Okupaci Československa pěti armádami Varšavské smlouvy má velice dobře chronologicky zpracovanou Ústav pro studium totalitních režimů v Praze. Večerník z těchto stručně popsaných událostí vybírá jen část informací, z nichž je zřejmé, že o obsazení Československa bylo rozhodnuto již v úterý 20. srpna v odpoledních hodinách. A hodinu před půlnocí už první cizí vojáci překročili československé hranice... Obsazování země vojáky Sovětského svazu, „východního“ Německa, Polska, Bulharska a Maďarska pak pokračovalo ve středu 21. srpna.
úterý 20. srpna 1968
* 17.00 anonym telefonicky informuje zpravodaje ČTK v Budapešti, že o půlnoci začne vojenské obsazování Československa. Žádá o okamžité předání této informace vojenskému přidělenci zastupitelského úřadu. V 18.10 tuto zprávu předává čs. velvyslanec Púčik do Prahy.
* 20.00 sovětský velvyslanec v USA Anatolij Dobrynin navštěvuje prezidenta Lyndona Bainese Johnsona a informuje jej o nadcházející invazi armád pěti zemí Varšavské smlouvy do Československa. Johnson krátce po tom svolává mimořádné zasedání Rady národní bezpečnosti.
* 21.05 na vojenském letišti v Brně-Tuřanech přistál sovětský speciál Antonov An-24 s dvaceti civilisty v uniformách Aeroflotu, ve skutečnosti se jednalo o příslušníky KGB.
* 21.52 na letiště v Ruzyni přiletěl z Moskvy civilní speciá1 An-12. Letadlo zůstalo stát na stojánce Aeroflotu, nikdo z něj nevystoupil.
* 21.40 československé hranice překročily v prostoru Vejprt dva sovětské tanky a dva obrněné transportéry. Po chvíli se vrátily zpět na území NDR.
* 22.20 na letiště v Ruzyni přilétá speciá1 Il-14 ze Lvova, vystoupilo z něj asi 25 civilistů, kteří po setkání s náčelníkem OPK Ruzyně plk. Stachovským a velitelem letky ministerstva vnitra pplk. Eliášem odjeli do města.
* 23.00 posádka letounu An-12 na Ruzyni požádala o povolení ke spuštění motorů letadla, údajně kvůli provedení motorových zkoušek. Ve skutečnosti motory sloužily jako energetický zdroj pro činnost elektronických naváděcích systémů.
* 23.00 ve stejnou chvíli začalo ze vzduchu i ze země masivní elektronické rušení signá1ů čs. radarových stanovišť. Jeho ozvuky se projevily i na obrazovkách radarů západních zpravodajských služeb
* 23.00 a v tentýž čas vojska pěti zemí Varšavské smlouvy (SSSR, PLR, NDR, MLR a BLR) překročila čs. hranice. Nejsilnější vojenské uskupení složené z divizí Severní skupiny sovětských vojsk v Polsku, 2. polské armády, 38. sovětské armády Příkarpatského vojenského okruhu, 11. gardové tankové armády Pobaltského vojenského okruhu (asi 12 divizí podporovaných jednotkami 4. a 9. letecké armády) postupovalo na Jablonec nad Nisou, Náchod, Hradec Králové, Olomouc, Ostravu a Žilinu. V NDR bylo k invazi připraveno zhruba 9 divizí (sovětská 1. gardová tanková a 20. gardová motostřelecká armáda, východoněmecké 7. tanková a 11. motostřelecká divize a 12. pohraniční brigáda speciálně zřízená pro tuto operaci) podporovaných sovětskou 24. leteckou armádou, které měly postupovat na Prahu, Plzeň a podél jihozápadních hranic ČSSR. Jednotky Jižní skupiny sovětských vojsk posílené o zesílenou 8. maďarskou motostřeleckou divizi (celkem 6-7 divizí) s 36. sovětskou leteckou armádou a maďarskou leteckou jednotkou zahájily postup na Bratislavu a Břeclav. Z prostoru Užhorodu nastupovala část 38. armády doplněná bulharským 12. motostřeleckým plukem ve směru Košice – Banská Bystrica. Počet vojáků prvního sledu, kteří se bezprostředně účastnili invaze, je odhadován na 70 000 mužů a 1 800 tanků z Polska, 35 000 vojáků a 1 300 tanků z NDR, 40 000 vojáků a 1 500 tanků z Maďarska; spolu s nimi přešlo hranice na 20 000 mužů týlních oddílů, speciálních technických útvarů a policie, celkem se jednalo o 160 000 mužů a 4 600 tanků.
Nejen vzpomínky pamětníků a chronologii historických událostí ze srpna 1968 v Prostějově najdete v tištěném vydání PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku, který vychází v pondělí 21. srpna
