Sbírat se dá mnohé. Často to jsou známky nebo mince, oblíbené jsou také pohlednice, odznaky. Sběratelskou vášní Stanislava Dostála se ale před mnoha lety staly betlémy. „Vlastně první moje zkušenost s betlémem je ta, že jsme bydleli v Hradečné nedaleko Slavětína. Měli jsme tam vždycky vánoční stromeček a na kredenci rozkládací betlém – teď ho má dcera. Bylo tam slídové okénko s červenou svítilnou, za to se dala svíčka…, moc se mi to líbilo,“ vzpomíná sedmdesátník. Nadšení už mu zůstalo. I když zprvu na betlémy narážel zřídka. „V té době, kdy jsem začal chodit do školy, se betlémy moc nevyskytovaly, na trhu nebyly, protože se nehodilo propagovat náboženské motivy. Jediný, kdo v tom měl volnou ruku, byl snad Vojtěch Kubašta. Takový zlom nastal v roce 1970, kdy se nám narodily dcery, dvojčata. A já jsem jim vyřezal betlém od Fischerové-Kvěchové, je první a byl vlastně vyřezaný ještě z takového tvrdého kartonu,“ ohlíží se v čase.

Později si sám začal vyřezávat betlémy z překližky. Nyní jich má na 700, dalších 200 skládacích. Má na ně ale dostatek místa? „Mám velký byt. A skladuji je v krabicích od banánů, v desítkách krabic,“ krčí rameny Stanislav Dostál. Díky němu se dovídám, že jsou betlémy vánoční, tříkrálové, postní a hromniční, že se nedělí pouze podle velikosti nebo materiálu. Nyní jich má ve sbírce spoustu. Přesto si některých cení nad jiné. „Čeho si vážím, to je betlém z Betléma, který je skutečně dovezený z Izraele. Zeť tam byl na zájezdu, přivezl mi ho, toho si velmi vážím. Pak mám jeden od borce z Bílé Lhoty a ten je v ořechu,“ vypráví Stanislav Dostál, který na přelomu aktuálního a minulého roku vystavoval současně na několika místech Moravy. Betlémy pak pochází ze všech možných koutů Čech a Moravy. V jeho sbírce nechybí dokonce ani Konický betlém.

Jak ale sám říká, hodně dá i na rarity. A jako nadšený sběratel už se setkal s mnohými. Betlémy, to totiž zdaleka nejsou jen klasické rodiny, svatá rodina nebo tři mudrcové. „Je třeba takzvaný muklovský betlém, protože ho namaloval vězeň v uranových dolech. Místo hesla ‚Pokoj lidem dobré vůle‘ tam dal nápis ‚Celu lidem dobré vůle‘,“ usmívá se Stanislav Dostál. Do betlémů dokonce autoři včlenili i své politické názory. „Jeden zajímavý betlém poté namaloval také Cyril Bouda. Chtěl se trochu pomstít komunistům, tak tam namaloval postavy pražského jara. Takže v Josefovi poznáte Dubčeka a Marii tam představuje Marta Kubišová, Kriegl nese pytel brambor a Čestmír Císař zase královskou korunu. Vyšlo to tehdy ve Sluníčku,“ směje se sběratel raritě. Díky manželce pak má známé i v husitské církvi. A právě k výstavě v jednom z jejích chrámů se pojí také další mistrovský kousek. „Neodvážil jsem se tam dát betlém od Petra Urbana, tvůrce Pivrnce. Namaloval to a pojal tak, že k Ježíškovi jdou děvuchy jak vystřižené z E55. Má tam taky Švejka, jeden ze tří králů jede na velbloudovi a v hrbu má pípu na pivo,“ říká. Nakonec ho ale přesvědčila sama duchovní a tento exponát podle něj v Rychvaldě zapůsobil nejvíce.