S Národním domem v Prostějově to od roku 2020 není dobré. Finanční nesrovnalosti po sobě nechal bývalý ředitel Jiří Hloch, kterého správní rada po ročním působení z funkce odvolala. Následovaly dva roky pod vedením Martina Křupky, během kterých přišla covidová krize, kdy restaurace i kavárna byly téměř nepřetržitě uzavřené, částečně se vydělávalo pouze na pořádání plesů či firemních večírků. Město proto přistoupilo ke změně fungování restaurace, která je nově provozována v rámci organizace Městského divadla, a rozhodlo se zrušit společnost Národní dům. Ta restauraci doposud odděleně vedla. Proto bylo nezbytné, aby zastupitelé a zastupitelky na posledním jednání provedli kroky, které umožní ukončení existence již nepotřebné společnosti. Zároveň se ale v samotném Národním domě opět otevřela zahrádka i restaurace a nyní se začalo opět i plnohodnotně vařit.

Ke zrušení obecně prospěšné společnosti Národní dům bylo ale nezbytné vypořádat dosavadní závazky. Mezi ně patřily i bezúročné půjčky od města. Ty měly být postupně spláceny, jedna z nich až v roce 2025, ale nyní bylo vše nutné vypořádat kvůli ukončení činnosti původní společnosti. Dozorčí rada společnosti v čele s Milošem Sklenkou proto navrhla správní radě zvýšení majetkového vkladu města, aby se tato půjčka mohla vrátit, když už společnost nebude dále existovat.

„V současné době jsou správní radou činěny kroky k ukončení činnosti Národního domu Prostějov o.p.s. a její likvidaci. Účelem je vypořádat majetek zrušené právnické osoby, vyrovnat dluhy věřitelů a naložit s čistým majetkovým zůstatkem, jenž vyplyne právě z této likvidace. Před ní je proto potřeba vyřešit stávající závazky obecně prospěšné společnosti Národní dům vůči statutárnímu městu Prostějov,“ sdělila v návrhu na navýšení majetkového vkladu magistrátu v této společnosti ve výši 3 610 000 korun , první náměstkyně prostějovského primátora Milada Sokolová (ODS spolu s nezávislými osobnostmi města Prostějov), která je zároveň předsedkyní správní rady Národního domu. Právě tato suma peněz totiž byla předmětem půjčky „Národa“ vůči městu.

Jak již Večerník předeslal, město Prostějov v minulých třech letech podpořilo fungování obecně prospěšné společnosti Národní dům několika návratnými finančními výpomocmi. Rovné dva miliony korun na úhradu provozních ztrát během covidového období, dalších 1,5 milionu korun na úhradu nákladů a 110 tisíc korun na nákup pokladen a myčky. „Správní rada dále rozhodla o tom, že v případě poskytnutí mimořádného majetkového vkladu městem Prostějov v požadované výši připadne případný likvidační zůstatek po likvidaci Národního domu pouze statutárnímu městu Prostějov. Jelikož se jedná o návratné finanční výpomoci, které nejde jednoduše prominout, tak na základě doporučení daňových poradců byl zvolen způsob navýšení mimořádného vkladu, a to spoluzakladatelem – statutárním městem Prostějov,“ uvedla Milada Sokolová.

Zastupitelstvo nakonec navýšení majetkového vkladu města v Národním domě schválilo, ovšem bouřlivá diskuse okolo tohoto tématu dala jasně najevo, že komunálním politikům není osud Národního domu lhostejný.

 

Ohlédnutí za R9 jednáním Zastupitelstva statutárního města Prostějov najdete v tištěném vydání PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku, které vyšlo v pondělí 18. září