Na návštěvu do rodné obce zavítala v pátek dvojice žen. Té jedné je přes 70 let, je veselá a empatická. Té druhé je přes 40, je krásná, od narození bojuje s dětskou mozkovou obrnou a je na vozíku.
Lída a Maruška Harcubovy přesto procestovaly více než 40 zemí světa a o své zážitky se pravidelně dělí jak na webu, tak na besedách. Jednu z nich absolvovaly právě ve Skalce.
Už od narození to měla Maruška těžké. Na svět přišla v šestém měsíci, měřila 36 centimetrů a vážila kilo dvacet. Když drobounké děvčátko nesedalo, nelezlo, ani se nepokoušelo postavit, lékaři maminku Lídu uklidňovali s tím, že je pouze opožděná. Jenže nebyla. Konečná diagnóza byla nejtěžší forma dětské mozkové obrny, spastická kvadruparéza, což je ochrnutí všech čtyř končetin. Holky absolvovaly rehabilitační pobyty v Motole, učení se reflexní Vojtovy metody, první čtyři operace. Navštívily všemožné léčitelé, zkoušely akupresuru, baňkování, homeopatika, jógu, hypoterapii, lázně... Zlom nastal, když Marušce vypadl kyčelní kloub z jamky a skončila na operačním sále nemocnice v Motole. Během čtyř měsíců ji operovali třikrát. Drobná desetiletá holčička zažila tolik bolesti, že už nechtěla žít. Už se nesmála, jen zvracela a zvracela a v očích jí vyhasínal oheň. Tehdy se Lída rozhodla, že jestli dcera tohle utrpění přežije, vše bude jinak.
Povedlo se. Maruška celý svůj život žije v závislosti na druhých, a přesto se na našich cestách cítí jako zdravý, schopný, asertivní a sebevědomý člověk. „Snažím se, aby tato křehká a zranitelná bytost mohla mít důstojný a plnohodnotný život. A má...," říká Lída.
Více se dočtete v tištěném vydání
