Po několika letech se do olomoucké zoo vrátili gepardi. V rámci mezinárodního chovného programu dorazily dvě mladé samice ze Zoo Varšava, které pocházejí ze čtyřčat. Zbývající dvě zůstávají v Polsku. „Transport proběhl hladce a samice si postupně zvykají na nové prostředí v karanténě. Po nezbytných vyšetřeních a adaptaci je začneme seznamovat s naším samcem, který už je netrpělivě vyhlíží,“ uvedla zooložka Jitka Vokurková.
Zoo Olomouc chová gepardy štíhlé od roku 1999 a za tu dobu se zde podařilo odchovat už 12 mláďat. Ve volné přírodě se však tyto výjimečné šelmy dostaly na pokraj přežití – jejich počet klesl pod 7500 jedinců. Největší hrozbou je ztráta přirozeného prostředí, lidská činnost a nelegální obchod se zvířaty. Gepard štíhlý je dnes nejohroženější kočkou Afriky.
Gepard je známý svou ohromující rychlostí – při sprintu může dosáhnout až 110 km/h. Běží přitom až sedmimetrovými skoky a rovnováhu udržuje pomocí dlouhého ocasu. Tento výkon však dokáže udržet jen asi 20 vteřin – běh ho rychle vyčerpá a přehřívá. Díky své mrštnosti a schopnosti akcelerovat je jedním z nejefektivnějších lovců mezi šelmami. Až 40 procent jeho útoků končí úspěšně. Loví především gazely, malé antilopy nebo zajíce. Kořist si zpravidla odtáhne do křoví, kde ji nerušeně konzumuje. Je zároveň velmi náročný na kvalitu masa – patří k nejnáročnějším strávníkům mezi šelmami.
Typickým gepardím znakem jsou černé pruhy táhnoucí se z koutku oka až k tlamě, proto je někdy nazýván coby „kočka, která pláče“. Tyto značky pomáhají odrážet záři slunce. Pokud si přejeme gepardy v zajetí rozmnožovat, je potřeba, aby do doby, než k tomuto záměru dojde, měli „oddělené ložnice“, a to do té míry, že by se případný pár neměl vnímat ani akusticky, ani teritoriálně. Nesmí se slyšet, vidět, cítit. Jinak se mohou považovat za sourozence a nepáří se.
