Každá žena chce něčím zaujmout, každá se chce líbit. A většina z nich k tomu umí dobře využít i své přednosti. Dokonalým příkladem dívky, která už přes 150 let svádí muže nejen rozpustilými pramínky svých nazrzlých vlasů je Josefína. Jedno z nejznámějších děl českého malířství 19. století mohou lidé nově obdivovat na zámku v Čechách pod Kosířem. Zřejmě nejslavnější obraz Josefa Mánesa zde mohli návštěvníci poprvé spatřit příznačně 1. května, kdy se tu slavil Svátek lásky.
Zámek v Čechách pod Kosířem se letos připomíná nejen 10 let od svého znovuotevření, ale také 10 let spolupráce s pražskou Národní galerií. Při této příležitosti se podařilo z hlavního města na Hanou zapůjčit jeden z nejslavnějších i nejdražších českých obrazů. „Vnímám to jako vyvrcholení naší dlouhodobé spolupráce s Národní galerií, Josefína byla nedávno zrestaurovaná, je tedy v perfektním stavu. Snad se v něm do Prahy také vrátí a snad nám ho tady nikdo neukradne,“ doufá kastelán zámku Martin Váňa.
Kdo je Josefína?
Dílo, které bylo na Moravě naposledy vystaveno před více než padesáti lety, patří k nejdiskutovanějším obrazům českého umění. Nejednoznačná identita zobrazené ženy i jemně erotický náboj z něj činí obraz, který nepřestává fascinovat odborníky i veřejnost.
„Jiří Karásek ze Lvovic Josefínu považoval za Františku Štovíčkovou, služebnou, která byla matkou Mánesovy dcery Josefiny, ale objevovaly se i jiné možnosti. Nepochybné je, že Mánes pracoval podle živého modelu, a víme také, že obdivoval plátna renesančních mistrů, například Tiziana či Palmy il Vecchia, kterými se mohl inspirovat,“ nastínila ředitelka Sbírky moderního umění Národní galerie Praha Veronika Hulíková.
Starý příběh
V případě zámku v Čechách pod Kosířem se jedná o skutečně mimořádnou událost. „Nejde jen o výstavu obrazu, ale o setkání s příběhem, který se vypráví už více než 150 let,“ zdůraznil Martin Váňa s tím, že obraz bude na zámku vystaven do letošního 20. září.
Aktuální zápůjčka obrazu Josefina není prvním představením vrcholné tvorby Josefa Mánesa na zámku. Pravidelní návštěvníci si mohou pamatovat i předchozí prezentace jeho slavných děl Červené paraplíčko, Švadlenka nebo Utonulý. Každý z nich má svůj silný příběh propojený s pohnutým životním osudem Josefa Mánesa, který část svého života na zámku pobýval a byl blízkým přítelem šlechtického rodu Silva Tarouca.
Rozvoj má pokračovat
Výstava obrazu tak zapadá do koncepce nebývalého rozvoje, kterým za poslední dekádu prošla turistická dominanta našeho regionu. A ten by měl postupovat i nadále. „Zámek nyní považujeme za zrekonstruovaný zhruba ze dvou pětin, budeme se snažit, aby za tři roky byl opravený z pěti pětin,“ přislíbil ředitel Vlastivědného muzea v Olomouci Jakub Ráliš.
