Dnes je neděle 16.2.2025, svátek slaví Ljuba
Prvním mládětem roku 2025 je roztomilý kotul

Kotulové veverovití se rozhodli, že si své prvenství vezmou nazpět a letos se opět pochlubí prvním mládětem roku narozeným v Zoo Olomouc. „S ranním příchodem do práce jsme zjistili, že tlupa čítá o jednoho člena více. U jedné ze samic přes noc došlo k porodu. Mládě je v pořádku, drží se matky a pobývá s ní pospolu s ostatními členy. I během tohoto počasí mají možnost podívat se ven, což sice příliš nevyužívají, ale i tak je návštěvník ve venkovním výběhu může spatřit,“ uvádí ošetřovatelka Hana Dostálová. Olomoucká zoo chová kotuly od roku 1993 a celkově se v ní narodilo 145 mláďat.

 

Kotulové nemají rádi potravu bohatou na vodu. Často jsou viděni, jak se přebytečné vody zbavují pomocí ocasu, kterým ji vysouší podobně jako utěrkou. Ocas (dosahující délky okolo 40 cm) není oproti ostatním malpovitým primátům chápavý. Kotulové se dorozumívají pestrou škálou zvuků, mezi něž patří i ty evokující ptačí švitoření. Mimo jiné jim ocas slouží k lepšímu udržení rovnováhy ve větvích.

Ve skupinách jsou dominantní samice. Mají přísně stanovenou hierarchii. Na výchově mláďat se podílí i další samice tzv. „tety“. V chovu nemusí být vždy nejúspěšnější samec postavený v hierarchii nejvýše, ale důvod, proč tomu tak je, se doposud nepodařilo odhalit. Skupiny kotulů se zpravidla potkávají u zdroje vody, ale většinou nedochází k žádným atakům. Skupiny se po krátkou dobu mezi sebou zcela tolerují.

Tato malá opice z čeledi malpovitých obývá území Jižní Ameriky, převážně výškově střední část pralesa. Výjimečně se přesunuje do horních pater či na zem. Vyhovují jí oblasti s dostatkem přirozených úkrytů v pralese, bažinách, mangrovech či pampách. Většinovou část dne tráví na stromech hledáním potravy v jejich korunách. Živí se nejrůznějšími plody, květy, hmyzem, nektarem i drobnými obratlovci. Kotulové tvoří až stočlenné tlupy složené převážně ze samic a nedospělých mláďat obojího pohlaví s přísnou hierarchií. Samci se drží bokem a k samicím se přidávají jen v době říje. Mohou žít sympatricky s dalšími druhy novosvětských primátů, nejčastěji s uakari či s malpami. „Samice rodí jediné mládě po půlroční březosti, které po narození nosí nejprve na břiše, poté na svých bedrech. Velmi výjimečně se mohou narodit i dvojčata,“ doplnila Iveta Gronská tisková mluvčí Zoo Olomouc.