Někdo je velký spáč, jinému stačí doslova pár hodin. Nicméně se všeobecně říká, že ideál se pohybuje okolo 8 hodin spánku denně. Ale věděli jste, že potřeba spánku se během věku mění? Dá se říct, že každá životní etapa klade na naše tělo i mysl jiné nároky, a proto se mění i to, kolik spánku potřebujeme.
Jak potvrzuje například studie z roku 2018, u nejmenších dětí jde hlavně o intenzivní růst a vývoj mozku, které se bez dlouhého a pravidelného spánku neobejdou. Spánek je v dětství doslova „stavebním kamenem“ zdraví, protože podporuje správný rozvoj nervových spojů a ukládání nových zkušeností. V období dospívání zase vyžadují hodně spánku hormonální změny.
Dospělí se potýkají spíše s vlivem životního stylu, kdy se snaží skloubit práci, rodinu, koníčky a výsledkem může být méně spánku, než by chtěli.
U seniorů pak přichází změny – postupně klesá tvorba melatoninu, hormonu spánku, a jejich spánek bývá lehčí a více přerušovaný. Starší lidé se častěji budí během noci a odpočinek dohánějí krátkými zdřímnutími přes den.
Ideální počet hodin spánku dle věku
Děti a teenageři (do 18 let): Podle věku potřebují 9–12 hodin. Dětský organismus roste, vytváří nové nervové spoje a ukládá obrovské množství informací. Bez dostatku spánku se to neobejde.
20 let: Optimálních je 7–9 hodin. V tomto věku už tělo tolik neroste, ale spánek je zásadní pro učení, paměť a duševní pohodu.
30 let: Stále 7–9 hodin. V tomto období lidé často pečují o děti a intenzivně pracují, takže spánku můžou mít méně. To ale není vhodné. Kdo spí pravidelně méně než 6 hodin, riskuje zdravotní komplikace.
40 let: Ideálních je 7–8 hodin. Po čtyřicítce klesá kvalita hlubokého spánku, proto je důležité dodržovat pravidelnou spánkovou rutinu, která usnadňuje usínání a kvalitní spánek.
50 let: I zde je optimem stále 7 hodin. Výzkumy ukazují, že právě kolem padesátky se častěji objevují potíže s nespavostí a přerušovaným spánkem.
60 let: Potřeba spánku se snižuje pod 7 hodin. Delší nebo kratší spaní je podle studií spojováno se zhoršením paměti a psychického zdraví.
70 a více let: Obvykle 5–6 hodin, často rozdělených do nočního spánku a krátkého odpočinku během dne. Spánek bývá lehčí, snadno narušitelný.
Co způsobuje dlouhodobý spánkový deficit
Současná doba nahrává tomu, že spánku věnujeme méně času, než bychom fyziologicky měli. Dlouhodobé nevyspání má zdravotní následky prokázané mnoha studiemi. Lidé, kteří spí pravidelně méně než 6 hodin, mají vyšší riziko obezity, cukrovky, vysokého krevního tlaku i nemocí srdce. Spánek ovlivňuje také imunitu, takže nedostatek znamená častější nachlazení a pomalejší hojení. A nesmíme zapomenout na psychiku. Úzkosti, deprese nebo podrážděnost jsou s chronickým nevyspáním úzce spojené. Kromě toho trpí i náš mozek. Výsledkem je horší soustředění a pomalejší reakce.
Spaní déle než 9 hodin je podezřelé
Také podezřele dlouhé vyspávání může být varovným signálem. Pokud člověk potřebuje pravidelně 9–10 hodin a více, je dobré zpozornět. Odborníci varují, že za tím může stát skrytá deprese, hormonální potíže, poruchy štítné žlázy nebo jiné onemocnění.
Výzkumy u starších lidí ukazují, že nadměrné spaní bývá spojeno s horší pamětí a rychlejším kognitivním úpadkem. Často nejde o skutečný „delší spánek“, ale o roztříštěný spánkový cyklus, kdy člověk tráví v posteli hodně času, ale spánek není kvalitní.
Pokud spíte více než 9 hodin, a přesto se cítíte unavení, je namístě poradit se s lékařem. Může jít o signál, že se tělo potýká se skrytým zdravotním problémem.
Servis nejen pro muže najdete v tištěném vydání ze dne 27. října 2025
