Kamil Sedláček se narodil před sto lety v Třebíči. Svým životem a prací byl však spjatý s Prostějovem. Měl neuvěřitelný talent na jazyky, už na střední škole sestavil Praktickou konverzaci na cesty v 10ti jazycích. Jeho osudem na nelehké životní cestě se mu však stala tibetština.
Kamil Sedláček se narodil 7. 7. 1926 v Třebíči, kde absolvoval obchodní akademii. V letech 1946–1952 studoval finance, angličtinu a ruštinu na Vysoké škole obchodní v Praze a pokračoval jazykovědnými studiemi na FF UK. V roce 1968 obhájil v Orientálním ústavu ČSAV kandidaturu věd v moderní tibetské filologii.
Už na střední škole udivoval spolužáky svými znalostmi jazyků. Sestavil rukopisnou práci Praktická konverzace na cesty v 10ti jazycích. S oblibou četl cestopisy Karla Maye a učil se zpaměti cizojazyčné výrazy a arabsky znějící věty. Aby slovům rozuměl, začal si pořizovat učebnice a slovníčky arabštiny, turečtiny a perštiny, později i čínštiny a japonštiny.
Jeho vědeckým a badatelským zájmem se koncem 2. světové války stala tibetština. Tehdy ho zcela učarovalo tibetské písmo dbu-čan. Navázal písemný kontakt se School of Oriental and African Studies při londýnské univerzitě, kde získal slovníky a učebnice.
Jeho životní a profesní dráha ovšem nebyla lehká. V polovině padesátých let pracoval jako soustružník v Sigmě Lutín. Stálé zaměstnání dostal až od roku 1978 jako překladatel technické dokumentace z ruštiny, angličtiny, němčiny a mongolštiny pro společnost Intergeo. V letech 1991–2007 působil také jako soudní tlumočník z mnoha jazyků u Krajského soudu v Brně.
Své práce uveřejňoval a publikoval v angličtině a němčině v zahraničí. Jeho první vědecká práce byla Učebnice dnešní tibetštiny z roku 1956, kterou autor věnoval londýnské School of Oriental and African Studies. Dalším významným dílem je dvoudílná učebnice moderní spisovné tibetštiny Tibetan newspaper reader vydaná v roce 1972 v Lipsku. Dodnes se podle ní přednáší spisovná tibetština na předních světových univerzitách.
V roce 1981 Sedláček navštívil Mongolskou akademii věd a klášter Gandantegčinlen v Ulaanbataru, aby mnichům osobně tuto knihu doručil. Byl členem prestižních ústavů: Královské asijské společnosti Velké Británie a Irska v Londýně, Americké orientální společnosti v New Havenu a Lingvistické společnosti při univerzitě Sorbonna v Paříži.
I přes své těžkosti a peripetie nezatrpkl. Velkou oporou mu byla rodina a milovaná tibetština. „Nelituji ani jedné hodiny svého života, kterou jsem strávil na trnité cestě čínsko-tibetských studií, plné odříkání a útrap. A kdybych se znovu narodil, stejně bych nemohl jinak než se dát tou samou cestou,“ uvedl samotný Sedláček.
V závěru života se mu přece jen dostalo významného ocenění za jeho celoživotní vědeckou práci. V roce 2010 mu byla Českou akademií věd udělena medaile Josefa Dobrovského za vynikající přínos v oboru čínsko-tibetské srovnávací jazykovědy. Zemřel 17. října 2011 ve věku 85 let v Prostějově.
