Kočkodani, nejrychleji běhající primáti planety, se sice s dlouholetým členem své skupiny v olomoucké zoo rozloučili, neboť měl ve skupině svou dceru, ale velmi záhy mohli přivítat samce dalšího. „Došlo k výměně samců se spřátelenou Zoo Hluboká. Aniž by nově přicestovalý 11letý samec z Makedonie cokoliv sliboval, věříme, že bude nadějí našeho chovu a návštěvníci se dočkají pohledu na mláďata. Podle všeho to vypadá slibně, neboť jsme zaznamenali již první pokusy o páření,“ uvádí zooložka Jitka Vokurková.
Zoo Olomouc chovala kočkodany husarské už na počátku 70. let. V novodobé historii pak od roku 2003. Teprve tato skupina se začala rozmnožovat. Počet narozených mláďat dosáhl počtu 23.
Kočkodan husarský je nejrychleji běhajícím primátem, pobíhá po čtyřech, dokáže vyvinout rychlost až 55 km/h. Za den zvládne tento vytrvalý turista při svém putování za potravou zdolat až 25 km. Přestože je tento druh přizpůsoben k rychlému běhu, většinu času tráví na zemi, ale s ohledem na svou bezpečnost na noc vyhledává stromy, po nichž dokáže velmi dobře šplhat, hlavně v případě ohrožení. Ve skupině bývají kočkodani většinou pohromadě, nebo se musí alespoň vidět. Skupiny jsou převážně složené z 9–40 jedinců. Vždy je tam jeden dospělý alfa samec, ale mnohdy se stává, že některé samice chodí na zálety za jinými samci. Alfa samec si své postavení ve skupině musí každoročně bojem obhájit. Dochází i k tomu, že se jednotlivé skupiny mohou spojit a dočasně tak vytvořit tlupu, která může být složena až ze 100 jedinců. Matka mívá jen 1 mládě, které nosí asi 1/2 roku na sobě. Mládě dospívá ve 4–5 letech. Samci váží okolo 13 kg, samičky asi 7,5 kg.
Původ českého jména této starosvětské opice pochází z překladu německého pojmenování „Meerkatze" (mořská kočka). Německý název se vysvětloval jako kočka, kterou námořníci převezli přes moře. Bílé štětičky u uší a bílý knírek připomínají husarského vojáka, což vysvětluje jeho druhové jméno.
