S chovem zoborožců malajských (Anthracoceros malayanus), někdy zvaných také tmavých, začala olomoucká zoo v roce 2002. Všechna vylíhlá mláďata však uhynula ve velmi raném věku. „Dvě letošní jsou prvním úspěšným odchovem za 23 let jejich chovu. Úspěch podtrhuje skutečnost, že mláďata tohoto zranitelného druhu zoborožce se dle evidenčního systému ZIMS v posledních 12 měsících vylíhla pouze ve třech dalších zoo na světě,“ uvádí Jan Kirner, kurátor ptáků.
Když chovatelé na začátku června pozorovali, že samec krmí samici a začínají zazdívat vletový otvor do dutiny, ani by si nepomysleli, že o čtyři měsíce později budou prezentovat první úspěšný odchov tohoto druhu pro Zoo Olomouc. Dvě mláďata již překonala kritické období a návštěvníci je mohou spatřit ve voliérách na tzv. vrstevnicové cestě.
Odchov zoborožců je náročný běh na dlouhou trať hned z několika důvodů. Nejprve v sobě musí oba ptáci najít zalíbení. I když si padnou do oka, není zdaleka vyhráno. Hnízdění začíná zazdíváním vletového otvoru do dutiny simulující přirozenou dutinu stromu. Když přijde na výběr správného „bytu“, bývají zoborožčí samice velmi vybíravé. Pokud jde vše tak, jak má, po několika dnech se v něm samice kompletně zazdí. Letos se tak stalo 16. června. Ponechána zůstala pouze malá škvíra, kterou samec samici po další více než tři měsíce krmil. Toto dobrovolné „vězení“ je obranou proti predátorům. Po 17 dnech se objevila dvě snesená vejce, jež poctivě zahřívala. 25. července zaznamenali chovatelé pípání mláděte. A za týden bylo objeveno i druhé! To se samec teprve musel začít ohánět. Krmení dalších dvou rychle rostoucích hladových krků se ale zhostil příkladně. V září již byla mláďata zcela opeřená a zbývalo už jediné – rozbití „zdi“, která je doposud oddělovala od okolního světa, a opuštění dutiny. „Všichni čtyři zoborožci spokojeně seděli na bidle, rodiče se vůči mláďatům chovají dokonce obranářsky. Tímto můžeme odchov považovat za úspěšně zakončený," uvedla mluvčí zahrady Iveta Gronská.
