V obou obcích vsadili v pátek na hudební program spojený s prohlídkami kostelů. V Kostelci se lidé mohli podívat rovněž na věž a do sakristie, v Určicích se vydat na prohlídku varhan a věže a také výstavu liturgických předmětů a rouch v sakristii.
Kostel sv. Jakuba staršího v Kostelci na Hané otevřel své brány v 16 hodin, kdy byl pro návštěvníky připraven koncert dětí z místní pobočky ZUŠ Plumlov. Od 17,30 hodin se konala mše svatá, kterou celebroval P. Josef Mikulášek. Lidé si mohli poslechnout slavnostní zvonění zvonů, podívat se na věž kostela a také si užít koncert prostějovského sboru Nota Bene. „Jsme v Kostelci náplava, nikdy jsme tu nebyli. Ale známe sbor Nota Bene, ten jsme si nemohli nechat ujít. Výstup na věž s komentovanou prohlídkou byl pak tou třešničkou na dortu,“ liboval si mladý manželský pár.
Nový kostel sv. Jakuba Staršího byl dokončen a slavnostně vysvěcen 18. října 1772 olomouckým světícím biskupem Václavem, svobodným pánem z Freinfelsu. Věž byla dostavěna až r. 1848. Architektonický návrh pochází od knížecího lichtenštejnského stavitele Antonia Martinelliho z Lucy.
I kostel sv. Jana Křtitele v Určicích nabídl koncert, tentokrát pěveckého sboru Jablůňka ZŠ a MŠ z Určic, saxofonistů Daniely a Ivana Pankivových a sólistky Anny Dostálové. Na koncert přišly celé rodiny, zejména ty, jejichž potomci absolvovali vystoupení. „Jsme tu celá rodina, naše malá si to moc užila. Už jen vybrat správné šaty byla otázka týdnů,“ sdělila Večerníku babička jedné z malých zpěvaček.
Určický kostel je svým způsobem unikát. Jeho věž pocházející z 15. století totiž není spojena s kostelem. Významným způsoben do jeho osudu zasáhla Kateřina z Kravař, která kostelu věnovala velké pozemky, jež měly zabezpečit soběstačnost zdejší církevní obce. Kromě pozemků věnovala velké množství liturgických předmětů. Podle přání měla být Kateřina v určickém kostele pohřbena, její ostatky ale pravděpodobně dlí buď v rodové hrobce v Prostějově, nebo v Olomouci.
