V sobotu 8. listopadu 2025 vyrostla u Bousína-Repech Alej svobody. Osmdesát let poté, co se lidé z Drahanské vrchoviny začali vracet do domovů po nuceném vystěhování, 300 dobrovolníků vysadilo 100 stromů – živou připomínku dramatických událostí v historii obcí Drahanska a hrdinství předků, kteří se dokázali vrátit a obnovit vesnice i život v nich. Třiatřicet stromů nese jména 33 vysídlených vesnic. Zbývající stromy vysadili potomci pro svoje vystěhované předky. Akce je součástí celoročního festivalu Nezlomné Drahansko: Domov v nás.
Živá paměť v krajině
Sázelo se od rozhledny Kopaninka směrem k Bousínu. „Počasí naštěstí dopoledne ještě vydrželo, v jednu hodinu jsme měli všechny stromy zasázeny. Byla to obrovská akce. Lidé byli velmi srdeční, bylo vidět, jak sází stromy s láskou ke svým rodinám a pro další generace. Přijeli z celé republiky. Po zasazení stromů jsme všichni napsali na ten svůj vzkaz na dřevěnou tabulku. Když se dnes projdete po aleji, můžete se zastavit u každého z nich a přečíst si poselství a vzkazy plné úcty k předkům, ke svobodě a k rodinám," říká jedna z organizátorek, bousínská místostarostka Dana Minxová. Její dcery mají také svůj strom. „Napsaly na cedulku: ‚Zasadily jsme kořeny našich rodin‘," doplnila. Celým odpolednem provázel Vladimír Kořen, zpívaly děti ze školy z Drahan, promluvil např. ministr zemědělství, náměstkyně hejtmana, ředitel Nadace partnerství atd.
Dokument Vystěhování obcí Drahanska 1940–1945
Součástí programu byla předpremiéra dokumentárního filmu „Vystěhování obcí Drahanska 1940–1945“, který připravila historička Dana Vedra z Moravského zemského muzea v Brně. Snímek přináší svědectví pamětníků a archivní materiály o vysídlení více než 17 tisíc lidí z 33 vesnic, o návratech i obnově života po válce. „Příběh Drahanska je příběhem vykořenění i návratu. V dokumentu necháváme promluvit pamětníky, aby dnešní generace slyšela, co znamenalo během několika měsíců ztratit domov,“ vysvětlila Vedra.
Festival Nezlomné Drahansko: Domov v nás
Výsadba byla součástí celoročního festivalu připomínajícího 80 let od návratu do obcí vysídlených během druhé světové války. V letech 1940–1945 museli obyvatelé z 33 vesnic opustit domovy kvůli rozšíření vojenského výcvikového prostoru. Po válce se většina z nich vrátila a navzdory nedostatku všeho znovu oživila všechny vesnice, i velmi zničené. „Festival není jen o minulosti. Je o vděčnosti a uvědomění si, že domov a svoboda nejsou samozřejmost. Chceme poděkovat našim předkům za odvahu k návratu, za houževnatost při obnově poničených vesnic a života v nich a za poselství, že domov není místo, ale vztah, který nelze zničit,“ říká iniciátorka festivalu Marie Horáková ze spolku Barvínek. „Bousín si nese hlubokou stopu válečného vysídlení. Polovina původních obyvatel se už do vesnice po válce nevrátila, třetina domů nebyla obnovena. Alej u nás nebude jen novým stínem u cesty, bude to místo, kam se rodiny z celého okolního regionu mohou vracet, aby věděly, kde mají kořeny,“ doplňuje Monika Tmé, starostka Bousína.
Kdo za tím stojí
Festival pořádá obec Bousín a spolek Barvínek ve spolupráci s Chalupou u Šrámků v Bousíně, pamětníky, místními školami a institucemi. Odbornou záštitu zajišťuje Moravské zemské muzeum v Brně. Výsadbu Aleje svobody finanční podpořila Nadace Partnerství v rámci programu Sázíme budoucnost. Odpolední program pak podpořila Nadace Via a Česká spořitelna v rámci společného programu Dokážeme víc.
