Tramtadatadatadam... Kdo by ten zvuk nepamatoval. Splašená trsátka, Modrofuk, Bakeliťák, Pryskyřičník pádivý – to je jen několik přezdívek autíčka, které v někdejší Německé demokratické republice dostalo název Trabant neboli souputník. Dnes už patří mezi veterány a stal se jakousi legendou socialistických aut. Majitelé bakeliťáků, ale i dalších vozů z produkce koncernu Ifa si dali po roce rande v plumlovském kempu Žralok.
Čekalo je setkání plné zábavy a soutěží, nechyběla ani tradiční spanilá jízda. Na sraz se mimo „trabi" v nejrůznějších barvách a úpravách dostavily také wartburgy, barkasy a multicar. „Mezi lety 1963–1990 se ve cvikovské továrně vyrobilo 2 841 590 Trabantů 601 všech verzí. Poslední opustil montážní halu 25. července 1990. Sehnat dnes auto v dobrém stavu je už docela problém, a navíc nákladný. Naštěstí je pořád dost dílů a tohle auto si zručný člověk v pohodě opraví sám. Jednoduchý motůrek, jak kafemlejnek," nechal se slyšet pro Večerník jeden z hrdých majitelů. Karoserie lehounkého dvoutaktu je podle jeho slov vyrobena z duroplastu, což byl materiál sestávající ze syntetických pryskyřic a bavlněného odpadu. I proto ten pryskyřičník.
Zatímco v sobotu ráno se kolona vydala na spanilou jízdu do Muzea letecké a pozemní techniky ve Vyškově, odpoledne zájemce čekaly nejrůznější soutěže jako jízda zručnosti. „Trabant má výborný rejd, v jízdě zručnosti nebo mezi kužely nemá konkurenci. Bodovaly i v regulérních závodech, samozřejmě ve svých třídách. Němci jim říkali ‚Rennpappe‘ – závodní lepenka," doplnil Milan, který na sraz přijel ze Slovenska.
Nechyběla ani jízda na Podhradském rybníku, kterou zájemci mohli absolvovat za volantem žlutého Trabititaniku.
Výtěžek srazu tentokrát ifáci věnovali spolku, který pečuje o nechtěné, zraněné a nemocné kočky.
