Dne 14. února přišlo v Zoo Olomouc na svět mládě mravenečníka čtyřprstého. Bylo slabé a neduživé, jeho další osud nejistý, avšak naděje na jeho přežití přetrvávala. Postupem času mládě začalo přibírat na váze a s přispěním péče matky se k němu mohl vypravit fotograf zahrady coby k životaschopnému jedinci. „S jistotou již můžeme konstatovat, že se jedná o samečka, jehož dnešní vážení ukázalo 1,1 kilogramu,“ uvedla ošetřovatelka Hana Dostálová.
„Od doby, kdy mravenečníky v olomoucké zoo chovají pospolu s lenochody, bývají matka s mládětem z výběhu pokaždé přesunuti do prostoru, který mají pouze pro sebe. Děje se tak z důvodu snížení případných rizik pro chvíli, kdy by se mládě mohlo k lenochodovi přiblížit natolik, že by mu jeho nechtěná neobratnost způsobila nějakou újmu. Neméně důležité je i zachování klidu jak pro kojící samici, tak pro mládě samotné,“ doplnila ošetřovatelka.
Zoo Olomouc s chovem započala v roce 2003 díky prvnímu páru dovezenému do ČR. Na území České a Slovenské republiky patří k jedněm z mála chovatelů, kterým se daří mravenečníka čtyřprstého úspěšně rozmnožovat. K dnešnímu dni se zde narodilo již 21 mláďat.
Stromoví mravenečníci se ve volné přírodě vyskytují běžně, avšak jejich odchov v péči člověka je problematický. Důvod obtížného odchovu mravenečníků se přičítá nepřítomnosti termitů v potravě. Na krmení jim v zahradě podáváme kaši, kterou tvoří jemně namleté maso s vejci, banány, kvalitními granulemi pro psy bez lepku, minerály a vitamíny. Trávicí funkci podporujeme rašelinou. Další důvod, proč se mravenečníky v zajetí nemusí dařit rozmnožovat, může být i sestavení chovného páru a vytvoření vhodných podmínek panujících v tropických pralesích. Mravenečníci si při získávání potravy pomáhají lepkavým jazykem. Denně sežerou až 15 tisíc mravenců a termitů. Spolu s nimi spolykají kamínky a písek, kterými v žaludku s pomocí žaludečních šťáv rozmělňují mravence, a tím podporují trávení.
