Devátá hodina velikonočního pondělí, které připadlo na 10. dubna, už je pryč, u úřadu městyse mrtvo. Nic nenasvědčuje tomu, že by odtud měli vyrážet na pomlázku členové souboru, a navíc v krojích. Pouze jedna žena v kroji postává u povozu a nedaleko stojících koní. Večerník brzy zjistí, že je to Vendula, tedy Wendy. Co ale to zpoždění? Mělo se vyrážet v devět. „To víte, ještě za několika lidmi jeli auty. Tak se někde zdrželi,“ omlouvá koledníky v krojích. Brzy volá osádce jednoho z aut, kde vězí.

Za chvíli se ale dočkáme příjezdu půltuctu aut. Kočímu se starostou městyse Karlem Labonkem se záhy podařilo zapřáhnout koně. Stačí dozdobit povoz větvičkami zlatého deště a vše je připraveno. „Jdu otestovat ty schody,“ oznámí jeden z folkloristů, po něm se na kočár nahrnou všichni ostatní. Následuje čestné kolečko kolem kostela a tradá na první zastávku. Zde nechybí nic: kroje, zpěv, hudba a dokonce tanec – tanečníci Zbyněk s Wendy si vystačí s vjezdem k domu a už válí. „To sis nějak spletl pohlaví, ne?“ ohradí se se smíchem právě Zbyněk, když mu na zadnici přistane kocar.

„Zbyňo, nějak se potíš,“ zní pak z publika poté, co jsou tanečníci ujištěni, že má píseň „jen“ šestnáct slok. Hned vedle zmerčí souboráci dvě ženy a jdou do akce. „To musíte pořádně bouchat, aby bylo pivo za patnáct!“ říká muž, který pak ostatním připomene, že právě vyplatili kocarem hospodskou.

Nato se jde rovnou do domu. I přes protesty, že se tam všichni ani nemohou vejít, jde se. Dokonce padne návrh vzít s sebou i koně. To naštěstí ostatní zamítnou, a tak se spokojí alespoň s kapelou. Zatímco se tedy v jedné místnosti hoduje, vedle se vyhrává. „Chcete růžovou nebo oranžovou?“ ptá se hostitelka na pentle. „Podprsenku.“ zní odpověď. „No co, však se ptá na barvu, ne?“ brání se se smíchem koledník. Prádlo skutečně hned na druhé zastávce kocar ozdobí. Hned se rozjíždí další kolečko tance, slivovice a domácích dobrot. Je libo řízečky? Nebo raději uzeniny? V tu chvíli spustí zpěv. A píseň nemůže být vybraná lépe. „Když jste nás pozvale, tož nás tady mějte. Me od vás nepodem, až nás veženete,“ zazní od přítomných, zatímco tanečníci vzali dívky dokola.

Prostě v Kralicích bylo minulé pondělí pořádně veselo. A tak to má na Velikonoce být.