Jára Cimrman či Jára da Cimrman (úředně Jaroslav Cimrman) je fiktivní postava univerzálního českého génia, kterou vytvořili Jiří Šebánek a Zdeněk Svěrák. Cimrman se poprvé objevil roku 1966 v pořadu Nealkoholická vinárna U Pavouka v Československém rozhlase jako řidič parního válce a sochař. Ještě téhož roku autoři založili Divadlo Járy Cimrmana, které dodnes uvádí hry přisuzované Cimrmanovi a zároveň zpracovává fiktivní život a dílo člověka popisovaného jako génius a všeuměl. Jára Cimrman má v české kultuře značný ohlas, v roce 2005 dokonce zvítězil v anketě Největší Čech. A svou stopu zanechal i v našem regionu!
Kristýna BOHATOVÁ
Jednu z nich v podobě Povozové zastávky Večerník objevil ve Dzbelu. Český velikán Jára da Cimrman dle nedochovaných zpráv zapomenutých očitých svědků kolem roku 1898 procházel znaven Dzbelem. Na tomto místě ulevil znaveným nohám a usedl na pařez. Chtěl si zastavit koňský povoz, ale neměl sil na sebe upozorňovat, proto na strom u cesty připevnil veliký improvizovaný nápis ZASTÁVKA, aby nemusel stopovat a mohl klidně spát. K večeru kolem jedoucí drožkář vracející se domů uviděl improvizovanou značku, a protože měl strach porušit zákon, o kterém by nevěděl, vyčkal probuzení mistra. Ten se nechal zmateným drožkářem naložit a ulehčil si tak svou strastiplnou pouť. Mistr tedy v těchto místech instaloval první Povozovou zastávku na znamení. Toliko autor díla a majitel přilehlé nemovitosti Pavel Příhoda.
V nedalekém Jesenci je zase Vyhlídková lavička Járy Cimrmana. Dočtete se na ní, že zde Jára Cimrman s největší pravděpodobností při své cestě po Moravě někdy mezi lety 1905–1914 vyplivl či zanechal v jiné formě třešňovou pecku. A tím položil základní pecku nynější třešňové aleje.
Stopy zanechal i na Běleckém Mlýně, kde Léta Páně 1913 pozorujíce koupající se mlynářskou čeládku vynalezl dvoudílné plavky.
A konečně před časem byla instalována Cimrmanova přenosná rozhledna. Umístěna byla na Velký Kosíř 4 419 dm. n. m. Protože je přenosná, na místě samém ji najdete jen občas, bohužel.
