Arnošt Mrtvý se narodil 12. ledna 1916 v Hrdibořicích jako šesté z devíti dětí. Jeho láskou bylo létání, které ho přivedlo do Hanáckého aeroklubu. Absolvoval olomouckou pilotní školu a jako mnoho českých letců emigroval po okupaci Československa do Francie. Vstoupil sice do francouzského letectva, ale po rychlé kapitulaci odešel do Anglie, kde se přidal k RAF. V rámci oslav 80. výročí konce druhé světové války se na televizní obrazovky vrátil Svěrákův film Tmavomodrý svět. V něm hraje David Novotný Bedřicha Mrtvého. Jeho předloha ale neměla s filmovou osobností téměř nic společného.
Anglie si našich pilotů velmi vážila nejen pro dokonalý výcvik, ale i pro odvahu, již mnozí z nich projevili při obraně Francie. Postupem času byla vytvořena 310., 312. a 313. česká stíhací peruť. Do té poslední byl začleněn i Arnošt Mrtvý.
Při jednom z mnoha útoků na letiště Morlaix se mu stala první nebezpečná událost. Arnošt Mrtvý vrazil v nízkém přeletu do telefonního sloupu, který mu poškodil motor, vrtuli, přesekl olejové chlazení a zasekl se do křídla jeho letounu Spitfire. Mrtvý přesto zvládl přeletět kanál La Manche, a navíc i se sloupem v křídle bezpečně přistát.
Seržant Mrtvý měl ještě jednu nehodu, když po poruše klapek narazil do vozidla na anglickém letišti. Pilotovi se nic nestalo, ale řidič a spolujezdec zahynuli. To už se ale blížil Mrtvého poslední let.
Několik kilometrů severně od Bruselu na spojenecké stroje zaútočila obávaná letadla Fw-190. Spitfire Arnošta Mrtvého byl napaden a sestřelen stíhačkou Wolfganga Neue. Neu byl elitní pilot německé Luftwaffe a stíhací eso. Spitfire Mrtvého byl jeho dvanáctý a poslední sestřel války. Mrtvému se podařilo letoun opustit, avšak při klesání na svém padáku byl zastřelen německými vojáky. Je pohřben na hřbitově Schoonselhof v Antverpách. Jeho jméno je uvedeno na pomníku padlých letců, členů Hanáckého aeroklubu na olomouckém vojenském hřbitově, na pomníku čs. letců padlých ve II. světové válce na hřbitově v Brněnské ulici v Prostějově a na pamětní desce obětem 1. a 2. světové války v Hrdibořicích.
Soukromý život
Arnošt Mrtvý se v Anglii v roce 1941 oženil. Vzal si Češku, které se jako jedné z posledních podařilo okupovanou zemi opustit. Marie Mrtvá na válečná léta vzpomínala s nostalgií a hrdostí: „Byla to zlá doba, Anglie byla víceméně bezbranná, nebyly zbraně, jídlo, země byla dva roky systematicky bombardovaná. Lidé však neztráceli naději, chovali se fantasticky. Některé nálety jsem prožila v Londýně a mohu říci, že dnes bych reagovala úplně jinak. Zřejmě to bylo moje mládí, jež mi dovolilo sledovat padající bomby a sebrat z chodníku úlomek šrapnelu.“
Do Československa se paní Marie vrátila v říjnu 1946. Pocházela od Českých Budějovic, do Hrdibořic se ale přijela seznámit s manželovou rodinou a zůstala. „Moc bych si přála, aby se Arnošt dožil konce války a my mohli v klidu žít normální život. I když je otázka, jak normální by byl vzhledem k tomu, kolik jeho spolubojovníků, kteří přežili válku, nepřežilo teror padesátých let.“
Všechny památky na svého muže věnovala Marie Mrtvá Muzeu vojenské historie.
Warrant Officer – praporčík Arnošt Mrtvý byl in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka. Čest jeho památce.
