní a hromniční, že se nedělí pouze podle velikosti nebo materiálu. Nyní jich má ve sbírce spoustu. Přesto si některých cení nad jiné. „Čeho si vážím, to je betlém z Betléma, který je skutečně dovezený z Izraele. Zeť tam byl na zájezdu, přivezl mi ho, toho si velmi vážím. Pak mám jeden od borce z Bílé Lhoty a ten je v ořechu,“ vypráví Stanislav Dostál, který na přelomu aktuálního a minulého roku vystavoval současně na několika místech Moravy. Betlémy pak pochází ze všech možných koutů Čech a Moravy. V jeho sbírce nechybí dokonce ani Konický betlém.

Jak ale sám říká, hodně dá i na rarity. A jako nadšený sběratel už se setkal s mnohými. Betlémy, to totiž zdaleka nejsou jen klasické rodiny, svatá rodina nebo tři mudrcové. „Je třeba takzvaný muklovský betlém, protože ho namaloval vězeň v uranových dolech. Místo hesla ‚Pokoj lidem dobré vůle‘ tam dal nápis ‚Celu lidem dobré vůle‘,“ usmívá se Stanislav Dostál. Do betlémů dokonce autoři včlenili i své politické názory. „Jeden zajímavý betlém poté namaloval také Cyril Bouda. Chtěl se trochu pomstít komunistům, tak tam namaloval postavy pražského jara. Takže v Josefovi poznáte Dubčeka a Marii tam představuje Marta Kubišová, Kriegl nese pytel brambor a Čestmír Císař zase královskou korunu. Vyšlo to tehdy ve Sluníčku,“ směje se sběratel raritě. Díky manželce pak má známé i v husitské církvi. A právě k výstavě v jednom z jejích chrámů se pojí také další mistrovský kousek. „Neodvážil jsem se tam dát betlém od Petra Urbana, tvůrce Pivrnce. Namaloval to a pojal tak, že k Ježíškovi jdou děvuchy jak vystřižené z E55. Má tam taky Švejka, jeden ze tří králů jede na velbloudovi a v hrbu má pípu na pivo,“ říká. Nakonec ho ale přesvědčila sama duchovní a tento exponát podle něj v Rychvaldě zapůsobil nejvíce.